Seznam článků autora Radim Dvořák

Úvodní stránka

Aktuality - články autora Radim Dvořák

Strana 4 / 11, články 31 - 40 / 106

< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 >

7.6.2017 O společnosti / Zprávy Zápis z členské schůze ČMS konané dne 16. května 2017
4.5.2017 Myko akce Terenní seminář ČMS jaro 2017 - Kaplice
2.5.2017 Myko akce / Zprávy z akcí Vzpomínka na terénní semináře ČMS v roce 2016
15.4.2017 O společnosti / Zprávy Pozvánka na členskou schůzi ČMS 16. května 2017
17.1.2017 Myko akce Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM
15.6.2016 O společnosti / Zprávy Zápis z členské schůze ČMS konané v úterý 24. května 2016
9.5.2016 O společnosti / Zprávy Připomínáme členům termín členské schůze ČMS - úterý 24. května 2016 od 17:00
4.4.2016 Myko akce Terénní seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - KAPACITA NAPLNĚNA!
8.3.2016 Myko akce Víkendový seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - Skály u Teplic nad Metují - jarní houby
25.1.2016 Houby Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!

Zápis z členské schůze ČMS konané dne 16. května 2017

Radim Dvořák, 7.6.2017

Zápis je v listinné podobě uložen v sídle ČMS.

PDF ke stažení

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Terenní seminář ČMS jaro 2017 - Kaplice

zveme Vás na již 7. terénní seminář ČMS, který se koná v termínu 2. - 4. června 2017 v penzionu Ida v Kaplici u Lenory. Instrukce najdete v přiložených propozicích. Neváhejte, kapacita je tentokrát pouze 23 míst.

Těšíme se na Vás!

Propozice v PDF ke stažení

Ještě jste s námi na terénním semináři nebyli? Podívejte se, jak vypadaly ty minulé:

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Vzpomínka na terénní semináře ČMS v roce 2016

Myko akce / Zprávy z akcí

Radim Dvořák, 2.5.2017

Bischofstein, budova zámečku s restaurací a sálem
foto: Martin Růžek

Společné foto účastníků jarního semináře při exkurzi v okolí Vernéřovic
foto: Martin Růžek

Teplicko-adršpašské skály
foto: Radim Dvořák

destice chřapáčová - Discina perlata
foto: Jan Wipler

bolinka mnohovýtrusá - Camarops polysperma
foto: Jan Wipler

helmovka žlutolouhová - Mycena luteoalcalina
foto: Oldřich Jindřich

hlízenka borůvková - Monilinia baccarum
foto: Radim Dvořák

voskovička jarní - Hymenoscyphus vernus
foto: Martin Růžek

křehutka opýřená - Psathyrella pennata
foto: Jan Wipler

kornice otrubičnatá - Encoelia furfuracea
foto: Oldřich Jindřich

Seminář v Lázu - společné foto z hráze nádrže Láz
foto: Oldřich Jindřich

dlouhobrvka zdobená - Cyathicula coronata
foto: Radim Dvořák

necháček lopatkovitý - Arrhenia spathulata
foto: Oldřich Jindřich

Russula alnetorum - holubinka olšinná
foto: Oldřich Jindřich

paluška červenonohá - Typhula erythropus
foto: Jan Wipler

šťavnatka terčovitá - Hygrophorus discoideus
foto: Jan Wipler

liška žlutavá - Craterellus lutescens
foto: Jan Wipler

helmovka růžová - Mycena rosella
foto: Radim Dvořák

špička listová - Marasmius epiphyllus
foto: Oldřich Jindřich

momentka z nedělní výstavy v Lázu
foto: Radim Dvořák

Také v roce 2016 jsme pokračovali v nyní již tradici pořádání výjezdních terénních seminářů pro členy a veřejnost. O semináře byl opět značný zájem, což nás těší i zavazuje. V roce 2016 se organizace seminářů ujal tříčlenný tým ve složení Oldřich Jindřich, Jan Wipler a Radim Dvořák.

