Suillus cavipes

Úvodní stránka

Myko atlas - Suillus cavipes

Suillus cavipes (Opat.) A.H. Sm. & Thiers 1964

klouzek (hřib) dutonohý

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Boletales
Suillaceae
Suillus

Synonyma

Boletinus cavipes (Opat.) Kalchbr. 1867
Boletinus porosus (Berk.) Peck 1889
Boletopsis cavipes (Klotzsch) Henn. 1898
Boletus cavipes Klotzsch 1835
Boletus porosus (Berk.) Sacc. 1891
Paxillus porosus Berk. 1847
Solenia caripes (Klotzsch) A.H. Sm. & Thiers 1898
Solenia cavipes (Klotzsch) Kuntze 1898

Popis

Klobouk je zpočátku kuželovitě vyklenutý, později až rozprostřený, někdy ve středu s hrbolem, má průměr 40–150 mm, je měkký a pružný. Povrch je šupinatě plstnatý, okraj klobouku je zpočátku podvinutý, později ostrý se zbytky závoje. Má skořicově žlutou až červenohnědou barvu, forma Suillus cavipes f. aureus je výrazně žlutá.

Rourky jsou žluté až olivově žluté, sbíhají na třeň. Póry mají stejné zbarvení jako rourky, jsou velké, zpočátku labyrintové, později radiálně protažené, v mládí jsou zakryté bělavým blanitým závojem.

Třeň třeň je 30–90 mm vysoký, 10–30 mm tlustý, válcovitý nebo kyjovitý, v celé délce dutý, povrch má jemně šupinkatý. Nese pomíjivý prsten ze zbytky závoje. Nad prstenem má třeň žlutou barvu, směrem dolů u hnědé formy žlutohnědou.

Dužnina je šťavnatá, měkká, nažloutlá, na řezu nemění barvu. Vůně je nenápadná, chuť mírná, někdy lehce nakyslá nebo nahořklá.

Výtrusný prach je žlutozelený.

Výtrusy jsou elipsoidně vřetenovité, barvy světle žlutohnědé, velikosti 7–10 x 3–4 µm.

Výskyt

Vyrůstá dosti hojně v červenci až listopadu v modřínových hájích a smíšených lesích s převahou modřínů, hlavně v podhorských a horských oblastech, v nížinách je vzácnější. Najdeme ho na hlinitopísčitých půdách.

Možná záměna

Vzhledem k dutému třeni a plstnatému, výrazně zbarvenému klobouku je prakticky nezaměnitelný.

Kuchyňské využití

Je jedlý, použitelný pro všechny kuchyňské úpravy.

Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Petr Souček

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin