Leccinum duriusculum (Schulzer) Singer 1947
kozák topolový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Leccinum |
Popis
Klobouk
Široký 40 až 150 mm, v mládí téměř kulovitý, později polokulovitý, vyklenutý až téměř plochý, plstnatý, šedohnědý.
Rourky
Nejprve bělavé, později našedlé. Póry drobné, v mládí bělavé, později olivově šedé.
Třeň
60 až 200 mm vysoký, až 30 mm tlustý, téměř válcovitý, ve stáří u klobouku zúžený, šedobílý, jemně šupinkatý. V mládi se u okraje klobouku objevuje na třeni bílá zóna.
Dužnina
Bělavá, na řezu v klobouku načervenalá a postupně šedne, v dolní části třeně se zbarvuje do modrozelena. Chuť i vůně mírná houbová.
Výtrusný prach
Olivově hnědý.
Roste v nejteplejších měsících roku, od června do začátku října, pod osikou a topolem bílým, vyroste i za relativního sucha. Na lokalitě se objevuje pravidelně téměř každým rokem.
Kozák topolový (Leccinum duriusculum) býval zařazován mezi vzácnější hřibovité houby, zdá se však, že je v posledních letech hojnější.
Možná záměna
Kozák březový (Leccinum versipelle).
Křemenáč hnědý (Leccinum decipiens).
Kuchyňské využití
Výborná jedlá houba, z kozáků snad vůbec nejchutnější. Oproti jiným druhům kozáků klobouk stářím méně vodnatí a třeň není tolik dřevnatý. Někdy tvoří velmi robustní plodnice, velikostí rozhodně srovnatelné s velkými křemenáči.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0075-2018-0001 (02.06.2018, Středočeský kraj)
