ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Agaricus phaeolepidotus

Agaricus phaeolepidotus (F.H. Møller) F.H. Møller 1952

pečárka koroptví

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Agaricaceae
Agaricus

Synonyma

Psalliota phaeolepidota F.H. Møller 1952

Popis

Klobouk je široký 50–120 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý, často s tupým vrcholem (hrncovitý, lichoběžníkovitý), nakonec až ploše rozprostřený. Pokožka klobouku je uprostřed souvislá, hnědá, skořicově hnědá nebo červenohnědá, směrem k okraji rozpukává na bílém podkladě do drobných šupin.

Lupeny jsou husté, u třeně volné, velmi brzy (šedavě) růžové, ve stáří hnědé až hnědofialové.

Třeň je víceméně válcovitý, 60–120 x 8–15 mm, směrem k bázi mírně rozšíšený, bělavý, jemně podélně vláknitý, na bázi s hlízou širokou až 25 mm, na spodní části s bílými spletenými vlákny mycelia (rhizomorfy). Prsten v horní třetině třeně je poměrně široký a dlouho kryje lupeny, přičemž na jeho spodní části se často nachází vatovitý útvar připomínající ozubené kolo. Horní strana prstene bývá zbarvena od výtrusného prachu.

Dužnina je bílá, na řezu se zbarvuje nejprve žlutě, ale ne tak rychle a výrazně jako u pečárky zápašné (Agaricus xanthodermus), později se žlutá barva na otlačených místech může měnit na masově červenou. Zejména při zasychání nebo zapaření páchne po karbolu.

Výtrusný prach je hnědý.

Výtrusy jsou eliptické, 4,5–6 x 3–4 µm, hnědé, hladké.

Agaricus phaeolepidotus      

Výskyt

Roste na obdobných stanovištích jako příbuzná pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus), často v parcích nebo lesoparcích blízko městské zástavby, ale je vzácnější.

Možná záměna

Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) má šupiny na klobouku méně výrazné nebo zcela chybí. Dužnina při poranění rychle (během jedné či dvou sekund) nápadně žloutne, zejména na bázi třeně a při okraji klobouku.

Velmi podobná je vzácnější pečárka perličková (Agaricus moelleri). Má obvykle spíše šedohnědé šupiny na klobouku a o něco větší výtrusy.

Pečárka lesní (Agaricus sylvaticus) na řezu plodnicí velmi rychle červená.

Pečárka císařská (Agaricus augustus) vytváří často velké až mohutné plodnice, dužnina nežloutne a nápadně voní po anýzu nebo po hořkých mandlích.

Kuchyňské využití

Podobně jako hojnější pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) je jedovatá a často nechutná. Při vaření se nepříjemná karbolová vůně i chuť dužniny zvýrazní.

Agaricus phaeolepidotus Agaricus phaeolepidotus Agaricus phaeolepidotus Agaricus phaeolepidotus

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha

Nálezy

  0066-2016-0016 (11.06.2016, Praha)

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Příspěvky a předplatné 2019

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 4/2018

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .