Russula solaris

Russula solaris Ferdinardsen & Winge 1924

holubinka sluneční

Systematika

Popis

Klobouk je široký 30–70 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý až ploše rozprostřený, nakonec ve středu mělce prohloubený, žlutý, ve středu žlutooranžový, od okraje bělavě vybledající. Okraj klobouku je dlouho hladký, v dospělosti výrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout více jak do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, tenké, vysoké 4–8 mm, křehké, ke třeni úzce připojené, některé větvené, žilkami propojené, bělavé, nakonec světle okrové.

Třeň válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–15 (20) mm, brzy houbovitě vycpaný, nakonec komůrkovitý až dutý, křehký, nejprve ojíněný, v dospělosti podélně vrásčitý, bílý, stářím okrovějící.

Dužnina je brzy křehká a houbovitá, bílá. Vůně je smíšená, udávána jako ovocná, pelargoniová, ve stáří okurková nebo hořčičná. Chuť je po chvíli středně až ostře palčivá.

Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – vínově hnědá; guajak – středně rychle, někdy pomalu modrá.

Výtrusný prach je smetanový až světle okrový (2b–3a).

Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5–8 µm, se střední až vysokou ornamentikou a izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.

Výskyt

Roste od července do října, nehojně v listnatých a smíšených lesích, výhradně pod buky, upřednostňuje zásadité půdy.

Možná záměna

Holubinka Raoultova (Russula raoultii) má barevně méně výraznou, bledě nažloutlou pokožku klobouku, bílý výtrusný prach a síťnaté výtrusy.

Holubinka žlučová (Russula fellea), rostoucí obvykle také pod buky, mívá nažloutlý třeň a nejvýše bělavý výtrusný prach. Odlišná je i ornamentika výtrusů.

Holubinka žlutá (Russula lutea) je zcela nepalčivá, má tmavě žlutý výtrusný prach. Některými autory je považována jen za varietu holubinky měnlivé (Russula risigallina).

Velmi hojná holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) vytváří větší a pevnější plodnice, má bílý až bělavý výtrusný prach a je jen mírně palčivá.

Kuchyňské využití

Nejedlá, pro palčivost nepoživatelná.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Russula.

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain
	Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento
	Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2013-0121 (01.09.2013, Plzeňský kraj)