Jaro v Bischofsteinu

Poprvé jsme v roce 2016 uspořádali jarní seminář, jehož účastníci se tak měli možnost setkat s jarními houbami, které jsou v mnohém odlišné od letních a podzimních druhů. Jejich růst totiž značně závisí na počasí a zejména dostatku vláhy z předchozí zimy a úvodu jara, přičemž dobré podmínky pro jejich růst nejsou každý rok. Prvonález například kačenek či smržů bez cizí pomoci je často náhodný a stojí za ním mnoho úsilí. Uspořádání semináře na jaře má tedy svá úskalí, mohlo by se totiž snadno stát, že neporostou téměř žádné houby.

Jarní seminář se konal 22. - 24. dubna 2016 na zámečku Bischofstein v osadě Skály poblíž Teplic nad Metují. Je to krásné a důstojné místo s kapacitním ubytováním a restaurací i přednáškovým sálem přímo v areálu. Nedaleko se nachází NPR Adršpašsko-teplické skály s úchvatnými krajinnými scenériemi. Po celou dobu bylo o více než 40 účastníků vzorně postaráno a děkujeme tímto ještě jednou celému týmu z Bischofsteinu.

Přálo nám také počasí, a to nejen v době semináře, ale především v předchozích týdnech. Vláhy bylo dostatek a rostly téměř všechny běžné jarní druhy hub. Účastníci tak mohli na exkurzích a výstavce vidět ucháč obecný (Gyromitra esculenta), destici chřapáčovou (Discina perlata), smrž jedlý (Morchella vulgaris), hlízenku sasankovou (Dumontinia tuberosa) i h. borůvkovou (Monilinia baccarum), penízovku smrkovou (Strobilurus esculentus) a penízovku provázkovou (Strobilurus stephanocystis), tmavobělku žlutavou (Melanoleuca cognata), křehutku šedohnědou (Psathyrella spadiceogrisea), ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella), hnojník domácí (Coprinellus domesticus), ohnivec rakouský (Sarcoscypha austriaca), lžičkovec šiškovitý (Auriscalpium vulgare), kornici otrubičnatou (Encoelia furfuracea) či závojenku jarní (Entoloma vernum) a závojenku slanečkovou (Entoloma hirtipes). Na výstavce nechyběly ani houby celoroční, reprezentované choroši, pyrenomycety a rosolovitými druhy. Místními houbaři a mykology byly doneseny na doplnění z jiných lokalit také kačenka česká (Verpa bohemica) i náprstkovitá (Verpa conica) a čirůvka májovka (Calocybe gambosa). Čisté prostředí potvrdily nálezy voskovičky jarní (Hymenoscyphus vernus) a vodničky potoční (Cudoniella clavus).

Večery patřily přednáškám, v pátek prezentoval Oldřich Jindřich jarní houby, Jan Wipler pak rozmanitou ekologii hub, v sobotu předvedl J. Wipler tvary plodnic vřeckovýtrusých hub a také svůj mykologický výzkum v PR Peklo.

Podzim v Lázu

Po třech letech jsme se 21. - 23. října 2016 vrátili na místo činu, totiž do Lázu, kde se v roce 2013 konal první terénní seminář ČMS. Opět jsme měli zajištěné ubytování v penzionech Kunc, stravování v místní Hospůdce u dubu a na přednášky jsme si tentokrát pronajali prostorný rekonstruovaný obecní sál, více než dostačující pro 40 účastníků i výstavu nálezů. Za tuto možnost jsme pak vedení obce slíbili v neděli odpoledne uspořádat výstavu hub pro veřejnost.

Poměrně pozdní termín byl zvolen spíše z donucení pro zaneprázdnění hlavního organizátora akce, ale nakonec se ukázalo, že šlo o dobrou volbu. Původně uvažované září totiž bylo velmi suché a houby téměř vůbec nerostly. Růst hub se zlepšil teprve dva týdny před seminářem a v době jeho konání už byly letní druhy spíše za zenitem, o to více bylo ale druhů podzimních, díky vhkosti nechyběly ani drobné druhy.

Kromě řady v Brdech běžných druhů byly na exkurzích nalezeny například liška žlutavá (Craterellus lutescens), rosolovec červený (Tremiscus helvelloides), ryzec rašeliníkový (Lactarius sphagneti), šťavnatka terčovitá (Hygrophorus discoideus), na lokalitě známé z roku 2013 pak chráněná holubinka olšinná (Russula alnetorum), křemenáč smrkový (Leccinum piceinum) či mecháček lopatkovitý (Arrhenia spathulata). Makrofotografy svojí krásou zaujaly mimo jiné helmovka růžová (Mycena rosella), dlouhobrvka zdobená (Cyathicula coronata), paluška červenonohá (Typhula erythropus) či špička listová (Marasmius epiphyllus).

