Lactarius decipiens Quél. 1885
ryzec klamný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Lactarius decipiens var. lacunarum Romagn. 1938
Lactarius lacunarum Romagn. ex Hora 1960
Lactarius lacunarum (Romagn.) J.E. Lange 1940
Lactarius rubescens Bres. 1881
Lactarius rufus var. decipiens (Quél.) Killerm. 1933
Lactarius theiogalus var. decipiens (Quél.) Maire 1937
Lactifluus decipiens (Quél.) Kuntze 1891
Stručný popis
Klobouk 20–60 mm, vyklenutý s mírně podvinutým okrajem, později vmáčklý až nálevkovitý. Pokožka hladká, suchá až mírně lepkavá, narůžovělá, cihlově červená až červenohnědá, při zasychání světlejší. Lupeny přpojené až mírně sbíhavé, červenohnědé. Třeň 20–60 x 5–10 mm, válcovitý, hladký, suchý, červenohnědý. Dužnina křehká, narůžovělá, chuť mírná, postupně palčivá a nepříjemná, vůně zejména při zasychání výrazně pelagoniová. Mléko bílé, žloutnoucí. Výtrusný prach krémově žlutý. Roste hojně v sušších listnatých lesích pod duby. Červen až říjen.
Možná záměna
Ryzec dubový (Lactarius quietus) při zasychání nevoní po pelargoniích.
Ryzec liškový (Lactarius tabidus).
Ryzec rašeliníkový (Lactarius sphagneti).
Poznámky k systematice
Podle Species Fungorum je Lactarius decipiens Quél. 1885 synonymem pro Lactarius lacunarum Romagn. ex Hora 1960.
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
