Russula pelargonia Niolle 1941
holubinka pelargoniová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 20–50 mm, zprvu sklenutý, později ploše rozložený a ve středu prohloubený, barevně velmi proměnlivý, fialový, šedofialový, vínově purpurový, vínově růžový, fialově zelený, šedozelený, šedoolivový, často od středu okrově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti nejvýše krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až sametová, za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, vysoké 3–5 mm, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, některé vidlené, nejprve bělavé, v dospělosti smetanové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 20–50 x 5–10 mm, křehký, brzy houbovitě vycpaný až dutý, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním a za vlhka šednoucí.
Dužnina je křehká, bílá, pod pokožkou klobouku někdy narůžovělá, poraněním a stářím šednoucí. Vůně je pelargoniová, chuť je středně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2a–2b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/179).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9 x 5,5–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od července do září, nehojně, často na vlhkých až podmáčených stanovištích ve světlých listnatých a smíšených lesích zejména pod osikami a břízou, pravděpodobně také pod duby, jilmy, vrbami nebo habry, případně jinými listnáči.
Možná záměna
Velmi podobná je holubinka fialová (Russula violacea), rovněž vonící po listech pelargonie, s izolovaně bradavčitými výtrusy. Existují přechodné formy a někteří autoři soudí, že by se mohlo jednat o jediný druh. S holubinkou pelargoniovou je někdy spojována i holubinka topolová (Russula clariana) vytvářející o něco větší plodnice a rostoucí výhradně pod topoly.
Holubinka vonná (Russula odorata) má výrazně tmavší výtrusný prach a mírnou chuť.
Hojná a barvně velmi proměnlivá holubinka křehká (Russula fragilis) má bělavý výtrusný prach, téměř úplně síťnaté výtrusy a ovocně kokosovou vůni.
Vzácná drobná holubinka drobná (Russula pumila) je jen mírně palčivá, roste výhradně pod olšemi a má nápadně žloutnoucí nebo šednoucí třeň.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Violaceinae.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
