Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 1 / 50, články 1 - 10 / 495
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 >
- 11.12.2025
Zamykání lesa na Broumovsku - 16.11.2025 Ohlédnutí za FungiFestem 2025
- 12.11.2025 Z páté houbařské vycházky 2025 pro veřejnost ve Velkých Hamrech
- 9.11.2025 Z první výstavy hub ve Zlíně
- 2.11.2025 Z podzimní vycházky do Klánovic
- 25.10.2025 Z výstavy hub ČMS 2025
- 12.10.2025 Z houbosběrné vycházky do Klánovic
- 30.9.2025 Z jubilejní 25. výstavy hub ve Velkých Hamrech
- 15.9.2025 Ohlédnutí za Jetřichovskou Holuběnkou
- 31.8.2025 Z nevšední akce v Horské Kvildě a okolí
Zamykání lesa na Broumovsku
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 11.12.2025
start začal slibně
foto: Markéta Vlčková
a sešlo se nás tam hodně...nakonec
foto: Markéta Vlčková
houby cestou k lesu...
foto: Markéta Vlčková
...celkem rostly...
foto: Markéta Vlčková
...vyžadovaly komentář...
foto: Markéta Vlčková
...nebo přímo fotku
foto: Markéta Vlčková
třeba tahle nás trochu zdržela (Geoglossum sp.)
foto: Markéta Vlčková
už směřujeme k lesu
foto: Markéta Vlčková
...naštěstí je hezky
foto: Markéta Vlčková
Nakonec jsme k lesu došli...
foto: Markéta Vlčková
...a v něm na nás čekala různá překvapení...
foto: Markéta Vlčková
...třeba pazoubek...
foto: Lubomír Opat
tenhle pazoubek (Microglossum viride)
foto: Martin Kříž
patyčka rosolovitá (Leotia lubrica)
foto: Daniel Kvasnička
liška nálevkovitá (Craterellus tubaeformis)
foto: Martin Kříž
pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens)
foto: Markéta Vlčková
čirůvka dvoubarvá (Lepista personata)
foto: Markéta Vlčková
holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca)
foto: Markéta Vlčková
holubinka jízlivá (Russula sardonia)
foto: Markéta Vlčková
ostenatka Bresadolova (Mucronella bresadolae)
foto: Lubomír Opat
třepenitka roztroušená (Hypholoma dispersum)
foto: Markéta Vlčková
zajímavá lokalita na samý závěr
foto: Markéta Vlčková
společný snímek před kostelíkem
foto: Markéta Vlčková
zasloužený odpočinek po náročné mykologické práci
foto: Lubomír Opat
Milí všichni,
v sobotu 8.11.2025 jsme pod vedením RNDr. Jana Wiplera, Ph.D. zamkli lesy na Broumovsku, a to za prakticky dokonalých podmínek. Houby rostly opravdu dobře, svítilo sluníčko, takže nikdo nezmrzl, všichni měli brejle, nikdo "neutrhl" nic k focení a u Sv. Magdalény jsme dostali moc dobrý, byť hodně pozdní oběd.
Start byl tentokrát naplánován od školy ve Vernéřovicích a byl to start dobře zvolený. Přímo u místa srazu se totiž vyskytoval pařez doslova obsypaný penízovkami sametonohými (Flammulina velutipes) a hlívami ústřičnými (Pleurotus ostreatus). Hned na začátku tedy byly představeny jedlé druhy, které jsou pro toto období typické. Ano, byly zmrzlé na kost, ale Dr. Wipler vysvětlil, proč to v tomto případě nevadí. Také to byla dobrá motivace pro houbové nadšence, protože začít vycházku bohatou úrodou dobrých jedlých hub vás prostě navnadí.
Cesta přes ves k lesu se nám poněkud protáhla a zase za to mohly houby. Rostly. Hodně. Navíc se jednalo o druhy povětšinou jedlé (namátkou čirůvku fialovou – Lepista nuda, špinavou – Lepista sordida, dvoubarvou – Lepista personata, strmělku mlženku – Clitocybe nebularis, nebo mrazem již poněkud přešlý ryzec smrkový - Lactarius deterrimus), které si kromě komentáře zasloužily i skončit v košíčcích. Našly se i houby jedovaté, například vláknice. K lesu jsme se tedy dostali za nějakých 85 minut od startu, ale nikomu to ani v nejmenším nevadilo. No a v lese teprve začalo to pravé rodeo. Nedá se říct, že by byla houba na houbě, ale bylo jich hodně a dost jsme si to užili. Kvůli růstu hub jsme také opravdu pečlivě dodržovali mykologické tempo (cca 500 m/h). Dr. Wipler trpělivě vysvětloval, ukazoval, kapal KOH a celkově mykologicky edukoval až se (z toho) skoro setmělo. Do cíle jsme dorazili přesně se západem slunce s plnými košíky, paměťovými kartami a také notýsky se spoustou poznámek.
