Strobilurus esculentus (Wulfen) Singer 1962
penízovka smrková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Physalacriaceae Strobilurus |
Synonyma
Collybia esculenta (Wulfen) P. Kumm. 1871
Marasmius esculentus (Wulfen) P. Karst. 1889
Pseudohiatula esculenta (Wulfen) Singer 1951
Popis
Klobouk je široký 10–25 (40) mm, nejprve sklenutý, později ploše rozprostřený, někdy s tupým středovým hrbolkem, hladký, matný, slabě hygrofánní, nejčastěji hnědý nebo okrově hnědý, ale může být také šedý nebo šedohnědý, v mládí nebo bez přístupu světla i bílý; špinavě bílé zbarvení někdy přetrvá až do dospělosti. Okraj klobouku je obvykle světlejší, za vlhka lehce prosvítavě rýhovaný.
Lupeny jsou spíše husté, prostřídané lupénky, bílé nebo našedlé, u třeně hluboce vykrojené.
Třeň je válcovitý, 20–60 (80) x 1–2 (3) mm, dutý, pružný, hladký, pod kloboukem bělavý, směrem k bázi okrově hnědý. Obvykle je protažen 30–80 mm dlouhou kořenující částí (pseudorhiza), která je stejně jako báze třeně bělavě ochmýřená.
Dužnina je tenká, bělavá. Vůně je příjemná, houbová. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 5–7,5 x 3–4,5 µm.
Cheilocystidy jsou vřetenovité, 25–45 x 10–15 µm, někdy zakončené hlavičkou. Pleurocystidy jsou o něco větší, 40–60 x 12–20 µm, nápadně tlustostěnné, spíše kyjovité, na vrcholu zaoblené a obvykle s několika krystalky inkrustace.
 |
 |
 |
Výskyt
Roste již brzy zjara (únor až květen) často ve velkých skupinách ve vzrostlých smrkových porostech, kde rozkládá smrkové šišky. Upřednostňuje šišky částečně či úplně ponořené pod povrchem půdy. Někdy ji najdeme i na podzim, v říjnu až listopadu. Je velmi hojná, zejména v podhůří a pahorkatinách.
Možná záměna
Penízovka provázková (Strobilurus stephanocystis) a penízovka nahořklá (Strobilurus tenacellus) začínají růst asi o měsíc později na šiškách borovic.
Na smrkových šiškách roste na jaře také helmovka šiškomilná (Mycena plumipes) s nepružným lámavým třeněm a nitrózní vůní.
Na podzim můžeme na smrkových šiškách najít i drobnější a světlejší penízečku drobnovýtrusou (Baeospora myosura) s ojíněným okrajem klobouku a třeněm.
Kuchyňské využití
Penízovka smrková je jedlá houba zajímavá především časnou dobou růstu. Uplatní se však spíše jako ozdoba (např. do polévek), protože nasbírat větší množství drobných kloboučků (třeně jsou příliš tuhé) je úkol vpravdě kyklopský.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Radim Dvořák
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2025-0209 (12.10.2025, Ústecký kraj)
0066-2023-0419 (31.12.2023, Středočeský kraj)
0013-2021-0047 (26.03.2021, Středočeský kraj)
0071-2018-0096 (10.12.2018, Středočeský kraj)
0066-2017-0009 (05.03.2017, Středočeský kraj)
0066-2013-0005 (13.04.2013, Středočeský kraj)
