Lactarius romagnesii Bon 1979
ryzec Romagnesiho
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Lactarius fuliginosus f. speciosus J.E. Lange 1928
Lactarius picinus var. speciosus (J.E. Lange) Romagn. 1949
Lactarius speciosus (J.E. Lange) Romagn. 1957
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 (120) mm, zprvu široce sklenutý s podehnutým okrajem, později prohloubený až nálevkovitý, někdy s nízký středovým hrbolkem, tmavě (čokoládově) hnědý až černohnědý, suchý, sametově matný, v dospělosti většinou žilnatý a na okraji krátce radiálně brázditý.
Lupeny jsou středně husté, krémové až žlutohnědé, ke třeni připojené až krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 50–80 x 10–25 mm, směrem k bázi někdy zúžený, hladký, suchý, matný, obvykle světlejší než klobouk, hnědý, šedohnědý, žlutohnědý, u báze světlejší, až bělavý.
Dužnina je bělavá, na řezu postupně lososově růžová, nejvíce nad lupeny a pod pokožkou třeně. Chuť je mírná nebo postupně mírně nahořklá, vůně je nevýrazná. Mléko je bílé, řídké, mírné chuti.
Výtrusný prach narůžověle žlutohnědý.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 7,5–10 x 6,5–8,5 µm, s ornamentikou tvořenou izolovanými bradavkami a vysokými hřebeny vytvářejícími neúplnou síťku (oka).
Výskyt
Roste od července do října, vzácně v listnatých lesích pod buky na vápnitých půdách.
Možná záměna
Pro přesné určení je vhodné mikroskopovat výtrusy.
Ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus) má o něco menší výtrusy s vysokými hřebeny obvykle netvořícími síťku.
Ryzec řídkolupenný (Lactarius ruginosus) má nápadně řidší lupeny.
Ryzec smoločerný (Lactarius picinus) roste po jehličnany (smrk) a má síťované výtrusy.
Jedlý a chutný ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus) roste pod smrky, vytváří menší plodnice s tmavým třeněm. Má na třeň sbíhavé lupeny a mírnou příjemnou chuť.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