A co jsme v lese našli? Povětšinou se jednalo o běžné a očekávané druhy. Všechny potěšil hojný růst lišek nálevkovitých (Craterellus tubaeformis), ojediněle se daly najít ještě i lišky obecné (Cantharellus cibarius). Z dobrých jedlých druhů, které nebyly až tak poznamenané mrazíky, rostly také hřib hnědý (Imleria badia) a sametový (Xerocomellus pruinatus), šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus), modřínová (Hygrophorus lucorum), pomrazka (Hygrophorus hypothejus) a několik plodnic čirůvky havelky (Tricholoma portentosum). Našlo se i dost druhů holubinek a ryzců, z nichž zaujal například ryzec vonný (Lactarius glyciosmus), který příjemně voní po kokosu. K zajímavostem, které člověk při běžném houbaření bez povšimnutí přejde, patřili třepenitka roztroušená (Hypholoma dispersum), krásnorůžek rohovitý (Calocera cornea) a ostenatka Bresadolova (Mucronella bresadolae). Pro tu nejzajímavější houbu jsme ovšem museli až do Polska. Byl jí pazoubek zelený (Microglossum viride), rostoucí v břehu potůčku. Sice jsme kvůli němu minuli svačinu u kostela, ale stálo to za to. Mimojiné i proto, že předseda MK Poděbrady tak dlouho stál ve frontě na focení pazoubka, až z toho našel patyčku rosolovitou (Leotia lubrica).
Co dodat? Snad jen, že les jsme nezamlkli definitivně. Jednak si Dr. Wipler nevzal klíč a jednak bylo v plánu ještě 6.12. uspořádat Pomrazkobraní, a kdybychom definitivně zamkli, no tak by také hrozilo, že bude zamčeno a nic nenajdeme. Takže jsme zamkli jen „tak trochu“.
S pozdravem „Ať rostou“
Markéta Vlčková
PS: „Skoro kompletní“ seznam nálezů (= těch 124 druhů hub, na které jsme si vzpomněli) je přiložen.
Ohlédnutí za FungiFestem 2025
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 16.11.2025
víla, kterou normálně neuvidíte
Fungi fest měl solidní výpravu
foto: David Dobeš
ze zahájení
foto: David Dobeš
Ze zahájení
Jana Čapková z Lomnice s Davidem
minivýstavka hub na zahájení byla populární
foto: David Dobeš
UV místnost
foto: David Dobeš
Tvorba Iren Antones byla jednou z dominant expozice
Houbová dekorace
foto: Markéta Vlčková
Milí přátelé v houbách,
ve světě hub se toho na podzim děje skutečně mnoho, a občas se přinaděje i nějaká akce, která je tak trochu „out of the scope“, ale která nás přesto nějak zaujme. Jednou z těchto akcí byl i Fungifest 2025, který se konal od 1. 10. do 17. 10. 2025 na zámku Veleslavín. Spolu s několika kolegy jsme se 1. 10. 2025 zúčastnili vernisáže a také některých následných akcí, a nyní vám přinášíme naše dojmy.
Počáteční koncepce „Houby v umění“ byla poněkud upravena a rozšířena, přesto byla umělecká díla s tématikou hub na ten či onen způsob hlavním motivem celé expozice. Jednalo se hlavně o malby a fotografie, ovšem nechyběly ani houby vyřezané ze dřeva či vyrobené z keramiky. Živé houby zde byly vlastně pouze takovým doplňkem, který měl celou akci zpestřit. I když... Ing. arch. David Dobeš měl při komentování mini výstavky na vernisáži početné publikum, což nás vedlo k domněnce, že živé houby prostě táhnou.
Pokud jde o umění, jsme jako mykologové trochu k nepoužití (možná s několika málo výjimkami, k nimž se řadí i výše zmíněný Ing. arch. David Dobeš). Většinově ovšem o umění víme… nic. Ale zase poznáme, co se nám líbí, a koncept Fungifestu i expozice se nám líbily. Mělo to opravdu dobrou atmosféru, žádné takové ty sterilní „vystajlované“ věci, na které dnes běžně narazíte. Počet umělců, kteří zde svá díla vystavovali, byl úctyhodný, a jejich díla rozhodně za zhlédnutí stála.
Zažili jsme zde i několik „poprvé“: Asi všichni z ČMS, kromě Davida, jsme vlastně poprvé zažili akci tohoto typu na téma „Houby“. David poprvé viděl na živo miliardáře Karla Janečka divoce trsat na technomix dýdžeje (jestli se mu to líbilo už neříkal). Jaké další poprvé tam zažili pan jednatel ČMS, hospodář ČMS a fotograf Martin Slavičínský jsem se nedozvěděla (ale troufla bych si hádat…). Já osobně jsem poprvé slyšela zahrát ABBU na housle (a to tak, že dobře) a poprvé jsem viděla vizualizaci variace na vtip „Já jsem houba, a tahle hra mě nebaví“, která by neměla být přístupná dětem do 15 let (nepublikovatelná data), No a taky jsme si mohli prohlédnout onen „kontroverzní největší koš na světě“, u kterého se trochu zastavím, protože to vzbudilo až možná příliš mnoho nežádoucí pozornosti.
