Lactarius ruginosus Romagn. 1957
ryzec řídkolupenný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Lactarius ruginosus f. ruginosus Romagn. 1957
Stručný popis
Klobouk je široký 40–80 mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, brzy plochý až mělce prohloubený, někdy s nepravidelným středovým hrbolkem, suchý, mírně plstnatý, šedohnědý, v dospělosti na okraji nápadně krátce vroubkovaný.
Lupeny jsou dosti řídké, světle krémové až světle okrové, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, hladký, suchý, v barvě klobouku nebo mírně světlejší, na bázi až bělavý.
Dužnina je bělavá, na řezu a při poranění se zbarvuje růžově. Vůně je podle Kibby (2017) zatuchlá, spermatická, chuť podle Papoušek (2010) nahořklá, podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) štiplavá. Mléko je nehojné, bílé, při kontaktu s dužninou růžově červenající, mimo dužninu barevně neměnné. Chuť mléka je dle Papoušek (2010) po chvíli ochutnávání ostrá.
Výtrusný prach je narůžověle žlutookrový.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6,5–9 x 6–8 µm, s ornamentikou tvořenou vysokými hřebeny nevytvářejícími síťku.
Výskyt
Roste od července do října, nehojně až vzácně, na bohatých půdách pod buky a habry.
Možná záměna
Ryzec křídlatovýtrusný (Lactarius pterosporus) má hustší lupeny, nejvýše nepatrně vroubkovaný okraj klobouku a výtrusy s velmi vysokými (křídlatými) hřebínky.
Ryzec Romagnesiho (Lactarius romagnesii) má hustší kupeny, tmavší pokožku klobouku a výtrusy vytvářející neúplnou síťku (oka).
Ryzec sazový (Lactarius fuliginosus) má výtrusy s ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
Ryzec smoločerný (Lactarius picinus) roste po jehličnany (smrk).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
