Russula stenotricha Romagn. 1962
holubinka úzkobrvá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 50–80 mm, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu prohloubený, šedozelený, olivově zelený, od středu žlutě až okrově vybledající, brzy s rezavými skvrnami. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo zdrsnělá, lze ji sloupnout do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, křehké, ke třeni úzce připojené, často vidlené, nejprve smetanové, nakonec okrové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 50–70 x 10–20 mm, na bázi někdy zúžený, zprvu pevný a plný, později houbovitě vycpaný, bílý, na bázi okrovějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, poraněním mírně žloutnoucí nebo hnědnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – světle růžově oranžová, guajak – pomalu modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2b–2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–8,5 x 5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Podle Socha a kol. (2011) jsou brvy pokožky klobouku široké pouze 2,5–3,5 (4) ?m, přehrádkované, válcovité, převážně s pozvolna ztenčeným až zašpičatělým terminálním článkem.
Výskyt
Roste od května do září, vzácně v listnatých lesích především pod duby, lípami a břízami.
Možná záměna
Holubinka úzkobrvá může být problematickým druhem, je velmi obtížné ji odlišit od holubinky doupňákové (Russula grisea). Holubinka doupňáková má na klobouku velmi často fialové odstíny, kdežto holubinka úzkobrvá je zbarvena spíše šedozeleně nebo zelenoolivově, nicméně podobné zbarvení u velmi barevně proměnlivé holubinky doupňákové nelze vyloučit. Podle Socha a kol. (2011) má holubinka doupňáková o něco širší brvy v pokožce klobouku (3,5–5,5 µm) a živější reakci dužniny na FeSO4.
Holubinka šedozelená (Russula pseudoaeruginea) má hojně septované hyfy pokožky klobouku, široké 4–10 µm, často s prodlouženým terminálním článkem.
Holubinka dužnatá (Russula medullata) má tmavší výtrusný prach (3a–3b).
Kuchyňské využití
Je jedlá a chutná, podobně jako holubinka doupňáková.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Heterophyllae, subsekce Griseinae.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