Takže: košík si tam seděl, nahoře naaranžovanou vrstvu mechu a v ní několik hub, zrecyklovaných z předchozí výstavy ČMS. V podstatě hezká houbová zahrádka a dekorace, která se příliš nelišila od toho, co běžně používáme na výstavách. Je tedy dost škoda, že kampaň kolem něj nebyla lépe komunikována, možná by se kolem toho nezvedly takové vlny (popravdě, jak to s tím košem přesně je, jsme zpočátku nevěděli ani my, celé se to odehrálo dost rychle; za tím, že koš, který se tváří, jako když je v něm tuna hub, vypadá jako PR blbě a evokuje plundrování lesa, minimálně já nadále stojím a takovou formu propagace považuji za nešťastnou).
Nicméně, chápu snahu organizátorů zaujmout, protože takové věci prostě poutají pozornost. Pokud měl být koš zapsán do Guinessovy knihy rekordů, muselo se s ním alespoň jednou vyrazit do terénu a „houbařit“ s ním. Z této vycházky vzešlo video, kde se onen nevinný koš tvářil býti naplněný tunou hub (ovšem popravdě, takto velký úlovek by z lesa odnesl snad jen obr Koloděj). Celkem logicky se poté objevilo mnoho negativních reakcí, že jde o plundrování lesa. Ve skutečnosti byl ale košík naplněn listím a houby byly vyskládány pouze v jedné vrstvě na vrchu. V průběhu akce pak sloužil jako dekorace a „fotopoint“.
Závěrem, akce představovala z našeho pohledu netypické, ale rozhodně ne neužitečné pojetí, jak přiblížit svět hub lidem. Na edukaci ohledně hub v rozsahu, na jaký jste zvyklí z výstav, přednášek či vycházek ČMS, tady můžete zapomenout – o tom to nebylo.
Bylo to prostě „o houbách v umění“ a bylo to dobré!
Uvidíme, co další ročník.
PS: Dejte si pozor na víly... Pokud je vidíte na houbách, chce to přestat konzumovat lysohlávky.
Z páté houbařské vycházky 2025 pro veřejnost ve Velkých Hamrech
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 12.11.2025
V sobotu 25. října proběhlo nejspíš už závěrečné letošní posezení s houbařskou osvětou pro členy HVH a jejich příznivce. Houby v tou dobou v Jizerských horách vcelku rostly, a tak při jejich prezentaci bylo bohatě o čem povídat. Informace v příloze mj. obsahuje i malý statistický přehled letošních akcí zájmového uskupení houbařů ve Velkých Hamrech.
Více o akci ZDE:
Za výbor HVH, Petr Hampl
Z první výstavy hub ve Zlíně
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 9.11.2025
poslední úpravy před zahájením
pěstební stan
Vysvětlujeme názorně detaily o muchomůrkách
Blanka poskytuje komentář k exponátům
Jak voní hrotnatka zápašná?
také růžová patří k houbám
návštěvníci diskutují
zaujetí pro houby
když hosté nosí nové druhy
beze slov
máme plné stoly
a výstavu v plném proudu
Vážení spojenci v houbách,
Ve dnech 18.- 20. října 2025 jsme připravili „První zlínskou výstavu hub“. Expozici jsme připravili ve víceúčelovém sále na ulici Kvítková a se sběrem vzorků nám pomohli také přátelé z Bystřice p. Hostýnem, Rajnochovic a Uherského Brodu. Zpočátku jsme měli obavy jak o návštěvnost, tak i počet druhů k vystavení, ale konečný výsledek předčil naše očekávání. Na výstavu se přišlo podívat kolem 900 zájemců o houby z toho asi 100 dětí.
K vidění bylo 384 druhů hub rostoucích v lesích v okolí Zlína či zlínských parcích a 5 druhů hub pěstovaných na substrátu. Každý návštěvník se mohl také seznámit s houbami různých biotopů v „zahrádkách“, které připravila naše kamarádka Blanka Chlebková ze spolku Houbaři Uherského Brodu.
Návštěvníci měli zájem o rozlišovací znaky u zaměnitelných hub, o pěstování hub i o smrtelně jedovaté houby a možnost jejich záměny. Vysvětlování nebralo konce a někdy to bylo v sále docela rozštěbetané. K celkové pohodě přispěla i sekce „mykogastro“ ve stylu „Lactarius deliciosus“. Kromě houbové polévky a ryzců na smetaně jsme pro návštěvníky připravili „onigiri“ – houbové sushi, nebo grilované ryzce či směs na topince.
Jediným stínem výstavy byla malá účast tříd základních školy, pro které byla výstava otevřená i v pondělí.
Chtěl bych poděkovat všem (členům i dobrovolníkům), kteří se na přípravě a průběhu výstavy podíleli, ať již po stránce odborné či servisní a také zájemcům o houby, kteří naši výstavu navštívili. Vzhledem k celkové spokojenosti návštěvníků i pořadatelů věřím, že příští výstava bude podobně úspěšná.
Petr Švehlák
Z podzimní vycházky do Klánovic
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 2.11.2025
A co hříbky - byly by?
hřib smrkový (Boletus edulis)
kozák topolový (Leccinum duriusculum)
muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)
muchomůrka citronová (Amanita citrinea)
třepenitka svazčitá (Hyphloloma fasciculare)
muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)
Vážení přátelé v houbách,
jak jistě víte, podzim je z hlediska mykoakcí poměrně bohatý a děje se toho hodně. Kromě jiného se snažíme i šířit povědomí o houbách mezi nastupující generací. Jednou z akcí pro děti byla i říjnová vycházka do Klánovického lesa, který je jako lokalita poměrně vděčný. Terén je nenáročný, doprava velmi dostupná, plus jedná se o smíšený les, ve kterém lze očekávat široké spektrum druhů hub. Naneštěstí, tohle vědí všichni, proto byl les při naší návštěvě už trochu „probraný“, ale i tak jsme toho našli nemálo, a to vzdor faktu, že houby byly tou dobou spíše na ústupu.
Přestože moje snaha byla prolomit narativ houby = jídlo, děti se pochopitelně zajímaly nejvíce o druhy jedlé, a hlavně o hříbky. Ty k jejich radosti rostly slušně (i když ne masivně), takže si z lesa odnesly například hřib hnědý (Imleria badia), hřib smrkový (Boletus edulis), nebo hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron), našly se i nějaké ty klouzky a k mému překvapení kozák topolový (Leccinum duriusculum), o jehož růstu v Klánovicích jsme dosud nevěděli. Najít se daly i chutné muchomůrky růžovky (Amanita rubescens) a hojně se vyskytovala také holubinka hořká (Russula caerulea), která sice jedlá je, ale jak chutná těžko říci. U dětí vzbudily ohlas i houby jako lakovka ametystová (Laccaria ametystina), pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) či penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema). Pravdou ovšem je, že většina našich nálezů byla ze spektra hub nejedlých nebo jedovatých.
Kromě toho, že byl les doslova pokryt helmovkami zefírovými (Mycena zephirus), jak už to na podzim bývá, jsme hojně potkávali muchomůrku citrónovou (Amanita citrina), čechratku podvinutou (Paxillus involutus) nebo třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare). Nalezli jsme i několik plodnic muchomůrky tygrované (Amanita pantherina), která pro navštívenou lokalitu není úplně typická. Celkem jsme nalezli téměř 50 druhů, které se podařilo určit v terénu a samozřejmě spoustu dalších, které se určit nepodařilo.
Věřím, že si vycházku všichni užili a že si z ní kromě večeře odnesli i nějaké ty poznatky.
Markéta Vlčková
Z výstavy hub ČMS 2025
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 25.10.2025
PROMO satan se smutným osudem
foto: Markéta Vlčková
tak tohle nám expozici nezaplní
foto: Markéta Vlčková
...přitlačíme
foto: Markéta Vlčková
připravit je toho potřeba hodně...
foto: Markéta Vlčková
soutěže pro děti
foto: Markéta Vlčková
sál
foto: Markéta Vlčková
štítky
foto: Ivo Novotný
catering pro hladovce
foto: Markéta Vlčková
a vůbec všeho...
foto: Markéta Vlčková
...co je ještě třeba
foto: Ivo Novotný
STAČILO!, radši jdeme na to
foto: Martin Kyncl
...s novým elánem a novou muchomůrkou
foto: Martin Kyncl
a finální kontrolou správnosti
foto: Markéta Vlčková
úvodní slovo
foto: Markéta Vlčková
ze zahájení
foto: Markéta Vlčková
Pavlův vstup pro média - budeme slavní
foto: Markéta Vlčková
vnadidlo venku
foto: Markéta Vlčková
vnadidlo uvnitř
foto: Markéta Vlčková
tady je start
foto: Markéta Vlčková
z expozice
foto: Markéta Vlčková
z komentované prohlídky
foto: Markéta Vlčková
prezentace fotografií vzácných hub
foto: Markéta Vlčková
z přednášky
foto: Markéta Vlčková
soutěže pro děti
foto: Markéta Vlčková
neděle přinesla hojnou návštěvnost
foto: Markéta Vlčková
skoro všichni pachatelé
foto: Markéta Vlčková
Vážení příznivci hub,
podzimní výstavy hub jsou pro každý mykologický spolek vrcholnou akcí a každý do nich vkládá to nejlepší. Ani my v Praze nejsme v tomto ohledu výjimkou. Výstavy ČMS v Praze mají dlouhou historii a po řadě stěhování a nucených přestávek jsme nyní zakotvili v obřadní síni radnice Prahy 13, kde výstavu pořádáme od roku 2019 pravidelně, vždy kolem sv. Václava (vynechali jsme zatím jediný rok, a to sice rok 2020, důvod asi tušíte). Za více než sto let existence ČMS by se řeklo, že už nás nic nepřekvapí a vše máme v malíku, ovšem není to úplně tak. Překvapí nás ještě ledacos a každý rok zažijeme něco nového.
