Russula queletii Fries 1872
holubinka Quéletova
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–80 (100) mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, někdy s nízkým hrbolkem, fialový, vínově fialový, nachově hnědý, často s olivovými odstíny. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, spíše ostrý, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha ve středu klobouku spíše lesklá, při okraji matnější, za vlhka slizká a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/3 poloměru.
Lupeny jsou středně husté, tenké, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, nejprve bílé, v dospělosti až máslové.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, brzy houbovitě vycpaný až komůrkovitý, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, spíše lesklý, obvykle po celé délce červenofialový, jen výjimečně bělavý.
Dužnina je nejprve tuhá, brzy křehká, v mládí bílá, pod pokožkou klobouku nafialovělá, při poranění mírně žloutnoucí nebo hnědnoucí. Vůně je nevýrazná nebo nakysle ovocná, chuť je ostře (někdy i středně) palčivá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d).
Výtrusy jsou eliptické, 7–10 x 6–9 µm, se střední až vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
 |
 |
Výskyt
Roste místy hojně v podhorských a horských jehličnatých lesích pod smrky, v nižších polohách je vzácná nebo zcela chybí. Červenec až říjen.
Možná záměna
Holubinka tmavopurpurová (Russula fuscorubroides) je zbarvena spíše do červena než do fialova a vždy chybí zelenoolivový odstín.
Holubinka angreštová (Russula torulosa) a holubinka jízlivá (Russula sardonia) rostou pod borovicemi a liší se ornamentikou výtrusů. Holubinka jízlivá má žloutnoucí lupeny.
Holubinka krvavá (Russula sanguinaria) roste především pod borovicemi, má červený nebo růžově červený klobouk i třeň bez fialových odstínů a je středně palčivá.
Holubinka brunátná (Russula badia) má tmavší výtrusný prach, bílý nebo jen zčásti narůžovělý třeň a charakteristickou pryskyřičnou vůni. Dužnina je ostře palčivá až po několika sekundách ochutnávání. Roste obvykle pod borovicemi.
Kuchyňské využití
Nejedlá, pro palčivost nepoživatelná.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2021-0148 (09.08.2021, Středočeský kraj)
0066-2014-0183 (05.10.2014, Středočeský kraj)
0066-2013-0188 (19.10.2013, Středočeský kraj)
0066-2013-0178 (28.09.2013, Středočeský kraj)
0066-2013-0179 (28.09.2013, Středočeský kraj)
