Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell 1944
křemenáč březový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Leccinum |
Synonyma
Boletus percandidus J. Blum 1970
Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad) Singer 1938
Krombholziella atrostipitata (A.H. Sm., Thiers & Watling) Šutara 1982
Krombholziella percandida (Vassilkov) Šutara 1982
Krombholziella roseotincta (Watling) Šutara 1982
Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara 1982
Krombholziella versipellis (Fr. & Hök) Bon 1985
Leccinum atrostipitatum A.H. Sm., Thiers & Watling 1966
Leccinum percandidum (J. Blum) Lannoy & Estadčs 1995
Leccinum roseotinctum Watling 1969
Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) ?utara 1989
Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer 1947
Leccinum versipellis (Fr. & Hök) Snell 1944
Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn. 1939
Popis
Klobouk je široký 40–200 mm, nejprve polokulovitý, v raném mládí dosti tenký, později tlustě masitý, široce sklenutý až poduškovitý, žlutooranžový, červenooranžový až oranžově hnědý, matný, pstnatý, většinou suchý. Pokožka v mládí obvykle přesahuje přes okraj klobouku na třeň, přesah později mizí.
Rourky jsou dlouhé až 25 mm, našedle bělavé, u třeně téměř volné. Póry jsou drobné, okrouhlé, v mládí (olivově) šedohnědé, později bělavé, stářím hnědnoucí.
Třeň je protáhle kyjovitý (v některých fázích vývoje plodnice však může být téměř válcovitý), v dospělosti téměř vždy pod kloboukem oproti bázi zúžený, velký 80–220 x 20–70 mm. Pokožka třeně je od mládí pokryta kontrastními šedočernými šupinkami.
Dužnina je bělavá, na řezu se zbarvuje do růžova, v bázi třeně modrozelená, postupně však dále tmavne, při sušení až černá. U starších plodnic dužnina v klobouku měkne, kdežto v bázi třeně je vláknitá a postupně až vláknitě dřevnatá. Vůně a chuť jsou příjemně houbové.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou úzce eliptické nebo vřetenovité, 11–16 x 3,5–5 um, poměr délky a šířky je přibližně Qav = 3,5.
 |
Výskyt
Roste od května do října, v listnatých a smíšených lesích, ale i v remízkách, na mezích podél cest, vždy pod břízami. Je místy hojný.
Možná záměna
Křemenáč březový (Leccinum versipelle) můžeme prakticky zaměnit snad jen za jiný druh křemenáče. Pro praktického houbaře je taková záměna nezajímavá, protože všechny křemenáče jsou jedlé a chuťově obdobné.
Křemenáč osikový (Leccinum rufum) roste pod osikami, má od mládí poměrně dlouho do dospělosti bílý třeň a v raném mládí bělavá ústí rourek.
Křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum) roste obvykle pod duby nebo pod osikami, má na třeni červené šupinky. Je příbuzný s křemenáčem osikovým (Leccinum rufum) a stejně jako on má v mládí bělavá ústí rourek.
Křemenáč smrkový (Leccinum piceinum) roste pod smrky, křemenáč borový (Leccinum vulpinum) pod borovicí lesní. Tyto druhy mají šupinky na třeni spíše hnědé než černé.
Kuchyňské využití
Křemenáč březový (Leccinum versipelle) je výborná a všeobecně ceněná jedlá houba, krásná nápadnou barvou klobouku a celkovou mohutností plodnic. Jedná se o tržní houbu, lze jej prodávat na trzích.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
Hlaváček J. (1991): Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales) 16 - křemenáče. |
Nálezy
0066-2023-0279 (21.09.2023, Ústecký kraj)
0066-2023-0278 (14.09.2023, Ústecký kraj)
0066-2023-0219 (08.07.2023, Ústecký kraj)
0071-2020-0195 (04.09.2020, Plzeňský kraj)
0066-2020-0084 (18.07.2020, Ústecký kraj)
0066-2017-0090 (02.09.2017, Ústecký kraj)
0066-2017-0088 (18.08.2017, Ústecký kraj)
