Ramaria botrytis (Pers.) Ricken 1918
kuřátka květáková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Ramaria |
Popis
Plodnice je poměrně mohutná, 100–150 mm vysoká a 50–150 (200) mm široká. Z robustního bělavého třeně, až 40 mm dlouhého a až 60 mm tlustého, vybíhají různě silné a nadále se rozčleňující větvičky, na jejichž konci jsou jemné, korálovité, narůžovělé až vínově červené výrůstky zakončené tupě nebo několika zoubky. Větvičky jsou zprvu bělavé, později okrově žluté od výtrusného prachu, větvení má charakter písmene U i V.
Dužnina je pevná, bělavá, ve vrcholcích větviček narůžovělá, na řezu neměnná. Vůně je jemně ovocná. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je světle žlutookrový.
Výtrusy jsou úzce oválné až vřetenovité, 11–17 x 4–6 µm, podélně vrásčité (ornamentiku výtrusů nejlépe zvýrazní bavlníková modř).
Výskyt
Kuřátka květáková rostou od srpna do listopadu, roztroušeně až vzácně, v listnatých lesích pod buky, duby a habry, výjimečně snad i pod jehličnany (borovice). Upřednostňuje chudší zásadité půdy.
Možná záměna
Velmi podobná jsou kuřátka načervenalá (Ramaria parabotrytis) rostoucí obvykle pod jehličnany, s kratšími výtrusy.
Kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis) mají v mládí větvičky (nejen jejich konce) zbarveny sytě lososově růžově, postupně vybledají do žlutých odstínů.
Světle růžovými odstíny mohou být někdy zbarvena také vzácná kuřátka bledá (Ramaria pallida).
Kuchyňské využití
Z kuřátek (rod Ramaria) jsou kuřátka květáková v literatuře uváděna jako jedlá a chutná, někdy jako jediný jedlý druh v rámci rodu. Jsou však relativně vzácná a v našich lesích pravděpodobně ubývají, měli bychom je proto spíše chránit. Dříve byla v seznamu tržních hub, dnes (2025) se připravuje jejich ochrana novelizací vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0071-2021-0187 (30.08.2021, Středočeský kraj)
0071-2019-0123 (03.09.2019, Středočeský kraj)
0066-2011-0058 (07.08.2011, Středočeský kraj)
