Russula rhodopus Zvára 1927
holubinka rudonohá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula rhodopoda Zvára 1927
Popis
Klobouk je široký 40–90 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, později ploše rozložený a mělce prohloubený, (krvavě, třešňově) červený, uprostřed tmavší až téměř černý. Okraj klobouku je v mládí mírně podehnutý, v dospělosti někdy nepravidelný nebo laločnatý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je i za sucha lesklá, mírně zdrsnělá, za vlhka slizká a lepkavá, slupitelná asi do 2/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, poměrně tlusté, křehké, ke třeni úzce připojené až téměř volné, s četnými lupénky, někdy větvené, nejprve bělavé, nakonec smetanové až světle okrové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 40–80 x 10–25 mm, v mládí plný, později houbovitě vycpaný, ojíněný, později podélně vrásčitý, většinou zcela nebo alespoň po jedné straně narůžovělý nebo načervenalý, jen vzácně celý bílý, v dospělosti na bázi nažloutlý.
Dužnina je (zvláště ve vlhku) brzy křehká, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, poraněním a stáří žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo slabě ovocná. Chuť je nahořkle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový až okrový (2c–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6,5–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebíky vytvářejícími neúplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste od července do října, nehojně ve vlhkých jehličnatých lesích pod smrky, někdy v rašeliníku, upřednostňuje kyselé půdy středních a vyšších poloh.
Možná záměna
Holubinka krvavá (Russula sanguinaria) roste pod borovicemi, má za sucha matnou, obtížně slupitelnou pokožku klobouku a téměř nesíťované výtrusy.
Holubinka rašelinná (Russula helodes) má za sucha matný klobouk, ve vlhku šedivějící třeň, více síťnaté výtrusy a dužnina vykazuje pomalou reakci na guajak.
Holubinka jahodová (Russula paludosa) tvoří často výrazně větší plodnice, které jen v mládí mohou v lupenech vykazovat mírnou palčivost.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Sardoninae.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2021-0209 (28.08.2021, Středočeský kraj)
0066-2019-0046 (03.08.2019, Středočeský kraj)
