Inocybe lanuginosa (Bull.) P. Kumm. 1871
vláknice huňatá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Inocybaceae Inocybe |
Synonyma
Agaricus lanuginosus Bull. 1788
Astrosporina lanuginosa 1889
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý až prohloubený, se širokým středovým hrbolem nebo bez něj, s okrajem v mládí podehnutým, spojeným se třeněm hnědavou pavučinkou, na středu hrubě plstnatý, v dospělosti s hrubými až odstávajícími šupinami kontrastujícími se světlým podkladem, hnědý, uprostřed trochu tmavší.
Lupeny jsou středně husté, s četnými lupénky, břichaté, dlouho bělavé nebo našedlé, později hnědnoucí, na ostří světlejší.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 3–7 mm, bez bazální hlízy, plstnatě až hrubě vláknitý či šupinkatý, okrově hnědý až hnědý, trochu světlejší než klobouk, směrem k bázi tmavší.
Dužnina je bělavá, od spodní části třeně hnědnoucí. Pach je slabě spermatický, chuť nevýrazná.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou nepravidelně hranaté, 8–12 x 6–8,5 µm, zaobleně hrbolkaté.
Hymeniální cystidy jsou dosti proměnlivé, nejčastěji kyjovité, vakovité, případně poněkud hlavaté, metuloidní, avšak se stěnami jen do 1 µm širokými, většinou bez apikální inkrustace. Kaulocystidy chybí.
 |
Výskyt
Roste od července do října, obvykle ve skupinách, nejčastěji pod smrky na vlhkých stanovištích, někdy i v rašeliníku, výjimečně snad i pod listnáči.
Možná záměna
Nálezy doporučujeme vždy mikroskopovat.
V hodnocení druhového okruhu Inocybe lanuginosa je značná nejednotnost. Někteří autoři – zejména podle tvaru cheilocystid – odlišují Inocybe ovatocystis, Inocybe stellatospora, Inocybe leptophylla, Inocybe longicystis, Inocybe nodulospora a Inocybe teraturgus jako samostatné druhy, zatímco jiní tyto taxony synonymizují.
Holec a kol. (2012) uvádí (varietu) vláknici huňatou vejčitocystou (Inocybe lanuginosa var. ovatocystis) s menšími plodnicemi a kratšími vejčitými hymeniálním cystidami s tlustší stěnou.
Vláknice plavohnědá (Inocybe cincinnata) má hladké výtrusy a (ovšem ne vždy) nafialovělý třeň.
Kuchyňské využití
Je jedovatá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Bohumil Bušek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2018-0062 (21.07.2018, Plzeňský kraj)
0066-2018-0056 (14.07.2018, Plzeňský kraj)
