ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Russula badia

Russula badia Quél. 1881

holubinka brunátná

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Russulales
Russulaceae
Russula

Popis

Střední až velká holubinka.

Klobouk je široký 50–120 mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, ploše rozložený až široce prohloubený, hnědý, červenohnědý, ale i krvavě červený nebo nafialovělý, ve středu někdy až černohnědý nebo naopak okrově vybledlý, často okrově, narůžověle nebo červenohnědě skvrnitý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše matná, v mládí při okraji někdy ojíněná, později často radiálně vrásčitá nebo zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny jsou spíše husté, později prořídlé, poměrně tlusté, vysoké 4–10 mm, křehké, ke třeni úzce zaobleně připojené až volné, vzácně s několika lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bílé, nakonec okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy načervenalým.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–90 x 15–30 mm, pod kloboukem mírně rozšířený, dlouho pevný a plný, v dospělosti pod tvrdou kůrou houbovitě vycpaný, ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bílý nebo zčásti narůžovělý, stářím na bázi okrovějící nebo rezavějící.

Dužnina je dlouho značně tuhá, až v dospělosti ve třeni houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá nebo nahnědlá, po poranění někdy pomalu žloutnoucí nebo rezavějící. Vůně je za vlhka někdy nevýrazná, za sucha nebo při zasychání plodnice znatelně pryskyřičná. Chuť je po několika sekundách ostře palčivá, palčivost dlouho přetrvává.

Výtrusný prach je sytě okrový až žlutý (3c–4b).

Výtrusy jsou eliptické, 7,5–11 x 6,5–8,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími dosti neúplnou síťku.

Russula badia Russula badia    

Výskyt

Roste poměrně hojně v jehličnatých lesích, především pod borovicemi a smrky, upřednostňuje kyselé půdy ve středních a vyšších polohách. Červenec až listopad.

Možná záměna

Holubinka brunátná (Russula badia) roste často ve společnosti podobně zbarvených a kulinářsky hodnotných jedlých druhů holubinek, s holubinkou celokrajnou (Russula integra), holubinkou révovou (Russula xerampelina), holubinkou tečkovanou (Russula vinosa) nebo s holubinkou jahodovou (Russula paludosa), od kterých ji bezpečně odlišíme podle její ostře palčivé chuti. Nechceme-li každou plodnici ochutnávat, můžeme to zkusit čichem – pryskyřičnou vůni holubinky brunátné si lze poměrně snadno zapamatovat.

Palčivým druhem holubinky rostoucím na obdobných lokalitách (pod borovicemi) je holubinka jízlivá (Russula sardonia), která má třeň obvykle výrazně fialově nachový, v mládí sírově nažloutlé lupeny a palčivost dužniny se projevuje ihned po ochutnání.

Palčivá holubinka Quéletova (Russula queletii) roste pod smrky, má křehčí dužninu, obvykle hnědofialový klobouk s olivovými odstíny a výrazně červenofialově zbarvený třeň.

Ostře palčivá holubinka vrhavka (Russula emetica) má zářivě červený klobouk, vždy bílý třeň a nanejvýš bělavé lupeny. Roste na vlhčích lokalitách, obvykle pod smrky.

Mírně palčivá holubinka černonachová (Russula atropurpurea) má třeň v mládí vždy bílý a bílý nebo bělavý výtrusný prach. Roste hojně spíše v listnatých a smíšených lesích nižších poloh pod duby a borovicemi.

Kuchyňské využití

Nejedlá, pro palčivost nepoživatelná.

Russula badia Russula badia Russula badia Russula badia
Russula badia Russula badia Russula badia Russula badia

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Ladislav Hagara (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Jan Holec, Antonín Bielich, Miroslav Beran (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Geoffrey Kibby (2012): The Genus Russula in Great Britain
Radomír Socha, Václav Hálek, Jiří Baier, Jiří Hák (2011): Holubinky. Academia, Praha
Tomáš Papoušek (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Radomír Socha, Jiří Baier, Václav Hálek (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Vladimír Antonín (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Mauro Sarnari (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento
Roberto Galli (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia
Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová (1984): Holubinky. Academia, Praha
Melzer V. (1945): Atlas Houbinek

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2014-0116 (11.09.2014, Vysočina)
  0066-2014-0095 (30.08.2014, Plzeňský kraj)
  0066-2014-0087 (23.08.2014, Vysočina)
  0066-2014-0077 (12.08.2014, Plzeňský kraj)
  0066-2013-0140 (14.09.2013, Středočeský kraj)
  0066-2012-0144 (20.10.2012, Středočeský kraj)
  0066-2012-0145 (20.10.2012, Středočeský kraj)
  0066-2012-0067 (11.08.2012, Vysočina)

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Příspěvky a předplatné 2019

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 4/2018

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .