ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Seznam článků autora Radim Dvořák

Strana 6 / 9, články 51 - 60 / 90

 <   1   2   3   4   5   6   7   8   9   > 

článek  Ohlédnutí za 1. terénním seminářem ČMS v Lázu u Příbrami

sekce  Myko akce / Zprávy z akcí

autor článku  Radim Dvořák, 10.10.2013

sraz na sobotní exkurzi u penzionu Kunc I - foto: Marie Kuncová

sraz na sobotní exkurzi u penzionu Kunc I
foto: Marie Kuncová

účastníci semináře v sobotu na přehradě Láz - foto: Radim Dvořák

účastníci semináře v sobotu na přehradě Láz
foto: Radim Dvořák

diskuze nad nálezy u hráze VD Láz - foto: Lubomír Opat

diskuze nad nálezy u hráze VD Láz
foto: Lubomír Opat

sobotní demonstrace vybraných nálezů v salónku hospůdky U dubu - foto: Lubomír Opat

sobotní demonstrace vybraných nálezů v salónku hospůdky U dubu
foto: Lubomír Opat

určování zajímavých nálezů (pitný režim dodržen) - foto: Lubomír Opat

určování zajímavých nálezů (pitný režim dodržen)
foto: Lubomír Opat

práce pečlivé posluchačky semináře - foto: Lubomír Opat

práce pečlivé posluchačky semináře
foto: Lubomír Opat

oběd na hrázi VD Pilská - foto: Martin Kříž

oběd na hrázi VD Pilská
foto: Martin Kříž

výstavka na hrázi VD Pilská - foto: Martin Kříž

výstavka na hrázi VD Pilská
foto: Martin Kříž

Ve dnech 4.-6.10.2013 uspořádala v Lázu u Příbrami ČMS terénní seminář s tématem určování kloboukatých hub do rodů. Cílem bylo seznámit účastníky s důležitými znaky plodnic, používanými při makroskopickém určování, a aplikovat je při určování zejména lupenatých hub alespoň do rodu, jinými slovy naučit se správně mykologicky dívat na houby.

Příjemné ubytování bylo zajištěno v penzionech Kunc I a II s maximální kapacitou 32 míst, z nichž jsme využili 28. Celkem tedy bylo 26 ubytovaných platících účastníků a 2 lektoři. Většinu z účastníků tvořili méně či více znalí houbaři se zájmem naučit se poznávat nové druhy zejména jedlých hub, někteří byli i pokročilejší a měli zájem o mykologii jako takovou. Okolní lesy, vyhlášené jako houbařský ráj, skýtaly i přes déletrvající suché počasí celkem slušné druhové bohatství velkých hub, bohužel právě kvůli suchu chyběla pestrost drobných a pomíjivých druhů, které byly k nalezení jen na několika vlhčích místech.

Pátek 4.10.

V pátek byl naplánován příjezd a ubytování účastníků a ve 20 h pak úvodní přednáška v salónku místní restaurace. Lektoři semináře Martin Kříž a Radim Dvořák dorazili již dříve odpoledne a vydali se na průzkum okolních lesů. Výsledkem bylo vystavení několika desítek druhů čerstvých hub již v pátek. Prohlídkou výstavky se o něco posunul začátek přednášky a po překonání drobných technických problémů s umístěním plátna bylo možné zahájit promítání první části - přehled tvarů hub, druhy rouška kloboukatých hub, základní znaky plodnic (byly demonstrovány i na čerstvém materiálu) a první várka nejdůležitějších rodů lupenatých hub. Přednáška byla připravena formou webové prezentace, která bude po korektuře a doplnění dále dostupná na webu pro opakování nabytých vědomostí. Délka přednášky se poněkud protáhla, takže konec byl až po 23. hodině, nicméně většina publika ochotně hltala informace za přísného dodržování pitného režimu, o který se staral majitel restaurace pan Čičatka.

Sobota 5.10.

V sobotu se od 10 hodin konala první vycházka do terénu směrem na vodní nádrž Láz, kde byla přestávka na oběd a demonstraci nalezených druhů. Počasí nám přálo, po většinu dne svítilo sluníčko a bylo relativně teplo. Cestou byly především smrkové lesy s příměsí modřínu, borovice, občas také břízy, dubu a buku. Druhá část vycházky vedla obloukem zpět do Lázu především borovým lesem, u Lázu pak část se zajímavě vypadající loukou, kde však po nedávných mrazících mnoho druhů nebylo. Závěr vycházky byl na podmáčené části lesa s břízami a olšinou. Zde byly mj. nalezeny typické olšinné druhy - olšovička oděná (Naucoria escharioides) a zákonem chráněná holubinka olšinná (Russula alnetorum).

Po návratu z vycházky a občerstvení byl v 17 hodin sraz opět v restauraci. Z nalezených druhů byla připravena výstavka, čítající celkem 115 druhů (některé neurčené), za jejichž zapsání děkujeme paní Vavrdové. Po prohlídce výstavky následovala demonstrace vybraných druhů s akcentem na typické znaky příslušných rodů. Po večeři pak pokračovala přednáška svou druhou částí, tj. dalšími rody lupenatých hub, jež byly seřazeny podle důležitosti, tj. především podle počtu druhů, obsahování známých jedlých či jedovatých hub, či podle snadnosti určení. Dostalo se nakonec na všechny zpracované rody, včetně "špeků" jako například Chamaemyces, Hydropus, CallistosporiumPhaeomarasmius. Komu ještě nepraskla hlava, mohl pokračovat v diskuzi s přítomnými lektory a dalšími mykology - přítomni byli také předseda ČMS Jaroslav Landa, člen užšího výboru ČMS Lubomír Opat a odborník na podzemní houby Slavomír Valda.

Neděle 6.10.

V neděli bylo počasí ještě lepší než v sobotu, především bylo tepleji, chvílemi i na tričko. Vycházka vedla na vodní nádrž Pilská. V okolí asfaltové cesty rostlo asi nejvíce hub. Les byl především smrkový s častým modřínem, občasnou borovicí lesní a při okrajích a na vlhčích místech s břízou, osikou a olší. Na jednom místě bylo několik spálenišť po kácení smrků a hned vedle podmáčená část s rašeliníkem, břízami a olšemi. Po levé straně cesty ve svahu jsme objevili podle leteckých snímků předpokládanou suťovou bučinu, která ale byla zcela vyschlá a bez hub. Kolem jedné hodiny jsme se sešli na hrázi VD Pilská, kde byla připravena improvizovaná výstavka nálezů a demonstrace některých zajímavých druhů, mezi něž patřily např. ryzec severský (Lactarius trivialis), patyčka rosolovitá (Leotia lubrica), ouško hnědé (Otidea umbrina) či masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa). Pak byl seminář ukončen, rozloučili jsme se s účastníky a každý se svým tempem vracel plný zážitků a nových informací do penzionu.

Těšíme se na Vás příště

Seminář ukázal, že o takovouto akci je mezi houbařskou veřejností zájem, řada účastníků se ptala, kdy budeme pořádat další. Výtěžek ze semináře přispěl do pokladny ČMS a bude využit především na rozvoj naší osvětové činnosti.

V pořádání terénních akcí hodláme dále pokračovat, posílejte nám Vaše názory na proběhlý seminář a náměty na témata do budoucna na adresu nebo přímo . Děkujeme všem za účast, některým také za pomoc s určováním a výstavkou, manželům Kuncovým a panu Čičatkovi za pohostinnost, a těšíme se na další setkání při podobné příležitosti!

Za organizátory semináře Radim Dvořák.

Pro zvětšení fotografií na ně klikněte.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Terénní seminář ČMS - Určování hub v terénu se zřetelem na kloboukaté makromycety a jejich makroskopické zařazení do rodů (skupin)

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 2.9.2013

Vážení členové ČMS, začínající mykologové, vážní zájemci o houby a studenti mykologických oborů,

dovolujeme si Vás pozvat na podzimní terénní seminář, zaměřený na poznávání hub v terénu a jejich zařazení do rodů či skupin. Podrobněji se bude týkat lupenatých kloboukatých hub.

Seminář by měl být úvodem do hlubšího studia velkých hub. Účastníci se seznámí s běžnými i méně běžnými rody a jejich makroskopickými identifikačními znaky, jejichž znalost umožní již v terénu předběžné zařazení neznámého nálezu do rodu, skupiny blízkých rodů či do skupiny v rámci velkého rodu, což následně výrazně usnadní pátrání v literatuře nebo vyhledání odborníka při pokusu určit druh. Dále budou prezentovány znaky důležité pro určení druhů v jednotlivých rodech. Získané poznatky si účastníci ověří na 2 terénních exkurzích a demonstraci nálezů.

Do pátku 6.9. je potřeba nahlásit rámcový počet účastníků pro rezervování ubytovací kapacity, proto prosíme o rychlou reakci všech zájemců.

Je o nový typ akce, který podle našeho názoru v činnosti ČMS chybí. V případě Vašeho zájmu plánujeme v pořádání tematických terénních seminářů pokračovat, tak jako je tomu v mnoha zahraničních mykologických společnostech či spolcích.

Ke stažení

Pozvánka a program akce v PDF

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Význam latinských a řeckých jmen některých hub

sekce  Houby

autor článku  Radim Dvořák, 28.5.2013

řecké písmo - zdroj: Wikimedia Commons

řecké písmo
zdroj: Wikimedia Commons

Jak jsem slíbil na včerejší přednášce Houby a internet, dávám sem odkaz na článek o původu a významu některých vědeckých jmen hub. Je v angličtině, pro případný bohužel dosti neumělý překlad lze využít Google Translator. Odkazovaný online článek je výtahem z původního článku Dr R.D.Cundalla z květnového čísla časopisu NWFG Newsletter (ISSN 1465-8054) z roku 1998.

Originál v angličtině

Překlad Google Translatorem

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Výsledky fotosoutěže 2012 - galerie vítězných snímků

sekce  Aktuality

autor článku  Radim Dvořák, 12.4.2013

vítězný snímek hlavní kategorie

vítězný snímek hlavní kategorie

Podívejte se na vítězné snímky fotosoutěže ČMS 2012.

Doporučujeme prostudovat propozice fotosoutěže 2013, obsahují drobné změny.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Celostátní soutěž "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu" - Pardubice 2013

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 15.3.2013

Celostátní soutěž „O NEJCHUTNĚJŠÍ HOUBY VE SLADKOKYSELÉM NÁLEVU“, XXXIX. ročník

Pořádá Mykologický klub Pardubice ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic.

Datum konání: sobota 16. března 2013

Místo konání:

Kavárna Evropa a Evropský spolkový dům, Pernštýnské náměstí 54, Pardubice

GPS: 50°2'18.747"N, 15°46'47.909"E

Ubytování:

Hotel Kristl, Štrosova 239

GPS: 50°2'6.287"N, 15°47'24.039"E

Nutno objednat přímo u pořadatele.

Kontakty na organizátory:

Jan Kramoliš, Palackého třída 2413, 530 02 Pardubice

Tel. 728 954 096

Ke stažení:

Dokumenty ke stažení byly aktualizovány na žádost pořadatele 14.1. v 17:15.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Dalibor Marounek: Mušle s hříbky a čínskými nudlemi

sekce  Houby / Fotoreceptárium

autor článku  Radim Dvořák, 10.2.2013

Mušle s hříbky a čínskými nudlemi - foto: Dalibor Marounek

Mušle s hříbky a čínskými nudlemi
foto: Dalibor Marounek

Dnes vám nabízíme další recept od našeho člena a přispěvatele Dalibora Marounka z Roudnice nad Labem.

Suroviny

300 g mušlí, 300 g hříbků, 1 pórek, 1 červená paprika, 2 kostky čínských nudlí, 4 stroužky česneku, ústřičná omáčka, lžička strouhaného zázvoru,1dl bílého vína, sůl, pepř, olej.

Příprava

Pórek nakrájíme na kolečka, papriku na proužky, podusíme na oleji a odstavíme. Mušle společně s hříbky podusíme na oleji, přidáme na plátky pokrájený česnek, zastříkneme bílým vínem a dusíme do měkka. V mezičase povaříme čínské nudle, zcedíme je a necháme okapat. Smícháme zeleninu s hříbky a mušlemi, promícháme s nudlemi, dochutíme strouhaným zázvorem a ústřičnou omáčkou, osolíme, opepříme a podáváme.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Nová sekce Propagační předměty

sekce  Aktuality

autor článku  Radim Dvořák, 18.12.2012

V nové sekci Propagační předměty najdete aktuální nabídku upomínkových předmětů a publikací naší společnosti.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Zajímavosti ze světa hub - vodní houby

sekce  Houby

autor článku  Radim Dvořák, 28.11.2012

křehutka orobincová - Psathyrella typhae - foto: Jiří Burel

křehutka orobincová - Psathyrella typhae
foto: Jiří Burel

Co je to houba?

Většina houbařů si pod pojmem "houba" představí například hřib, lišku, bedlu, zkrátka houby s plodnicemi, rozlišenými na klobouk a třeň a mající na spodní straně klobouku rourky (lidově trubičky, trubky, díry...) nebo lupeny (lidově čárky, chladiče...). Pokročilejší houbaři vědí, že útvar, který běžně nazýváme "houbou" je ve skutečnosti plodnice, tedy rozmnožovací orgán houbového organizmu, jehož trvalejší, větší, ale méně nápadná část - podhoubí (mycelium) - je ukryta pod povrchem půdy nebo substrátu. Vztah plodnice k houbě je přitom stejný jako vztah jablka k jabloni.

Co vše patří mezi houby?

Mnozí z vás vědí, že houby nejsou ani rostliny ani živočichové, ale tvoří samostatnou říši organizmů. Tato říše, latinsky označovaná Fungi, zahrnuje nejen houby tvořící makroskopické plodnice, ale mnohem širší spektrum organizmů. Mikroskopické, plodnice netvořící organizmy pak tvoří převážnou většinu všech hub.

Názory na to, co vše patří mezi houby, se v průběhu let s postupujícím výzkumem měnily. Největší změny proběhly v posledních desetiletích spolu s rozvojem moderních taxonomických metod, především molekulárních, tady analýzy DNA.

Dříve tak byly mezi houby řazeny hlenky ("Myxomycota"), které jsou polyfyletické a do říše hub se již ani jedna jejich větev neřadí. Patřily sem také řasovky či plísně vaječné (Oomycota), které dnes patří do částečně umělé říše Chromalveolata.

Mezi pravé houby patří chytridie (Chytridiomycota), saprofyté nebo parazité žijící především ve vodním prostředí, dále Glomeromycota, tvořící arbuskulární mykorhizy odhadem s 80% cévnatých rostlin a jen zřídka tvořící makroskopické útvary označitelné jako plodnice (ukázka zde), a nakonec nejpopulárnější houby vřeckovýtrusé - askomycety (Ascomycota) a houby stopkovýtrusé - bazidiomycety (Basidiomycota). Mezi houby vřeckovýtrusé patří ovšem kromě hub tvořících plodnice (např. smrže - Morchella, ucháče - Gyromitra, řasnatky - Peziza) také tzv. pravé kvasinky (Saccharomycotina), bez nichž bychom neznali pivo ani víno, a palcatky či kadeřavky (Tahprinomycotina), kam patří mnozí parazité rostlin a tzv. nepravé kvasinky. Do hub stopkovýtrusých pak řadíme kromě hub tvořících plodnice nejrůznějších tvarů také hospodářsky významné parazity rostlin - rzi (Pucciniomycotina) a sněti (Ustilaginomycotina). Některé vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby žijí v symbióze se zelenými řasami nebo se sinicemi a tvoří s nimi komplexní organizmus - lišejník.

Kde všude najdeme houby?

Pojďme se nyní zaměřit na houby s makroskopickými plodnicemi, takzvané makromycety, což jsou téměř bez výjimky vlastní houby vřeckovýtrusé (Pezizomycotina) a houby stopkovýtrusé ze skupiny Agaricomycotina. Při otázce, kde budeme tyto houby (a dále již bude slovo houby používáno v tomto úzkém smyslu) hledat, napadne většinu lidí ihned intuitivní odpověď - v lese. Tato odpověď je v zásadě správná, les je totiž protkán sítí podhoubí a bez hub by nemohl existovat, ale zdaleka nevystihuje všechny biotopy. Houby rostou také na loukách, stepích, pouštích, na organickém materiálu, ve městech, dokonce v lidských obydlích, zkrátka všude kolem nás.

Opravdu všude? Napadlo by někoho hledat houby přímo ve vodě? Z našich krajů známe několik vřeckovýtrusých hub, rostoucích přímo ve vodě, například míhavky (Vibrissea) a vodničky (Cudoniella), rostoucí na dřevě v čistých potůčcích. Tyto houby mohou být někdy úplně ponořené pod vodou, většinou ale rostou poloponořeně na rozhraní vody a vzduchu. Na našich stránkách jsou vyobrazené v článcích 594, 637646.

A co vodní houby stopkovýtrusé? Pokud marně pátráte v paměti, není to vaše chyba. Z našich končin skutečně vodní druhy bazidiomycetů neznáme. Těsně nad vodní hladinou roste například křehutka orobincová (Psathyrella typhae), ale skutečně vodním druhem není. A jak je tomu jinde ve světě?

Vodní druhy stopkovýtrusých hub

Na podzim roku 1974 pátrali studenti z americké University of Washington v Seattlu na bažinatém okraji městského sladkovodního jezera Lake Union po mikroskopických houbách. Kultivací drobných původně ponořených klacíků pod destilovanou vodou opakovaně vypěstovali neznámý drobný gasteromycet. Popsali jej jako nový druh Limnoperdon incarnatum v roce 1976. Jeho plodnice jsou necelý milimetr velké na vodní hladině plovoucí bělavé kuličky, spojené se substrátem myceliovými vlákny. V době zralosti obsahují červené výtrusy. Zajímavé je, že tento druh byl již kromě původní lokality nalezen i v Jižní Americe, Japonsku, Jižní Africe a také v Evropě v Rakousku (viz mapkaWikipedia).

Jsou rovněž známé druhy bazidiomycetů, rostoucí na dřevě v mořské vodě. V roce 1959 byl ponořeného dřeva na pobřeží Floridy popsán druh Nia vibrissa, tvořící několik milimetrů velké hnědavé bochánky. Později byl nalezen na dalších místech na mangrovovém nebo naplaveném dřevě a dokonce vyrostl i na dřevě z vyzvednutého vraku anglické válečné lodi Mary Rose ze 16. století. V roce 1965 byl popsán druh Halocyphina villosa, tvořící bělavé kuličky o velikosti čtvrt až půl milimetru. V současné době jsou již známy desítky druhů mořských bazidiomycetů.

Všechny výše zmíněné vodní stopkovýtrusé houby by byly dříve řazeny do dnes již taxonomicky překonané umělé skupiny břichatek (Gasteromycetes). Tato skupina se vyznačuje tzv. statismosporami - výtrusy, které nejsou aktivně vymršťovány do okolního prostředí. V rozšiřování jim napomáhá vítr, voda nebo živočichové. I tvar plodnice bývá často uzavřený a výtrusy se v době zralosti dostávají ven speciálním otvorem (např. pýchavky - Lycopredon, hvězdovky - Geastrum, palečky - Tulostoma) nebo rozpadem celé plodnice nebo její podstatné části (např. vatovec - Langermannia, plešivky - Calvatia), případně může být plodnice podzemní (např. kořenovce - Rhizopogon, černoušky - Melanogaster). Plodnice může mít také specializovaný tvar a výtrusy v atraktivním balení pro hmyz ve formě páchnoucího slizu, jako je tomu u řádu hadovkotvarých (Phallales).

Naproti tomu u kloboukatých hub, chorošů apod. jsou výtrusy aktivně vystřelovány do okolí, jde tedy o balistospory. Existuje ale klasická kloboukatá houba, rostoucí pod vodou? Kupodivu ano a byla objevena teprve nedávno. V řece Rogue River v jižním Oregonu (USA) byl objeven nový druh křehutky, popsaný v roce 2010 a nazvaný příhodně Psathyrella aquatica, tedy křehutka vodní. Tato houbička má vzhled běžné křehutky, ale roste v poměrně prudce tekoucí vodě z ponořeného dřeva a organických naplavenin. Aby se v proudu nezlomila, má značně tuhý vláknitý třeň. Doposud neztratila schopnost produkovat balistospory, jde tedy o vývojově mladou adaptaci. Na její fotografie se můžete podívat zde, zde a na youtube můžete shlédnout krátký film, ukazující tuto křehutku v přirozeném prostředí.

Literatura

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  13. setkání mladých mykologů v Halži u Tachova

sekce  Myko akce / Zprávy z akcí

autor článku  Radim Dvořák, 5.11.2012

PR Pavlova huť - foto: Libor Hejl

PR Pavlova huť
foto: Libor Hejl

první zajímavý nález - Geoglossum sp. - foto: Martin Kříž

první zajímavý nález - Geoglossum sp.
foto: Martin Kříž

špička žíněná - Gymnopus androsaceus - foto: Radim Dvořák

špička žíněná - Gymnopus androsaceus
foto: Radim Dvořák

bělochoroš fialovějící - Leptoporus mollis - foto: Martin Kříž

bělochoroš fialovějící - Leptoporus mollis
foto: Martin Kříž

psychedelický křemenáč - foto: Libor Hejl

psychedelický křemenáč
foto: Libor Hejl

Martin Kříž podává výklad k nalezeným druhům - foto: Radim Dvořák

Martin Kříž podává výklad k nalezeným druhům
foto: Radim Dvořák

NPP Na požárech - foto: Radim Dvořák

NPP Na požárech
foto: Radim Dvořák

Mycena septentrionalis - foto: Radim Dvořák

Mycena septentrionalis
foto: Radim Dvořák

Cystoderma jasonis var. lilacipes (vlevo), vpravo typická forma - foto: Radim Dvořák

Cystoderma jasonis var. lilacipes (vlevo), vpravo typická forma
foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina - foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina
foto: Radim Dvořák

masenka lišejníkovitá - Hypocreopsis lichenoides - foto: Martin Kříž

masenka lišejníkovitá - Hypocreopsis lichenoides
foto: Martin Kříž

Ve dnech 19.10. - 21.10. se uskutečnilo již 13. setkání mladých mykologů, organizované pracovní skupinou ČVSM Mladí mykologové, tentokrát v Halži u Tachova. Setkání se tradičně účastní profesionální i amatérští mykologové a studenti mykologie či příbuzných biologických oborů, přičemž věk účastníků je omezen na maximálně 39 let. Letošního setkání se zúčastnilo přes 20 zájemců o mykologii z různých koutů naší země. Někteří zájemci měli bohužel problém s dopravou do relativně odlehlého místa setkání a nedorazili, naopak dorazili 4 přátelé ze Slovenska.

Organizátoři Lucie Zíbarová a Slávek Valda připravili ve spolupráci se správou CHKO Český les exkurze na 2 chráněné lokality. Cílem návštěv byl mykofloristický výzkum lokalit. Vzhledem k předchozímu déletrvajícímu suchému počasí byly zvoleny obě lokality podmáčeného, rašelinného charakteru, naopak vynechány byly též velmi zajímavé jedlobučiny.

Exkurze do PR Pavlova huť

V pátek 19.10. proběhla exkurze do PR Pavlova huť. Rezervace se nachází na státní hranici s Německem. Jde o rašeliniště, zalesněné především smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa).

Hned po zaparkování na rozcestí Bývalá Pavlova huť vykoukl zpod osikového listí křemenáč osikový (Leccinum rufum) a čirůvky topolové (Tricholoma populinum). Při cestě na rezervaci byly nalezeny a sebrány k dalšímu studiu jazourky (Geoglossum). Ve smrkovém lese kromě běžných podzimních druhů zaujaly především fotografy pěkné trsy třepenitky roztroušené (Hypholoma marginatum). Všudypřítomné byly různé pavučince (Cortinarius) a helmovky (Mycena). Místy se objevila muchomůrka šedoblanitá (Amanita submembranacea), typická pro podhorské a horské smrčiny.

V samotné rezervaci byly, alespoň zpočátku, nálezy zajímavých hub spíše skromné. Jednotlivě se objevila třepenitka pomněnková (Hypholoma myosotis). V koberci rašeliníku byla nalezena zvláštní zrnivka s fialovými tóny na klobouku i třeni, která byla zprvu považována za druh Cystoderma superbum, mikroskopický obraz ale tomuto druhu neodpovídal. Z vzácných lignikolních druhů lze jmenovat například bělochoroš fialovějící (Leptoporus mollis). Mezi běžnými druhy byly nalezeny např. václavka smrková (Armillaria ostoyae), třepenitka maková (Hypholoma capnoides), hřib hnědý (Boletus badius), helmovka skvrnitá (Mycena maculata), krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa), špička žíněná (Gymnopus androsaceus), lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) a typický rašelinný druh třepenitka prodloužená (Hypholoma elongatum).

S kolegou Hejlem se nám podařilo zapadnout do mokré rašeliny, což bylo důvodem k brzkému návratu. Na loukách poblíž rezervace jsme nalezli špičku listovou (Marasmius epiphyllus), čirůvku fialovou (Lepista nuda), strmělku velkou (Infundibulicybe geotropa) a lysohlávku kopinatou (Psilocybe semilanceata). Pro ostatní jsme pak připravili psychedelický křemenáč. Nejen vědou živ je člověk, a tak si řada účastníků nasbírala i pěkné houby k jídlu, především v březovém lesíku s osikami kolem místa parkování.

Exkurze do NPP Na požárech

V sobotu 20.10. byla cílem exkurze NPP Na požárech. NPP se nachází na státní hranici s Německem, poblíž zaniklé obce Jedlina. Na rozloze cca 79 ha se nachází směs společenstev rašelinných luk, smilkovišť, rákosin, přechodových rašelinišť, vrchovišť a předlesových stadií pionýrských dřevin. Probíhá zde management - kosení trávy a vyřezávání větších stromů.

V podmáčených lukách mnoho hub nebylo, ale na mechových kopečcích byla opět nalezena záhadná fialová zrnivka, později určená jako Cystoderma jasonis var. lilacipes, někdy též uváděná jako samostatný druh. V místech, kde byly na vyvýšeninách vzrostejší stromy, zejména smrky a břízy, bylo možné nalézt větší počet druhů hub, např. pavučince (Cortinarius), slzivky (Hebeloma), strmělky (Clitocybe), helmovky (Mycena), čepičatky (Galerina), hřib hnědý, apod. Pod smrkem přímo na státní hranici rostla málo známá helmovka Mycena septentrionalis, význačná svou pelargoniovou vůní. Ve vrbových křovinách byly nalezeny některé zajímavé či vzácné druhy, např. černorosol terčovitý (Exidia recisa), voskovička citronová (Bisporella citrina), houževnatec vonný (Lentinus suavissimus) a velmi vzácná masenka lišejníkovitá (Hypocreopsis lichenoides).

Počasí se náramně vydařilo, byl krásný slunečný den, svádějící nejen k odložení podzimního oblečení, ale také k focení krajiny. Večer byl opět věnován určování a demonstraci nálezů.

V neděli 21.10. ještě část účastníků navštívila již neorganizovaně PR Ostrůvek, což je acidofilní bučina s vtroušeným smrkem.

Poděkování pořadatelům

Rád bych touto cestou poděkoval pořadatelům za vydařenou akci a těším se na další mykologická setkání.

Za připomínky a příspěvky k článku děkuji autorům fotografií a Slávkovi Valdovi.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Suillus bovinus - klouzek kravský

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Radim Dvořák, 24.9.2012

klouzek kravský, jedlý - vlevo dole slizák růžový - foto: Radim Dvořák

klouzek kravský, jedlý
vlevo dole slizák růžový
foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - pohled na třeň a póry rourek - foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - pohled na třeň a póry rourek
foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - růst ve skupinách - foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - růst ve skupinách
foto: Radim Dvořák

Období na přelomu léta a podzimu je vrcholem růstu řady druhů hub. Patří mezi ně i klouzek kravský (Suillus bovinus), který touto dobou roste v borových lesích místy masově, ve velkých skupinách až téměř kobercích.

Klobouk má typický "klouzkovitý" úhledný tvar, v mládí polokulovitý, v dospělosti plynule zaoblený, jen výjimečně zprohýbaný. Velikost u dospělých plodnic je 5 - 10 cm. Barva klobouku je žlutookrová až oranžově okrová. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, za sucha lepkavá.

Rourky jsou sbíhavé, póry jsou žluté, ve zralosti olivově okrové, v dospělosti výrazně velké a protáhlé, téměř připomínající hřib dutonohý. Výtrusný prach je hnědě olivový. Lze jej pozorovat na klobouku plodnic skrytých pod jinou zralou plodnicí.

Třeň je žlutý, žlutookrový nebo žlutooranžový, bez prstenu, v horní části často se světlejším pruhem, 4 - 8 cm dlouhý a 0,8 - 1,5 (2) cm silný.

Dužnina je žlutavá, ve třeni naoranžovělá, pružná, barvu na řezu nemění. Vůně je nenápadná, chuť mírná, nakyslá.

Roste pod dvoujehlicovými borovicemi, tj. u nás pod borovicí lesní (Pinus sylvestris) a borovicí černou (Pinus nigra).

Je to jedlá houba horší kvality, vinou nakyslé chuti dužniny a gumovité konzistence, vhodná např. k nakládání do octa. Ke sběru se hodí pouze mladší, tužší plodnice, které je rovněž dle vyhlášky 157/2003 Sb. povoleno prodávat na trhu a k průmyslovému zpracování. Při vaření mění plodnice barvu do sytě růžové až purpurově fialové.

Spolu s klouzkem kravským ve výrazně menším množství roste jedlý slizák růžový (Gomphidius roseus), který pravděpodobně parazituje na podhoubí klouzku. Občas se najdou i srostlice plodnic obou druhů.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

Strana 6 / 9, články 51 - 60 / 90

 <   1   2   3   4   5   6   7   8   9   > 

 
 
Vstup pro členy ČMS
Nemám!
 

YouTube kanál ČMS

Online přednášky ČMS a jejich záznamy můžete sledovat na našem novém kanálu Youtube. Odkaz je v nadpisu.

Některé přednášky jsou také vysílány na platformě Jitsi. Sledujte sekci Aktuality na našem webu, před online přednáškou se zde objeví odkaz na připojení ke streamu.

Příspěvky a předplatné 2021

Posílejte na nový bankovní účet:
FIO banka, č.ú. 2401853695 / 2010

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Novinky v Nálezišti

Poslední zveřejněné nálezy, seřazené podle data a času zveřejnění.

Jste-li členem ČMS a máte přístupové údaje, přihlaste se vpravo nahoře.

Lachnum virgineum
chlupáček bělostný

Hyphoderma setigerum
kornatec štětinkatý

Hyphoderma setigerum
kornatec štětinkatý

Hyphoderma setigerum
kornatec štětinkatý

Gyromitra gigas
ucháč obrovský

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 3/2020

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .