Russula deceptiva Romagn. 1967
holubinka šalebná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 50–100 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, růžově červený, hnědorůžový, okrově naolivověle vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až sametová, zdrsnělá, za vlhka mírně lepkavá a spíše lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/3, nejvýše 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté až prořídlé, ke třeni připojené až zoubkem krátce sbíhavé, nejprve smetanové, nakonec okrové až žluté.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 40–90 x 10–25 mm, na bázi někdy zúžený, zprvu plný, později houbovitě vycpaný, křehký, v horní části ojíněný, vrásčitý, bělavý, na bázi žloutnoucí nebo hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, poraněním a stářím mírně šednoucí. Vůně je nevýrazná nebo slabě nakyslá, chuť je středně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – vínově hnědá; guajak – středně rychle, podle Reumaux (1999) spíše pomaleji modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4a–4c).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6,5–8 µm, s vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy až dosti neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně ve světlých lesích pod buky, břízou, borovicemi, lípami. Jedná se o zřídka popisovaný, pravděpodobně však dobrý druh.
Možná záměna
Může být zaměňována především za holubinku hájovou (Russula decipiens), která má tmavší výtrusný prach (4e) a ostře palčivou chuť.
Holubinka mdlá (Russula veternosa) při zasychání voní po medu a má izolovaně bradavčité výtrusy. Izolovaně bradavčité výtrusy má také holubinka vínově nachová (Russula vinosopurpurea).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Literatura
 |
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
