Leccinum rufum (Schaeff.) Kreisel 1983
křemenáč osikový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Leccinum |
Synonyma
Leccinum albostipitatum den Bakker & Noordel. 2005
Popis
Klobouk široký 40 až 150 mm, v mládí kulovitý, okrajem připojený ke třeni, později polokulovitý, vyklenutý až téměř plochý, jemně plstnatý, oranžově červený.
Rourky nejprve bělavé až smetanové, později našedlé nebo našedle olivové. Póry jsou drobné, barevně stejné jako rourky.
Třeň 60 až 200 mm vysoký, až 40 mm tlustý, téměř válcovitý, dole trochu rozšířený a ve stáří u klobouku zúžený. V mládí téměř čistě bílý, pokrytý bílými šupinkami, které později tmavnou.
Dužnina tuhá, šťavnatá, příjemné chuti i vůně. Na řezu šedne s odstínem do červenohněda, u báze třeně do zelenomodra. Plátky dužniny při zasychání nakonec téměř zčernají.
Výtrusný prach hnědý.
Roste od května do listopadu pod osikami nebo pod topoloy, v lese nebo i v trávě mimo les v dosahu kořenového systému symbionta, většinou ve volných skupinách. Na lokalitě vydrží růst obvykle několik let.
Možná záměna
Křemenáč březový (Leccinum versipelle).
Křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum).
Křemenáč smrkový (Leccinum piceinum).
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
V názvosloví kolem křemenáče osikového, křemenáče krvavého a křemenáče dubového je chaos. Zde považujeme křemenáče krvavého a křemenáče dubového za jediný druh - křemenáč krvavý (Leccinum aurantiacum) - a k němu zařazujeme i varianty dříve křemenáče osikového s hnědě nebo červeně šupinatými třeni mladých plodnic. Křemenáč osikový (Leccinum rufum) má vždy v mládí třeň bílý, s bílými, až dospíváním tmavnoucími šupinami.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
Hlaváček J. (1991): Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales) 16 - křemenáče. |
Nálezy
0071-2023-0131 (14.10.2023, Karlovarský kraj)
0071-2023-0085 (17.08.2023, Plzeňský kraj)
0066-2022-0150 (03.09.2022, Plzeňský kraj)
0087-2022-0080 (23.05.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0074 (21.05.2022, Středočeský kraj)