Přednáškové večery pak opět patřily O. Jindřichovi s tématy Houby Brd od jara do zimy a Vaření z hub a J. Wiplerovi s přednáškou o Boubínském pralese.

V neděli po ukončení semináře jsme doplnili čerstvými nálezy výstavu a otevřeli ji pro veřejnost. Přišly se na ni podívat desítky návštěvníků, někteří z nich přinesli také své nálezy k určení.

A co vás čeká v roce 2017?

Plánujeme jeden jarní a jeden až dva podzimní semináře.

Jarní seminář je již připraven v termínu 2. - 4. června na Šumavě, sledujte myko.cz, propozice se objeví každou chvilku.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Pozvánka na členskou schůzi ČMS 16. května 2017

O společnosti / Zprávy

Radim Dvořák, 15.4.2017

Členská schůze České mykologické společnosti se koná v úterý 16. května 2017 od 17:45 hodin v budově Střední školy obchodní, Belgická 250/29, Praha 2, učebna č. 8 ve druhém poschodí.

Nesejde-li se dostatečný počet členů podle článku 6.4 stanov ČMS, koná se o půl hodiny později v 18:15 h tentýž den na témže místě nová členská schůze, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných.

Program:

Zahájení
Volby komisí - mandátové a návrhové
Vzpomínka na zesnulé členy
Zpráva o činnosti za uplynulé období včetně zprávy o hospodaření
Zpráva o provedení revize
Návrh na ocenění členů
Návrh na vyloučení některých členů pro dlouhodobé neplnění členských povinností
Návrhy projednané výborem, dle stanov
Kontrola usnesení z minulé členské schůze
Diskuze
Usnesení

Program ke stažení v PDF

Všichni členové ČMS jsou srdečně zváni.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Cyklus přednášek brněnské pobočky ČVSM

Myko akce

Radim Dvořák, 17.1.2017

Výbor brněnské pobočky České vědecké společnosti pro mykologii a Botanické oddělení Moravského zemského muzea zvou všechny zájemce na přednáškový cyklus v roce 2017.

Všechny přednášky jsou doplněné promítáním barevných obrázků a konají se vždy v úterý v 17,00 hod. v přednáškovém sále v 1. patře Dietrichsteinského paláce Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno.

DATUM	PŘEDNÁŠEJÍCÍ	TÉMA PŘEDNÁŠKY
10. ledna 2017	dr. Vladimír Antonín, CSc. (MZM Brno)	Jedovaté houby
24. ledna 2017	Mgr. Hana Ševčíková (MZM Brno)	Houby vyšších poloh – od Vysočiny po Alpy
14. února 2017	Mgr. Daniel Dvořák (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno), Mgr. Jan Holec, Dr. (Národní muzeum, Praha)	Na návštěvě v Bělověžském pralese
28. února 2017	Bc. Tereza Tejklová (Muzeum východních Čech, Hradec Králové)	Zajímavé a vzácné houby Pardubického kraje
14. března 2017	Mgr. Jakub Salaš (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)	Trepkovitky a jejich dvojníci
28. března 2017	Mgr. Jan Běťák (Brno)	Houby na tlejících kmenech v přirozených lesích ČR

PDF s programem ke stažení

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Zápis z členské schůze ČMS konané v úterý 24. května 2016

O společnosti / Zprávy

Radim Dvořák, 15.6.2016

Zveřejňujeme zápis z členské schůze ČMS, konané podle článků 6.3 a 6.4 stanov ČMS dne 24. května 2016 od 17:30 v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro, učebna č. 8.

Zápis v PDF ke stažení

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Připomínáme členům termín členské schůze ČMS - úterý 24. května 2016 od 17:00

O společnosti / Zprávy

Radim Dvořák, 9.5.2016

Členská schůze České mykologické společnosti (dříve nazývaná "valná hromada") se koná, jak bylo již dříve avizováno v programu přednášek a vyvěšeno v sídle ČMS, v úterý 24. května 2016 od 17:00 hodin v budově Středního odborného učiliště obchodního, Belgická 29, Praha 2, druhé patro, učebna č. 8.