V čem byl letošní rok výjimečný a jak se vydařila expozice?
V letošním roce se nám snad poprvé stalo, že se nám hned dvakrát pokoušeli kolemjdoucí odnést „PROMO“ košík s jedovatými houbami. Naštěstí jsme ho vždy vybojovali zpět. Ovšem PROMO plodnici hřibu satana, která byla vystavena venku jako lákadlo a kterou si také někdo odnesl, jsme zpět nevybojovali. Nezbývá než loupeživým odnašečům popřát „dobrou chuť“ – kromě toho, že byl už pět dní starý a trochu rozložený, je navíc od přírody celkem protivně jedovatý.
Na rozdíl od některých předešlých ročníků, kdy bylo sucho a nepříznivé podmínky, jsme v letošním roce neměli příliš obavy, že se nám nepodaří expozici připravit. Podmínky k růstu hub v Čechách byly příznivé, a i když houby nerostly nějak „divoce“ a všude, byli jsme si dost jisti, že se sběry nebudeme mít problém. A také jsme neměli, až na jednu drobnost. Jediná věc, která nám stále způsobuje lehké komplikace a nepohodlí, jsou deště ve dny, kdy vyrážíme do terénu. Trvá to už od loňského podzimu a zdá se, že tento trend bude pokračovat, a to namíchnuté božstvo, které nám to dělá, je stále…namíchnuté (prostě – ve čtvrtek všichni sběrači zmokli, a to dost, a ty rozmoklé houby mají sklony se kazit). Ale dosti stesků, většina našich zážitků byla ryze pozitivní.
Sběru a přípravy se zúčastnilo 25 lidí z řad ČMS a také někteří další, kteří zatím členy nejsou. Do expozice jsme získali minimálně 541 druhů (přesný počet jako vždy nevíme, ne vše se podařilo určit, a tedy se to v seznamu neobjeví), které dobře reprezentovaly mykobiotu září v České republice.
V porovnání s minulými lety jsme měli poměrně širokou paletu teplomilných hřibovitých druhů, z nichž některé na konci září již obvykle nerostou. Zadařilo se i s muchomůrkami a solidní byl i výběr holubinek. Ryzců naproti tomu letos rostlo méně, ale přesto jsme jich v expozici měli nemálo. Ostatního bylo tak nějak přiměřeně. Měli jsme evergreeny v podobě třepenitky svazčité, čechratky podvinuté, čechratice černohuňaté, muchomůrky růžovky a dalších, měli jsme i některé zajímavosti, které nevystavujeme pokaždé, jako je hřib nachový, bedlovnice zlatá, muchomůrka velkopochvá, ryzec Maireův, několik druhů kuřátek, a jistě by se našly i další.
V páteční podvečer se konala komentovaná prohlídka expozice, která rozhodně vzbudila zájem veřejnosti, v sobotu a v neděli byly na programu přednášky. Soutěže pro děti jsme o něco rozšířili, takže kromě poznávačky pro starší byly připraveny i „houbové úkoly“ pro ty menší a nejmenší. Jediné, co nás trochu trápí je, že účast byla nejvyšší v neděli, kdy už naše exponáty byly přes veškerou mateřskou péči poněkud povadlé a přešlé.
Děkujeme všem, kteří se na organizaci podíleli, a samozřejmě partnerům z Prahy 13 za poskytnuté zázemí a veškerou možnou podporu. Děkujeme také všem návštěvníkům za to, že nám zachovávají přízeň. Věříme, že se v průběhu víkendu dozvěděli řadu informací ze světa hub a doufáme, že výstava pro ně bude více než jen letmou vzpomínkou. A my? My se budeme pozvolna připravovat na další ročník.
Takže si přejme: „Ať rostou!“
Markéta Vlčková
Z houbosběrné vycházky do Klánovic
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 12.10.2025
tak kudy?
foto: Markéta Vlčková
Tudy!
foto: Markéta Vlčková
jdeme na to s nadšením
foto: Markéta Vlčková
máme nasbíráno
foto: Markéta Vlčková
bude co vystavovat
foto: Markéta Vlčková
čechratka podvinutá (Paxillus involutus)
foto: Markéta Vlčková
hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus)
foto: Markéta Vlčková
hřib smrkový (Boletus edulis)
foto: Markéta Vlčková
Vážení příznivci hub,
houbosběrná vycházka s pracovním názvem „Devět v lese a pes“, která se uskutečnila ve středu 24. 9. 2025 v Klánovickém lese, proběhla velmi pohodově a příjemně. Na lese sice bylo vidět, že v něm nejsme první (a jistě ani poslední), ovšem houby tak nějak spolupracovaly a na výstavu se povedlo nasbírat košík větší velikosti, což považujeme za dobrý výsledek. Ani počasí nebylo vysloveně nepřátelské, což je v letošním roce rozhodně bonus (o den později, kdy na sběr vyrazila většina týmu, už to bylo zase …no, o dešti).
Spektrum druhů bylo plus mínus podobné tomu, na co jsme zvyklí z let minulých, překvapení se nekonalo žádné. Celkem jsme zaznamenali 60 druhů (seznam zde), z nichž ovšem ne všechny byly vhodné pro expozici. Na počet plodnic lesu dominovala drobná helmovka zefýrová, v závěsu s narůžovělou a dalšími drobnými helmovkami. Našly se pochopitelně i jiné houby, z hřibovitých například klouzky sličné, a kupodivu na nás zbyl i nějaký ten hříbek (Boletus edulis), z holubinek byla nejhojnější hořká, ale viděli jsme i nějaké další, a i těch pár jedulek (hlavně muchomůrek) se našlo.
Všem účastníkům děkujeme za spolupráci a těšíme se na další vycházku. Snad porostou aspoň stejně dobře, nebo raději ještě lépe. To se ovšem uvidí, ti malí prevíti jsou velmi náladoví.
Markéta Vlčková
Z jubilejní 25. výstavy hub ve Velkých Hamrech
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 30.9.2025
Sobotní 25. výstava hub ve Velkých Hamrech se vydařila.
K vidění na ní bylo 281 aktuálně rostoucích druhů rozmanitých hub.
Za sedm hodin trvání výstavy ji navštívilo úctyhodných 270 zájemců.
Posezení s terénní houbařskou poradnou pro zájemce bude poslední říjnovou sobotu od 12 hodin na myslivecké chatě v Bohdalovicích.
Přijďte pobejt😏…
Ohlédnutí za Jetřichovskou Holuběnkou
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 15.9.2025
ke startu připraveni
foto: Markéta Vlčková
zase mokneme, ale snášíme to dobře
foto: Markéta Vlčková
z terénu - nemá někdo lupu?
foto: Lubomír Opat
společně ve ztraceném lomu
foto: Pavel Mornštajn
když políbím hada, bude z něj princ?
foto: Markéta Vlčková
tajemství proutěného košíku...
foto: Markéta Vlčková
cena pro vítěze byla lákavá
foto: Markéta Vlčková
letošní vítězové
foto: Pavel Mornštajn
holubinka chromová (Russula claroflava)
foto: Markéta Vlčková
holubinka jahodová (Russula paludosa)
foto: Markéta Vlčková
troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)
foto: Markéta Vlčková
Milí všichni a houbofilové obzvláště!
V sobotu 23.8.2025 se konal již 6. ročník Holuběnky na Broumovsku (a z těchto šesti ročníku tato byla v pořadí druhá Jetřichovská). Ti z vás, kteří byli tzv. „u toho“, samozřejmě vědí, co se dělo a pro ty ostatní přinášíme krátké shrnutí.
Předně je třeba konstatovat, že jsme zjevně rozhněvali nějaké hodně mstivé božstvo, i když nevíme, jaké ani čím. Posuďte sami: přes léto, aby člověk srážky pohledal, v srpnu nepršelo prakticky vůbec nikde (což houbám opravdu nesvědčilo), ovšem jen jsme my někam strčili nos, hned z toho byla málem povodeň. Zažili jsme to o týden dříve na Kvildě a nyní v mnohem přímější a intenzivnější podobě i v okolí Jetřichova. Jak pravil v průběhu vycházky Mirek: "Jediný dešťový mrak v celé republice je právě tady a teď a nedá pokoj, dokud se na nás nevyprší"! (no a fakt nedal…). Ovšem s tímhle smrtelník nic nezmůže, takže pojďme k meritu věci.
Holuběnka je populární, což bylo na účasti vidět. Je jen trochu škoda, že ne všichni účastníci vycházky si troufli na závěrečnou soutěž, přestože by na ni dle našeho názoru měli. Ovšem, nemůžeme nikoho nutit, hlavním cílem akce je, aby se všichni cítili příjemně a v pohodě.
Jak se nám dařilo?
Odstartovali jsme dle plánu před desátou hodinou z Březové u Broumova a šli po trase, kterou si někteří možná pamatují z loňského Pomrazkobraní. Vše šlo hladce, jen lom, kde jsme se chtěli společně fotit, se nám na chvíli škodolibě schoval (ale jen asi na půl hodinky, pak se zase uráčil ukázat v celé své kráse, takže tu společnou fotku nakonec máme). Lesy na trase jsou poměrně pestré (rozumějte: nejedná se o monokulturu), smrky ovšem převažují. Ani terén není nepříjemný a trasa šla zvládnout i s omezenou mobilitou. Pokud jde o houby, tak na tu bídu, co panovala na většině území ČR, to bylo vlastně super. Na kusy to nebylo až tak špatné, na druhy slabší, ale tu dvaatřicetidruhovou poznávačku jsme dohromady dali (ve Středočeském kraji by to ve stejný čas bylo o březovníku, kopyťáku a o ničem).
Holubinky Holuběnce dělaly čest a byly nejpočetněji zastoupeny na druhy i na kusy; dominovaly holubinky chromová a jahodová, méně hojná byla holubinka mandlová a hlínožlutá, viděli jsem ovšem i další. Z ostatních rodů byly ještě relativně hojné hřibovité, byť již byly kvalitou převážně za zenitem. Z jedlých jsme viděli i pár plodnic růžovek a např. hlívu plicní. Z jedulek jednu zaschlou muchomůrku tygrovanou a pár plodnic třepenitky svazčité. Z nejedlých kromě holubinek a bonusových kříšťů i nějaké ty dřevulky, které vždy potěší, když nám ty mykorhizní moc nerostou.
Celkově jsme se vyšplhali skoro k padesátce, a to jen díky tomu, že Dr. Wipler prostě umí. Umí se i mazlit s hadem, byť je to dosti rizikové (ne že by ten hádeček kousal, ale užovka obojková nevoní). Po třech hodinkách v terénu jsme měli dosbíráno a přesunuli jsme se různými dopravními prostředky k Sv. Magdaléně, kde se konala druhá část programu, tedy ona poznávací soutěž. Jak zmíněno výše, zdaleka si na ni k naší lítosti netroufli všichni, kteří by mohli, ale nešť. K určení jsme připravili 32 druhů, z nichž většina byla v terénu řádně představena, ale byla tam i nějaká ta překvapení, která se ukrývala v proutěném košíku.
A jak to celé dopadlo?
Aneb vyhlášení vítězů.
Kategorie mykoporadce:
1. místo: Petr Švehlák (61 bodů)
2. místo: Zdeňka Fatková (60 bodů)
3. místo: Pavla Svobodová (56 bodů)
Kategorie houbař:
1. místo: Jitka Lopatová (62 bodů)
2. místo: Josef Lopata (60 bodů)
3. místo: Josef Svoboda (58 bodů)
Kategorie děti do 15 let:
1. místo: Mína Štěpánová (49,5 bodů)
2. místo: Dino Štěpán (48 bodů)
3. místo: Kristýna Žáková (25 bodů)
Vítězům gratulujeme!
Teď to podle bodů vypadá, že mykoporadci jsou méně schopní než "houbožrouti", ovšem je potřeba zdůraznit, že mykoporadci to museli mít správně i v latině, což ti ostatní soutěžící nemuseli. Na závěr Dr. Wipler rozdal ceny, a pak už nezbývalo, než aby se každý odebral do svého kouta republiky a tam se těšil na příští ročník. Tak snad nám to božstvo do příště odpustí, bude hezky a bude více hub.
Ať rostou!
Markéta Vlčková
Z nevšední akce v Horské Kvildě a okolí
Myko akce / Zprávy z akcí
Markéta Vlčková, 31.8.2025
zase močí jak potvora...
foto: Vavřinec Klener
...ale hlavně, že máme houby
foto: Markéta Vlčková
kuřátka horská (Ramaria largentii)
foto: Markéta Vlčková
ryzec Bresadolův (Lactarius zonarioides)
foto: Markéta Vlčková
zmoklý přeschlý mutant (Boletus edulis)
foto: Markéta Vlčková
z výstavky
foto: Markéta Vlčková
z výstavky
foto: Markéta Vlčková
z výstavky
foto: Stanislava Tomková
z přednášky - to je ten mutant (houba, nikoliv přednášející)
foto: Vavřinec Klener
velitelům výpravy optimismus nechybí
foto: Liza
A taky byl oprávněný, zadařilo se
foto: Stanislava Tomková
Z vycházky
foto: Markéta Vlčková
výklad v terénu
foto: Luboš Kadaně
výklad v terénu
foto: Markéta Vlčková
bude mejdan? A ne, tu muchomůrku jsme nesnědli
foto: Liza
nech ten ryzec prevíte (Lactarius rufus)
foto: Markéta vlčková
pro ty nejlepší opeňky nahoru nikdo vyšplhat nechtěl
foto: Markéta Vlčková
houby kontrolujeme pečlivě
foto: Vavřinec Klener
aby to šlo sníst
foto: Julia
hořec
foto: Julia
Národní park Šumava ne až tak po ránu
foto: Klárka
Národní park Šumava po ránu
foto: Liza
dobrovolní studenti
Vážení přátelé v houbách,
i když jsme si vědomi faktu, že zprávy bychom měli psát prioritně o akcích avizovaných a určených pro vás všechny, dovolíme si sem tam přinést i střípek z akcí, které nejsou určeny pro širokou veřejnost, ale my je považujeme za důležité. A teď právě nastal ten okamžik. Ve dnech 16. – 18. 8. 2025 se dvojčlenný tým z našich řad (tzn. Vavřinec Klener a moje maličkost) zúčastnil na ekologickou osvětu orientované akce s názvem International Wilderness Camp 2025, která se konala na Horské Kvildě. Cílem této akce je revitalizace mokřadů v Národním parku Šumava a jako dobrovolníci se jí účastní každý rok několik desítek studentů převážně přírodovědně zaměřených oborů, a to nikoliv pouze z ČR, ale i ze zahraničí. Letos se akce zúčastnili studenti z ČR, Německa, Slovenska, Francie, Bulharska, USA, Mexika, Pákistánu a Nepálu, což v rámci ekologické osvěty považujeme za naprosto skvělé.
Akce má zároveň posloužit jako vzdělávací právě pro ony „dobrovolné studenty“, proto jsme byli požádáni, abychom je naučili něco o houbách, které jsou stále opomíjenou a pro některé doslova tajemnou říší. Tuto výzvu jsme přijali a ujali se jejího plnění poctivě. Kromě plánované přednášky, jejíž příprava byla celkem „na pohodu“, jsme se rozhodli udělat i výstavku čerstvých hub, jak už to máme tak nějak zakořeněno v genech (prostě houby táhnou, tak někde něco nasbíráme a uděláme výstavku…easy…tak určitě).
Inu, na pohodu by to i bylo, kdyby nám do toho (jako vždy) nehodilo vidle počasí. Houby se cca pět až šest dní před akcí v okolí hezky rozrostly, pak ovšem přišla vlna veder, která je dost pošramotila (což mi poskytlo živý edukativní materiál k přednášce, ale reprezentativní to rozhodně nebylo). Aby toho nebylo málo, v den sběru těchto už tak vedrem a suchem pošramocených plodnic nás přivítal kontinuální a vydatný déšť. Když se k tomu ještě přidala nekonvenční volba trasy skrz dva metry vysokou mokrou trávu, dopadlo to tak, že na místo určení dorazili místo mykologů dva vodníci a měli s sebou dva košíky polorozmáčených přeschlých hub – paradox že?
Ale nešť – nepřízeň počasí jsme zvládli, výstavku připravili, houbám udělali lifting, jak se dalo a výstavka se dle ohlasů velmi líbila. I když…z našeho pohledu 44 druhů hub není nejoslnivější výsledek. Účastníky ovšem zaujala, a kromě pochopitelného zájmu o hříbky frčely tzv. „magi houby“ jako je lošák jelení či ryzec hnědý. Zaujaly i muchomůrky a některé bizarní houbičky typu pýchavka či krásnopórka (heslo: Adam😊). Každopádně v diskuzi nad vystavenými houbami jsme setrvali do pozdních nočních hodin. Líbila se snad i přednáška zaměřená na bezpečný a šetrný sběr hub (flash disk naštěstí v tom všem zmaru nenavlhl – chránila jsem ho vlastním tělem).
Po další dva dny jsme doprovázeli ty pracanty, kteří zrovna nepracovali, po okolních lesích na mykologických vycházkách, a i tady jsme měli celkem úspěch. Růst hub byl vlastně pro akci tohoto charakteru optimální – hřibů nebylo tolik, aby to rušilo Vavřincův výklad a druhů bylo dost, abychom měli o čem vykládat. Jediná drobná nevýhoda byla, že plodnice již byly povětšinou starší a na plánovanou houbovou ochutnávku jsme museli dost selektovat. Ovšem povedlo se, nikdo se naštěstí neotrávil - na tom snad máme svůj podíl. Však jsme taky každou jednotlivou plodnici před jídlem pečlivě zkontrolovali, a kdyby se nám někdo po jídle i po této kontrole skutečně otrávil, byla by to poněkud prekérní situace (a s Vávrou bychom oba museli svorně rezignovat na členství ve výboru ČMS). Jídla všem velice chutnala - tady však už veškeré zásluhy náleží mimořádné kuchařské kreativitě a zkušenosti organizátorek, talentu a zápalu učenlivých účastníků a v neposlední řadě i Václavu Láskovi, přítomnému v literární formě.
V okolí Kvildy jsme nenašli mnoho vysloveně vzácných či zajímavých druhů (ty jsme všechny dovezli v sobotu z Vacovska), ale ani to nevadí, protože cílem bylo účastníky seznámit se zásadami bezpečného a šetrného sběru hub a rozšířit jejich portfolio jedlých druhů, a to se, věřím, povedlo na jedničku. Moje snaha o nalezení kyjanky purpurové, kvůli které jsem prohlížela doslova každou louži (no dobře, hlavně ty břehy potoků), vyšla naprázdno, ovšem o pár dní později ji účastníci objevili na jiné lokalitě – takže tam prostě taky roste, což nás potěšilo. Seznam toho, co jsme za ty tři dny viděli přikládáme.
Věříme že revitalizační práce proběhly úspěšně a těšíme se na další ročník,
Markéta Vlčková & Vavřinec Klener
Strana 1 / 50, články 1 - 10 / 495
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 >
