Russula densifolia Secr. ex Gillet 1876
holubinka hustolistá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Klobouk je široký 30–100 mm, pevně masitý, sklenutý, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až nálevkovitý, nejprve bělavý, později šedohnědý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti často zvlněný nebo laločnatý. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka lesklá, ji lze sloupnout jen obtížně u okraje, nejvýše do 1/3 poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, Sarnari (1998) udává hustotu lupenů 12–14 na 1 cm okraje klobouku, spíše tenké, 3–6 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, někdy zoubkem krátce sbíhavé, s četnými lupénky, vzácně větvené, bělavé, při poranění červenající, později hnědnoucí až černající.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 x 10–25 mm, dlouho pevný a plný, hladký nebo jemně podélně vrásčitý, bílý, později šedohnědý, poraněním červenající, později hnědnoucí až černající.
Dužina je dlouho tuhá, bílá, při poranění nejprve červenající, později šedohnědá až černá, stářím šednoucí. Vůně je nevýrazná nebo nakysle ovocná. Chuť je většinou mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně až středně palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová, nakonec šedozelená; fenol – hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/179).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5–7 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
 |
Výskyt
Roste od července do října spíše hojně v listnatých i jehličnatých lesích (dub, buk, borovice, smrk), upřednostňuje sušší kyselé půdy.
Možná záměna
Holubinka černající (Russula nigricans) vytváří obvykle větší plodnice, má tlusté a nápadně řídké lupeny.
Holubinka palčivolupená (Russula acrifolia) má výrazně palčivé a poněkud řidší lupeny.
Dužnina holubinky osmahlé (Russula adusta), holubinky černobílé (Russula albonigra) nebo holubinky uhlové (Russula anthracina) na řezu nečervená (výjimečně může lehce zrůžovět), ale rovnou různě rychle hnědne nebo šedne.
Kuchyňské využití
Jedlá houba, méně chutná než holubinka černající (Russula nigricans).
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Compactae.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2022-0118 (30.07.2022, Středočeský kraj)
0066-2021-0162 (12.08.2021, Plzeňský kraj)
0066-2021-0183 (12.08.2021, Plzeňský kraj)
0066-2020-0088 (25.07.2020, Vysočina)
0071-2019-0074 (17.07.2019, Středočeský kraj)
0066-2014-0105 (04.09.2014, Plzeňský kraj)
0066-2014-0100 (30.08.2014, Plzeňský kraj)
0066-2013-0183 (05.10.2013, Vysočina)