Nesejde-li se dostatečný počet členů podle článku 6.4 stanov ČMS, koná se o půl hodiny později (v 17:30 h) tentýž den na témže místě nová členská schůze, která je usnášeníschopná bez ohledu na počet přítomných.

Program:

Zahájení
Volby komisí - mandátové a návrhové
Vzpomínka na zesnulé členy
Zpráva o činnosti za uplynulé období včetně zprávy o hospodaření
Zpráva o provedení revize
Návrh na ocenění členů
Návrh na vyloučení některých členů pro dlouhodobé neplnění členských povinností
Návrhy projednané výborem, dle stanov
Kontrola usnesení z minulé členské schůze
Diskuze
Usnesení

Všichni členové ČMS jsou srdečně zváni.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Terénní seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - KAPACITA NAPLNĚNA!

Myko akce

Radim Dvořák, 4.4.2016

Oznamujeme ukončení příjmu přihlášek na dubnový seminář ve Skalách u Teplic nad Metují z důvodu naplnění kapacity.

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Víkendový seminář ČMS 22. - 24. duben 2016 - Skály u Teplic nad Metují - jarní houby

Myko akce

Radim Dvořák, 8.3.2016

jarní houby - tajemné a krásné

Vážení příznivci hub a mykologie,

postupně se oteplující předjarní počasí probouzí myšlenky na první jarní mykologické, fotografické a houbařské výpravy. Však také pro Vás již připravujeme další víkendový terénní seminář zaměřený na poznávání jarních druhů hub. Základnu budeme mít v zámečku Bischofstein v sousedství NPR Adršpašsko - teplické skály.

Pro řadu houbařů začíná sezóna až v létě či dokonce na podzim. Pojďte se s námi přesvědčit, že houby rostou po celý rok. Budete s námi moci obdivovat krásy probouzející se přírody a uvidíte houby jara s jejich zvláštními tvary a barvami, pro některé z nás obestřené závojem tajemna pro jejich obtížnou nalezitelnost.

Časový plán semináře je obdobný jako v minulosti. Na semináři Vás čekají exkurze do terénu s odborným vedením, přednášky, výstavka nalezených druhů a samozřejmě také poznávání nových přátel se stejným zájmem.

Lektoři semináře: Jan Wipler, Radim Dvořák

Propozice ke stažení v PDF

Těšíme se na Vás!

P.S.: Kdo jste s námi ještě na semináři nebyli, můžete si udělat představu z proběhlých akcí:

V říjnu 2015 v Kryštofově údolí
V září 2015 v Salaši u Velehradu
V září 2014 v Prachaticích
V září 2013 v Lázu u Příbrami

Odkaz na článek pro citaci

Přehled článků na této straně

Ledové vlasy na dřevě - záhada vyřešena!

Houby

Radim Dvořák, 25.1.2016

ledové vlasy - foto Mojmír Balcar

ledové vlasy - foto 13.1.2014 Pavel Petelík

černorosol rozlitý - Exidiopsis effusa
foto: Lucie Zíbarová

Řada pravidelných návštěvníků lesa v zimním období se určitě setkala se zajímavým úkazem - z tlejících větví a větviček vyrůstají ve shlucích dlouhá velmi jemná bílá vlákna, připomínající vlákna tkaniny či vlasy, někdy dokonce tvořící i všelijak zakroucené lokny. Leckoho na první pohled napadne, že se jedná o houbové mycelium. Při pokusu o bližší prozkoumání je překvapení ještě větší, vlákna se totiž v ruce nebo teplem vydechovaného vzduchu rozpustí, neboť jsou tvořena ledem. Při pozorování zblízka se zatajeným dechem je vidět, jak jsou vlákna velmi tenká a dlouhá, uspořádaná jedno vedle druhého jako nějaká zvláštní vata. S popisovaným jevem je možné se setkat pouze při určitých podmínkách - teplotách těsně pod nulou, vysoké vlhkosti vzduchu a pouze na větvičkách listnáčů. Všichni víme, že led a mráz dokáže vytvořit nádherné tvary, ale takto přece led normálně nekrystalizuje. Pochází voda ledových vlasů ze dřeva nebo ze vzduchu? Rostou odspodu nebo na koncích? A jak je možné, že je tento útvar stabilní?

Poprvé byl tento jev podrobně popsán v roce 1918 geofyzikem a meteorologem Alfredem Wegenerem, který se proslavil teorií kontinentálního driftu. Wegener se domníval, že neobyklou strukturu ledu má na svědomí houba, rozkládající mrtvé dřevo. Ve svém článku Ledové vlasy na tlejícím dřevě^[5] popisuje Wegener dva nálezy ledových vlasů na blíže neurčených větvičkách. Pod ledovými vlákny na povrchu větvičky nalezl moučnatý poprašek, podobný plísni - mycelium neznámé houby. Tento poprašek dal k prozkoumání Arthuru Meyerovi, řediteli Botanického institutu v Marburgu, který houbu nedovedl přesně určit, nalezl ale konce houbových vláken - hyf, směřující ven šikmo nebo kolmo k povrchu větvičky, a tyto označil jako možné původce tvorby zvláštního ledového úkazu. Wegener pozoroval, že ledové vlasy se tvoří jen na několika větvičkách z mnoha, vzal si tedy jednu takovou domů, ponořil ji do vody, a poté ji dal za okno. Při teplotě kolem -4 °C se mu skutečně podařilo doma "vypěstovat" krátké ledové vlasy. Pozoroval také, že tekutina z roztátých ledových vlasů je světle hnědá a má slabou vůni. Při pátrání v literatuře objevil Wegener jediný dřívější popis tohoto jevu z roku 1833 od J. F. W. Herschela, který ovšem uvádí výskyt na kořenech a lodyhách bodláků a také na pahýlech slunečnic. Dr. W. Emeis se pak v roce 1919 ve své reakci na Wegenerův článek domnívá, že jde o čistě fyzikální jev bez přispění houby, který se dá vysvětlit vytlačováním vody z vlhkého dřeva skrze jeho póry.

Jevem se o mnoho let později zabýval také profesor chirurgie z Bernu Karl Lenggenhager, jehož koníčkem byla meteorologie. V roce 1986 publikoval článek K otázce tvorby "ledových vlasů"^[2]. Lenggenhager provedl experiment - přinesl si z lesa odkorněné větvičky různých listnáčů, které ponořil do vody a poté vystavil nízkým teplotám. Získal pouze tenkou ledovou krustu, ale ledové vlasy se neobjevily. Teprve když si přinesl z lesa bukové větvičky, na nichž se již ledové vlasy vyskytovaly, podařilo se mu je na nich opakovaně "vypěstovat" na zahradě. Zhruba v polovině března však tvorba ledových vlasů ustala, i přes zdánlivě vhodné podmínky. V létě nasbírané a odkorněné čerstvé bukové větvičky také ledové vlasy v umělých podmínkách netvořily. Lenggenhager ve své práci neuvádí přesné vysvětlení jevu, domnívá se, že příčinou je kontrakce dřeva chladem a vytlačování tekutiny póry ve dřevě.

Podobné pokusy pak prováděl i mikrobiolog Gerhardt Wagner. Koncem ledna 2001 našel v lese tři větvičky, na nichž se ledové vlasy vyskytovaly. Led z nich zcela setřel a nechal je na místě, ale jednu z větviček zvedl cca 15 cm nad zem. Ráno se na dvou větvičkách opět objevily ledové vlasy, 6 cm, resp. 2 cm dlouhé, zatímco na zvednuté větvičce nikoliv. Bylo mu tedy zřejmé, že na vytvoření ledových vlasů stačí i jedna noc, ale důležitou roli hraje lokální mikroklima. S různou úspěšností zkoušel také ledové vlasy vypěstovat doma na přinesených "infikovaných" větvičkách, ale nikdy nebyly tak pěkné jako v lese. Krátce po svém seznámení s jevem v roce 1972 našel na větvičkách produkujících ledové vlasy také plodnice hub, které si nechal určit profesorem H. Clémençonem - šlo o rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica) a černorosol bukový (Exidia glandulosa). Na odkorněných místech větviček pozoroval šedavý povlak - mycelium. Wagner^[3] jev vysvětluje tak, že tlející dřevo má o něco vyšší teplotu než okolí, houba se pak zbavuje odpadních produktů svého metabolismu, tj. oxidu uhličitého a vody, přičemž voda při styku s chladnějším okolím mrzne. V tom případě voda ledových vlasů pochází ze dřeva a nikoliv ze vzduchu, rostou tedy odspodu a jejich pokroucení je způsobeno prouděním okolního vzduchu. Dřevo musí být podle Wagnera napadené houbou a její mycelium musí být aktivní, proto tvorba ledových vlasů ustává zhruba v půlce března, i přes jinak vhodné podmínky.

Jevem se dále zabýval tým vědců vedený Christianem Mätzlerem z Institutu aplikované fyziky na univerzitě v Bernu. Mätzler spolupracoval nejprve v roce 2005 s Wagnerem a společně vydali práci Ledové vlasy na tlejícím dřevě listnáčů jako biofyzikální jev^[4]. Zkoumali dubové a bukové větvičky, tvořící ledové vlasy, a opakovaně se jim povedlo jev vyvolat i v pokusných podmínkách. Když větvičky ponořili do vroucí vody, alkoholu či fungicidního roztoku, ledové vlasy se na nich pak tvořily méně nebo vůbec, přičemž fungicid byl nejúčinnějším inhibitorem. Pozorovali a kategorizovali různé typy ledových jevů, nejen ledové vlasy, ale také podobné ledové stuhy na stoncích rohovce olověncovitého (Ceratostigma plumbaginoides) či ledové hřebeny vyrůstající z rozvolněného humusu. Za příčinu vzniku ledových vlasů označili dřevní houby aktivní v průběhu zimy, vytlačující vodu tlakem odpadního oxidu uhličitého, zatímco další dva jevy mají podle nich čistě fyzikální příčiny. Původ vody ze dřeva prokázala pozorování ledových vlasů, jež svým růstem odtlačily od povrchu dřeva volně držící kůru. Mätzler a Wagner rovněž měřili hmotnost ledových vlasů a počítali, jestli je možné, aby voda pocházela pouze z metabolismu houby. Zjistili, že to možné není, je jí totiž příliš mnoho, voda tedy musí být převážně z vlhkosti obsažené ve dřevě. Kromě Wagnerem^[3] zmíněných dvou druhů hub jim Beatrice Senn-Irlet z nasbíraného aktivního dřeva určila ještě polštářnatku březovou (Diatrypella favacea), dřevomor (Hypoxylon cf. multiforme) a kropilku rosolovitou (Dacrymyces stillatus).

Po spolupráci s Wagnerem spojil Mätzler síly s chemičkou Dianou Hofmannovou z Institutu biologických a geologických věd v německém Jülichu a bioložkou Giselou Preussovou z Wiedtalova gymnázia v německém Neustadtu. Preussová studovala pod mikroskopem vzorky dřeva, tvořícího ledové vlasy, a identifikovala na nich celkem 11 druhů hub. Jediný druh houby - černorosol rozlitý (Exidiopsis effusa) - byl přítomen ve všech vzorcích a u více než poloviny vzorků byl jediným identifikovaným druhem. Mätzler pak pozoroval mechanismus vzniku ledových vlasů a zjistil, že jsou vytvářeny jevem známým jako segregace ledu (anglicky ice segregation), při němž je podchlazená voda zachycená v pórech materiálu přitahována k již vytvořené ledové struktuře a následně zmrznutím přispívá k její tvorbě. Tvar ledových vlasů je pak utvářen miniaturními póry na povrchu dřeva, podobně jako při vytlačování hmoty tryskou 3D tiskárny. Tento proces ale probíhá pouze za přítomnosti černorosolu rozlitého, bez jeho přítomnosti vzniká jen obyčejná ledová krusta. Hofmannová pak provedla chemickou analýzu roztátých ledových vlasů a identifikovala lignin a tanin jako metabolické produkty houby. Tým se domnívá, že právě tyto látky zabraňují rekrystalizaci vzniklých ledových vlasů a udržují je tak v jejich plné kráse. Při dalším výzkumu chtějí vědci tuto hypotézu prověřit a inhibitory rekrystalizace přesněji identifikovat.