Russula fellea (Fr.) Fr. 1838
holubinka žlučová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Klobouk je široký 40–80 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, světle žlutý, ve středu často tmavší, žlutooranžový, od okraje vybledající. Okraj je dlouho hladký, až v dospělosti rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, spíše tenké, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, žilkami propojené, za vlhka bělavé nebo smetanové, za sucha žloutnoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, někdy pod kloboukem nepatrně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, komůrkovitý až téměř dutý, jemně podélně vrásčitý, výjimečně bělavý, obvykle nažloutlý, někdy zbarvený téměř jako klobouk.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bělavá, stářím žloutnoucí. Vůně je poměrně výrazná, nakysle ovocná (plesnivý citrón). Chuť je ostře palčivá, někdy nahořkle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – negativní; guajak – negativní nebo téměř negativní.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, se středně vysokou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
 |
 |
Výskyt
Roste od července do listopadu, poměrně hojně, obvykle ve skupinách, v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, především pod buky, ale může růst i pod smrky, pravděpodobně také pod borovicemi nebo dalšími listnáči.
Možná záměna
Holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) má větší a pevnější plodnice, obvykle s lehce nazelenalým odstínem pokožky klobouku a v mládí bílým třeněm.
Holubinka sluneční (Russula solaris), rostoucí výhradně pod buky, má bílý třeň, smetanový výtrusný prach a jinou ornamentiku výtrusů.
Holubinka pružná (Russula farinipes) má nápadně pružnou konzistenci klobouku i třeně a nesíťované výtrusy.
Holubinka žlutá (Russula lutea) je zcela nepalčivá a má tmavě žlutý výtrusný prach. Některými autory je považována jen za varietu holubinky měnlivé (Russula risigallina).
Nepalčivá je i holubinka chromová (Russula claroflava), která roste pod břízami, má okrový výtrusný prach a nápadně šednoucí dužninu.
Kuchyňské využití
Pro palčivost nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Felleinae.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Borovička J. (2009): Poznáváme holubinky XIV. Holubinka žlučová - Russula fellea. |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2021-0221 (04.09.2021, Plzeňský kraj)
0066-2012-0148 (20.10.2012, Středočeský kraj)
