Russula vinososordida Ruots. & Vauras 2000
holubinka špinavě vínová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 50–100 (120) mm, sklenutý, postupně rozšířený až plochý, v dospělosti uprostřed prohloubený, červený, červenohnědý, někdy i žlutohnědý nebo s olivovými odstíny, uprostřed tmavší. Okraj klobouku je v dospělosti krátce rýhovaný. Pokožka je za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru.
Lupeny jsou husté, s několika lupénky, některé větvené nebo u třeně hustě vzájemně propojené (anastomozované), v mládí krémové, nakonec žluté.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 60–100 x 15–30 mm, bílý.
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku obvykle načervenalá, při poranění šednoucí až (pomalu) černající. Vůně je nevýrazná, ovocná, někdy slabě pryskyřičná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – rychle modrozelená.
Výtrusný prach je okrový (3a–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8 x 5,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou až úplnou síťku.
Výskyt
Roste od srpna do října pod břízami. Hojná je ve Skandinávii, ve střední Evropě by se mohla objevit ve vyšších polohách.
Možná záměna
Šednoucí dužninu má také holubinka tečkovaná (Russula vinosa) nebo holubinka odbarvená (Russula decolorans), v obou případech s většími výtrusy s vysokými izolovanými bradavkami nebo ostny. Rostou pod jehličnany.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Polychromae, subsekce Integriforminae.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
