Russula violacea Quél. 1882
holubinka fialová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 30–60 mm, v mládí sklenutý, brzy ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, fialový, šedofialový, šedorůžový, šedozelený, ve středu někdy zelený nebo žlutoolivový. Okraj klobouku je v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, tenké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, obvykle s několika lupénky, některé vidlené, nejprve bělavé, v dospělosti smetanové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–60 x 8–15 mm, na bázi někdy zúžený, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, ojíněný, podélně vrásčitý, bílý, od báze žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je křehká, bílá, pod pokožkou klobouku někdy nafialovělá, stářím žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně je zřetelně ovocná až pelargoniová, chuť je zřetelně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8,5 x 6–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou s izolovanými bradavkami téměř bez spojek.
Výskyt
Roste od července do října, vzácně na světlých travnatých stanovištích v listnatých lesích (buk, dub, habr, osika, bříza).
Možná záměna
Velmi podobná je holubinka pelargoniová (Russula pelargonia), vonící po listech pelargonie, s ornamentikou výtrusů vytvářející až nedokonalou síťku. Existují přechodné formy a někteří autoři soudí, že by se mohlo jednat o jediný druh.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
