Lactarius pterosporus Romagn. 1949
ryzec křídlatovýtrusý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve vyklenutý, brzy plochý, později vmáčklý, někdy se širokým středovým hrbolkem, okrově (medově) hnědý, někdy šedohnědý, často s různě velkými nepravidelnými světlejšími skvrnami, nekruhatý. Pokožka je matná, sametová, v dospělosti často paprsčitě vrásčitá. Okraj klobouku je v mládí podehnutý.
Lupeny jsou poměrně husté, ke třeni připojené nebo mírně sbíhavé, krémové, později až oranžově okrové, poraněním růžovějící.
Třeň je válcovitý, někdy směrem k bázi zúžený, 25–60 x 10–20 mm, krémový až okrový, ve spodní části někdy bělavý, matný až sametový.
Dužnina je bělavá, při poranění růžovějící, chuť hořce štiplavá, vůně mírně ovocná až kořeněná, Antonín (2006) a Hagara (2014) uvádí nepříjemnou chuť po petroleji. Mléko je bílé, bez styku s dužninou barevně téměř neměnné, po několika hodinách na podložním sklíčku zelenající, je hořce palčivé.
Výtrusný prach je sytě okrový.
Výtrusy jsou široce široce eliptické až téměř kulovité, 7–8,5 x 6–7,5 µm, s nápadně vysokými, obvykle nepropojenými hřebínky.
 |
Výskyt
Roste vzácně od července do října v listnatých a smíšených lesích pod buky a habry na vápnitých půdách. Hagara (2014) uvádí výskyt také pod duby a kaštanovníky, Basso (1999) pod lískami.
Možná záměna
Ryzec řídkolupenný (Lactarius ruginosus) má klobouk obvykle při okraji rýhovaný, zbarvený tmavšími šedohnědými odstíny a má nápadně řidší lupeny.
Ryzec Romagnesiho (Lactarius romagnesii) má jemnější ornametiku výtrusů, která vytváří neúplnou síťku.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2014-0137 (13.09.2014, Zlínský kraj)
