ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Scleroderma verrucosum

Scleroderma verrucosum (Bull.) Pers. 1801

pestřec bradavčitý

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Boletales
Sclerodermataceae
Scleroderma

Popis

Plodnice jsou o průměru 20–70 mm, kulovité, oválné, ledvinovité, ve spodní části většinou přecházející v krátký brázditý třeň, z nějž vybíhají provazce podhoubí. Okrovka je nejprve hladká, později s drobnými nepravidelnými šupinkami, žlutohnědá, hnědá až šedohnědá, za sucha rozpraskaná, při poranění načervenalá, tenká (tloušťka do 1 mm), ve stáří s prasklinami, kterými jsou uvolňovány výtrusy.

Dužnina je zprvu tuhá a bílá, postupně černající a jemně mramorovaná, příjemné kořeněné vůně.

Výtrusný prach je tmavě šedohnědý.

Výtrusy jsou téměř kulovité o průměru 8–12 µm, izolovaně ostnité, s ostny vysokými asi 1 µm.

Scleroderma verrucosum      

Výskyt

Roste od července do října, hojně, zpravidla ve skupinách, kolem cest, na okrajích lesů, v zahradách, v parcích, především na písčité půdě, často pod duby.

Možná záměna

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) vytváří větší plodnice s výraznějšími šupinkami a silnější okrovkou. Má síťnaté výtrusy.

Pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) má plodnice s nejvýše slabě vyvinutým třeněm. Mikroskopicky jej lze odlišit díky větším výtrusům s výraznější izolovaně ostnitou ornamentikou.

Plodnice pestřce prášivkovitého (Scleroderma bovista) jsou obvykle menší. Má síťnaté výtrusy.

Kuchyňské využití

Jedovatá houba. Někteří houbaři však velmi mladé plodnice, které mají ještě bílou dužninu, krájí na plátky, suší a používají v malém množství jako houbové koření. Kuchyňské uplatnění pestřců ale nelze doporučit, některé osoby jsou na obsažené jedovaté látky značně citlivé. Houbové koření lze připravit i z jedlých druhů hub.

Scleroderma verrucosum Scleroderma verrucosum Scleroderma verrucosum Scleroderma verrucosum

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání

Nálezy

  0066-2017-0097 (09.09.2017, Středočeský kraj)

 
 
Vstup pro členy ČMS
Nemám!
 

Příspěvky a předplatné 2023

Posílejte na nový bankovní účet:
FIO banka, č.ú. 2401853695 / 2010

Členský příspěvek:

  • Osoby mladší 18 let, studenti a senioři nad 60 let: 100,- Kč
  • Ostatní: 250,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Zimní změna úředních hodin

Od 1.12.2022 do 28.2.2023 platí:

  • Pondělí: 9 – 12 a 14 – 18 h
  • Úterý: zavřeno
  • Čtvrtek: 9 - 12 h

Dotazník - znalosti, sběr a využívání hub českou populací

Máte-li chuť a čas, můžete vyplnit anonymní dotazník studentky ČZU Sáry Kružíkové.

YouTube kanál ČMS

Online přednášky ČMS a jejich záznamy můžete sledovat na našem novém kanálu Youtube. Odkaz je v nadpisu.

Některé přednášky jsou také vysílány na platformě Jitsi. Sledujte sekci Aktuality na našem webu, před online přednáškou se zde objeví odkaz na připojení ke streamu.

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 2/2022

Novinky v Nálezišti

Poslední zveřejněné nálezy, seřazené podle data a času zveřejnění.

Jste-li členem ČMS a máte přístupové údaje, přihlaste se vpravo nahoře.

Stereum subtomentosum
pevník plstnatý

Resupinatus poriaeformis
džbánovka pórnatkovitá

Lactarius deterrimus
ryzec smrkový

Amanita muscaria
muchomůrka červená

Lactarius torminosus
ryzec kravský

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .