ADMINS.CZ Virtis s.r.o.
 

Seznam článků autora Radim Dvořák

Strana 6 / 9, články 51 - 60 / 86

 <   1   2   3   4   5   6   7   8   9   > 

článek  Celostátní soutěž "O nejchutnější houby ve sladkokyselém nálevu" - Pardubice 2013

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 15.3.2013

Celostátní soutěž „O NEJCHUTNĚJŠÍ HOUBY VE SLADKOKYSELÉM NÁLEVU“, XXXIX. ročník

Pořádá Mykologický klub Pardubice ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic.

Datum konání: sobota 16. března 2013

Místo konání:

Kavárna Evropa a Evropský spolkový dům, Pernštýnské náměstí 54, Pardubice

GPS: 50°2'18.747"N, 15°46'47.909"E

Ubytování:

Hotel Kristl, Štrosova 239

GPS: 50°2'6.287"N, 15°47'24.039"E

Nutno objednat přímo u pořadatele.

Kontakty na organizátory:

Jan Kramoliš, Palackého třída 2413, 530 02 Pardubice

Tel. 728 954 096

Ke stažení:

Dokumenty ke stažení byly aktualizovány na žádost pořadatele 14.1. v 17:15.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Dalibor Marounek: Mušle s hříbky a čínskými nudlemi

sekce  Houby / Fotoreceptárium

autor článku  Radim Dvořák, 10.2.2013

Mušle s hříbky a čínskými nudlemi - foto: Dalibor Marounek

Mušle s hříbky a čínskými nudlemi
foto: Dalibor Marounek

Dnes vám nabízíme další recept od našeho člena a přispěvatele Dalibora Marounka z Roudnice nad Labem.

Suroviny

300 g mušlí, 300 g hříbků, 1 pórek, 1 červená paprika, 2 kostky čínských nudlí, 4 stroužky česneku, ústřičná omáčka, lžička strouhaného zázvoru,1dl bílého vína, sůl, pepř, olej.

Příprava

Pórek nakrájíme na kolečka, papriku na proužky, podusíme na oleji a odstavíme. Mušle společně s hříbky podusíme na oleji, přidáme na plátky pokrájený česnek, zastříkneme bílým vínem a dusíme do měkka. V mezičase povaříme čínské nudle, zcedíme je a necháme okapat. Smícháme zeleninu s hříbky a mušlemi, promícháme s nudlemi, dochutíme strouhaným zázvorem a ústřičnou omáčkou, osolíme, opepříme a podáváme.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Nová sekce Propagační předměty

sekce  Aktuality

autor článku  Radim Dvořák, 18.12.2012

V nové sekci Propagační předměty najdete aktuální nabídku upomínkových předmětů a publikací naší společnosti.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Zajímavosti ze světa hub - vodní houby

sekce  Houby

autor článku  Radim Dvořák, 28.11.2012

křehutka orobincová - Psathyrella typhae - foto: Jiří Burel

křehutka orobincová - Psathyrella typhae
foto: Jiří Burel

Co je to houba?

Většina houbařů si pod pojmem "houba" představí například hřib, lišku, bedlu, zkrátka houby s plodnicemi, rozlišenými na klobouk a třeň a mající na spodní straně klobouku rourky (lidově trubičky, trubky, díry...) nebo lupeny (lidově čárky, chladiče...). Pokročilejší houbaři vědí, že útvar, který běžně nazýváme "houbou" je ve skutečnosti plodnice, tedy rozmnožovací orgán houbového organizmu, jehož trvalejší, větší, ale méně nápadná část - podhoubí (mycelium) - je ukryta pod povrchem půdy nebo substrátu. Vztah plodnice k houbě je přitom stejný jako vztah jablka k jabloni.

Co vše patří mezi houby?

Mnozí z vás vědí, že houby nejsou ani rostliny ani živočichové, ale tvoří samostatnou říši organizmů. Tato říše, latinsky označovaná Fungi, zahrnuje nejen houby tvořící makroskopické plodnice, ale mnohem širší spektrum organizmů. Mikroskopické, plodnice netvořící organizmy pak tvoří převážnou většinu všech hub.

Názory na to, co vše patří mezi houby, se v průběhu let s postupujícím výzkumem měnily. Největší změny proběhly v posledních desetiletích spolu s rozvojem moderních taxonomických metod, především molekulárních, tady analýzy DNA.

Dříve tak byly mezi houby řazeny hlenky ("Myxomycota"), které jsou polyfyletické a do říše hub se již ani jedna jejich větev neřadí. Patřily sem také řasovky či plísně vaječné (Oomycota), které dnes patří do částečně umělé říše Chromalveolata.

Mezi pravé houby patří chytridie (Chytridiomycota), saprofyté nebo parazité žijící především ve vodním prostředí, dále Glomeromycota, tvořící arbuskulární mykorhizy odhadem s 80% cévnatých rostlin a jen zřídka tvořící makroskopické útvary označitelné jako plodnice (ukázka zde), a nakonec nejpopulárnější houby vřeckovýtrusé - askomycety (Ascomycota) a houby stopkovýtrusé - bazidiomycety (Basidiomycota). Mezi houby vřeckovýtrusé patří ovšem kromě hub tvořících plodnice (např. smrže - Morchella, ucháče - Gyromitra, řasnatky - Peziza) také tzv. pravé kvasinky (Saccharomycotina), bez nichž bychom neznali pivo ani víno, a palcatky či kadeřavky (Tahprinomycotina), kam patří mnozí parazité rostlin a tzv. nepravé kvasinky. Do hub stopkovýtrusých pak řadíme kromě hub tvořících plodnice nejrůznějších tvarů také hospodářsky významné parazity rostlin - rzi (Pucciniomycotina) a sněti (Ustilaginomycotina). Některé vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé houby žijí v symbióze se zelenými řasami nebo se sinicemi a tvoří s nimi komplexní organizmus - lišejník.

Kde všude najdeme houby?

Pojďme se nyní zaměřit na houby s makroskopickými plodnicemi, takzvané makromycety, což jsou téměř bez výjimky vlastní houby vřeckovýtrusé (Pezizomycotina) a houby stopkovýtrusé ze skupiny Agaricomycotina. Při otázce, kde budeme tyto houby (a dále již bude slovo houby používáno v tomto úzkém smyslu) hledat, napadne většinu lidí ihned intuitivní odpověď - v lese. Tato odpověď je v zásadě správná, les je totiž protkán sítí podhoubí a bez hub by nemohl existovat, ale zdaleka nevystihuje všechny biotopy. Houby rostou také na loukách, stepích, pouštích, na organickém materiálu, ve městech, dokonce v lidských obydlích, zkrátka všude kolem nás.

Opravdu všude? Napadlo by někoho hledat houby přímo ve vodě? Z našich krajů známe několik vřeckovýtrusých hub, rostoucích přímo ve vodě, například míhavky (Vibrissea) a vodničky (Cudoniella), rostoucí na dřevě v čistých potůčcích. Tyto houby mohou být někdy úplně ponořené pod vodou, většinou ale rostou poloponořeně na rozhraní vody a vzduchu. Na našich stránkách jsou vyobrazené v článcích 594, 637646.

A co vodní houby stopkovýtrusé? Pokud marně pátráte v paměti, není to vaše chyba. Z našich končin skutečně vodní druhy bazidiomycetů neznáme. Těsně nad vodní hladinou roste například křehutka orobincová (Psathyrella typhae), ale skutečně vodním druhem není. A jak je tomu jinde ve světě?

Vodní druhy stopkovýtrusých hub

Na podzim roku 1974 pátrali studenti z americké University of Washington v Seattlu na bažinatém okraji městského sladkovodního jezera Lake Union po mikroskopických houbách. Kultivací drobných původně ponořených klacíků pod destilovanou vodou opakovaně vypěstovali neznámý drobný gasteromycet. Popsali jej jako nový druh Limnoperdon incarnatum v roce 1976. Jeho plodnice jsou necelý milimetr velké na vodní hladině plovoucí bělavé kuličky, spojené se substrátem myceliovými vlákny. V době zralosti obsahují červené výtrusy. Zajímavé je, že tento druh byl již kromě původní lokality nalezen i v Jižní Americe, Japonsku, Jižní Africe a také v Evropě v Rakousku (viz mapkaWikipedia).

Jsou rovněž známé druhy bazidiomycetů, rostoucí na dřevě v mořské vodě. V roce 1959 byl ponořeného dřeva na pobřeží Floridy popsán druh Nia vibrissa, tvořící několik milimetrů velké hnědavé bochánky. Později byl nalezen na dalších místech na mangrovovém nebo naplaveném dřevě a dokonce vyrostl i na dřevě z vyzvednutého vraku anglické válečné lodi Mary Rose ze 16. století. V roce 1965 byl popsán druh Halocyphina villosa, tvořící bělavé kuličky o velikosti čtvrt až půl milimetru. V současné době jsou již známy desítky druhů mořských bazidiomycetů.

Všechny výše zmíněné vodní stopkovýtrusé houby by byly dříve řazeny do dnes již taxonomicky překonané umělé skupiny břichatek (Gasteromycetes). Tato skupina se vyznačuje tzv. statismosporami - výtrusy, které nejsou aktivně vymršťovány do okolního prostředí. V rozšiřování jim napomáhá vítr, voda nebo živočichové. I tvar plodnice bývá často uzavřený a výtrusy se v době zralosti dostávají ven speciálním otvorem (např. pýchavky - Lycopredon, hvězdovky - Geastrum, palečky - Tulostoma) nebo rozpadem celé plodnice nebo její podstatné části (např. vatovec - Langermannia, plešivky - Calvatia), případně může být plodnice podzemní (např. kořenovce - Rhizopogon, černoušky - Melanogaster). Plodnice může mít také specializovaný tvar a výtrusy v atraktivním balení pro hmyz ve formě páchnoucího slizu, jako je tomu u řádu hadovkotvarých (Phallales).

Naproti tomu u kloboukatých hub, chorošů apod. jsou výtrusy aktivně vystřelovány do okolí, jde tedy o balistospory. Existuje ale klasická kloboukatá houba, rostoucí pod vodou? Kupodivu ano a byla objevena teprve nedávno. V řece Rogue River v jižním Oregonu (USA) byl objeven nový druh křehutky, popsaný v roce 2010 a nazvaný příhodně Psathyrella aquatica, tedy křehutka vodní. Tato houbička má vzhled běžné křehutky, ale roste v poměrně prudce tekoucí vodě z ponořeného dřeva a organických naplavenin. Aby se v proudu nezlomila, má značně tuhý vláknitý třeň. Doposud neztratila schopnost produkovat balistospory, jde tedy o vývojově mladou adaptaci. Na její fotografie se můžete podívat zde, zde a na youtube můžete shlédnout krátký film, ukazující tuto křehutku v přirozeném prostředí.

Literatura

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  13. setkání mladých mykologů v Halži u Tachova

sekce  Myko akce / Zprávy z akcí

autor článku  Radim Dvořák, 5.11.2012

PR Pavlova huť - foto: Libor Hejl

PR Pavlova huť
foto: Libor Hejl

první zajímavý nález - Geoglossum sp. - foto: Martin Kříž

první zajímavý nález - Geoglossum sp.
foto: Martin Kříž

špička žíněná - Gymnopus androsaceus - foto: Radim Dvořák

špička žíněná - Gymnopus androsaceus
foto: Radim Dvořák

bělochoroš fialovějící - Leptoporus mollis - foto: Martin Kříž

bělochoroš fialovějící - Leptoporus mollis
foto: Martin Kříž

psychedelický křemenáč - foto: Libor Hejl

psychedelický křemenáč
foto: Libor Hejl

Martin Kříž podává výklad k nalezeným druhům - foto: Radim Dvořák

Martin Kříž podává výklad k nalezeným druhům
foto: Radim Dvořák

NPP Na požárech - foto: Radim Dvořák

NPP Na požárech
foto: Radim Dvořák

Mycena septentrionalis - foto: Radim Dvořák

Mycena septentrionalis
foto: Radim Dvořák

Cystoderma jasonis var. lilacipes (vlevo), vpravo typická forma - foto: Radim Dvořák

Cystoderma jasonis var. lilacipes (vlevo), vpravo typická forma
foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina - foto: Radim Dvořák

voskovička citronová - Bisporella citrina
foto: Radim Dvořák

masenka lišejníkovitá - Hypocreopsis lichenoides - foto: Martin Kříž

masenka lišejníkovitá - Hypocreopsis lichenoides
foto: Martin Kříž

Ve dnech 19.10. - 21.10. se uskutečnilo již 13. setkání mladých mykologů, organizované pracovní skupinou ČVSM Mladí mykologové, tentokrát v Halži u Tachova. Setkání se tradičně účastní profesionální i amatérští mykologové a studenti mykologie či příbuzných biologických oborů, přičemž věk účastníků je omezen na maximálně 39 let. Letošního setkání se zúčastnilo přes 20 zájemců o mykologii z různých koutů naší země. Někteří zájemci měli bohužel problém s dopravou do relativně odlehlého místa setkání a nedorazili, naopak dorazili 4 přátelé ze Slovenska.

Organizátoři Lucie Zíbarová a Slávek Valda připravili ve spolupráci se správou CHKO Český les exkurze na 2 chráněné lokality. Cílem návštěv byl mykofloristický výzkum lokalit. Vzhledem k předchozímu déletrvajícímu suchému počasí byly zvoleny obě lokality podmáčeného, rašelinného charakteru, naopak vynechány byly též velmi zajímavé jedlobučiny.

Exkurze do PR Pavlova huť

V pátek 19.10. proběhla exkurze do PR Pavlova huť. Rezervace se nachází na státní hranici s Německem. Jde o rašeliniště, zalesněné především smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa).

Hned po zaparkování na rozcestí Bývalá Pavlova huť vykoukl zpod osikového listí křemenáč osikový (Leccinum rufum) a čirůvky topolové (Tricholoma populinum). Při cestě na rezervaci byly nalezeny a sebrány k dalšímu studiu jazourky (Geoglossum). Ve smrkovém lese kromě běžných podzimních druhů zaujaly především fotografy pěkné trsy třepenitky roztroušené (Hypholoma marginatum). Všudypřítomné byly různé pavučince (Cortinarius) a helmovky (Mycena). Místy se objevila muchomůrka šedoblanitá (Amanita submembranacea), typická pro podhorské a horské smrčiny.

V samotné rezervaci byly, alespoň zpočátku, nálezy zajímavých hub spíše skromné. Jednotlivě se objevila třepenitka pomněnková (Hypholoma myosotis). V koberci rašeliníku byla nalezena zvláštní zrnivka s fialovými tóny na klobouku i třeni, která byla zprvu považována za druh Cystoderma superbum, mikroskopický obraz ale tomuto druhu neodpovídal. Z vzácných lignikolních druhů lze jmenovat například bělochoroš fialovějící (Leptoporus mollis). Mezi běžnými druhy byly nalezeny např. václavka smrková (Armillaria ostoyae), třepenitka maková (Hypholoma capnoides), hřib hnědý (Boletus badius), helmovka skvrnitá (Mycena maculata), krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa), špička žíněná (Gymnopus androsaceus), lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) a typický rašelinný druh třepenitka prodloužená (Hypholoma elongatum).

S kolegou Hejlem se nám podařilo zapadnout do mokré rašeliny, což bylo důvodem k brzkému návratu. Na loukách poblíž rezervace jsme nalezli špičku listovou (Marasmius epiphyllus), čirůvku fialovou (Lepista nuda), strmělku velkou (Infundibulicybe geotropa) a lysohlávku kopinatou (Psilocybe semilanceata). Pro ostatní jsme pak připravili psychedelický křemenáč. Nejen vědou živ je člověk, a tak si řada účastníků nasbírala i pěkné houby k jídlu, především v březovém lesíku s osikami kolem místa parkování.

Exkurze do NPP Na požárech

V sobotu 20.10. byla cílem exkurze NPP Na požárech. NPP se nachází na státní hranici s Německem, poblíž zaniklé obce Jedlina. Na rozloze cca 79 ha se nachází směs společenstev rašelinných luk, smilkovišť, rákosin, přechodových rašelinišť, vrchovišť a předlesových stadií pionýrských dřevin. Probíhá zde management - kosení trávy a vyřezávání větších stromů.

V podmáčených lukách mnoho hub nebylo, ale na mechových kopečcích byla opět nalezena záhadná fialová zrnivka, později určená jako Cystoderma jasonis var. lilacipes, někdy též uváděná jako samostatný druh. V místech, kde byly na vyvýšeninách vzrostejší stromy, zejména smrky a břízy, bylo možné nalézt větší počet druhů hub, např. pavučince (Cortinarius), slzivky (Hebeloma), strmělky (Clitocybe), helmovky (Mycena), čepičatky (Galerina), hřib hnědý, apod. Pod smrkem přímo na státní hranici rostla málo známá helmovka Mycena septentrionalis, význačná svou pelargoniovou vůní. Ve vrbových křovinách byly nalezeny některé zajímavé či vzácné druhy, např. černorosol terčovitý (Exidia recisa), voskovička citronová (Bisporella citrina), houževnatec vonný (Lentinus suavissimus) a velmi vzácná masenka lišejníkovitá (Hypocreopsis lichenoides).

Počasí se náramně vydařilo, byl krásný slunečný den, svádějící nejen k odložení podzimního oblečení, ale také k focení krajiny. Večer byl opět věnován určování a demonstraci nálezů.

V neděli 21.10. ještě část účastníků navštívila již neorganizovaně PR Ostrůvek, což je acidofilní bučina s vtroušeným smrkem.

Poděkování pořadatelům

Rád bych touto cestou poděkoval pořadatelům za vydařenou akci a těším se na další mykologická setkání.

Za připomínky a příspěvky k článku děkuji autorům fotografií a Slávkovi Valdovi.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Suillus bovinus - klouzek kravský

sekce  Houby / Poznávejme houby

autor článku  Radim Dvořák, 24.9.2012

klouzek kravský, jedlý - vlevo dole slizák růžový - foto: Radim Dvořák

klouzek kravský, jedlý
vlevo dole slizák růžový
foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - pohled na třeň a póry rourek - foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - pohled na třeň a póry rourek
foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - růst ve skupinách - foto: Radim Dvořák

klouzek kravský - růst ve skupinách
foto: Radim Dvořák

Období na přelomu léta a podzimu je vrcholem růstu řady druhů hub. Patří mezi ně i klouzek kravský (Suillus bovinus), který touto dobou roste v borových lesích místy masově, ve velkých skupinách až téměř kobercích.

Klobouk má typický "klouzkovitý" úhledný tvar, v mládí polokulovitý, v dospělosti plynule zaoblený, jen výjimečně zprohýbaný. Velikost u dospělých plodnic je 5 - 10 cm. Barva klobouku je žlutookrová až oranžově okrová. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, za sucha lepkavá.

Rourky jsou sbíhavé, póry jsou žluté, ve zralosti olivově okrové, v dospělosti výrazně velké a protáhlé, téměř připomínající hřib dutonohý. Výtrusný prach je hnědě olivový. Lze jej pozorovat na klobouku plodnic skrytých pod jinou zralou plodnicí.

Třeň je žlutý, žlutookrový nebo žlutooranžový, bez prstenu, v horní části často se světlejším pruhem, 4 - 8 cm dlouhý a 0,8 - 1,5 (2) cm silný.

Dužnina je žlutavá, ve třeni naoranžovělá, pružná, barvu na řezu nemění. Vůně je nenápadná, chuť mírná, nakyslá.

Roste pod dvoujehlicovými borovicemi, tj. u nás pod borovicí lesní (Pinus sylvestris) a borovicí černou (Pinus nigra).

Je to jedlá houba horší kvality, vinou nakyslé chuti dužniny a gumovité konzistence, vhodná např. k nakládání do octa. Ke sběru se hodí pouze mladší, tužší plodnice, které je rovněž dle vyhlášky 157/2003 Sb. povoleno prodávat na trhu a k průmyslovému zpracování. Při vaření mění plodnice barvu do sytě růžové až purpurově fialové.

Spolu s klouzkem kravským ve výrazně menším množství roste jedlý slizák růžový (Gomphidius roseus), který pravděpodobně parazituje na podhoubí klouzku. Občas se najdou i srostlice plodnic obou druhů.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Přidáno vyhledávání

sekce  Aktuality

autor článku  Radim Dvořák, 16.7.2012

Poslední položka v menu.

Poznámka: Toto je článek číslo 666!

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Výzva členům ČMS - příprava nových stanov

sekce  O společnosti / Zprávy

autor článku  Radim Dvořák, 14.7.2012

Vážení členové ČMS,

jedním z úkolů v usnesení z jednání valné hromady ČMS 2012 je mj. pokračovat v rámci spolkové diskuze o současných stanovách v přípravě návrhu jejich nového znění, s dokončením tohoto návrhu v termínu do valné hromady, konané v roce 2015.

Předsednictvo České mykologické společnosti oslovuje v uvedené záležitosti své jednotlivé členy ve všech regionech, a rovněž členy místně sdružené v odbočkách. Předkládá možnost spolupodílet se na přípravě a vyzývá k součinnosti při tvorbě tohoto základního spolkového dokumentu.

Za účelem ustavení komise pro přípravu nových stanov se můžete písemně přihlásit v termínu do 8. srpna t.r. na adrese sídla společnosti, Karmelitská 14, 118 00 Praha 1, Malá Strana nebo elektronicky na adrese .

Zahájení činnosti komise pro přípravu nových stanov ČMS se předpokládá v průběhu posledního čtvrtletí 2012.

Za Českou mykologickou společnost, v úctě,

Ing. Jaroslav Landa, předseda

Celá zpráva ke stažení v PDF

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Konference: Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub

sekce  Myko akce / Zprávy z akcí

autor článku  Radim Dvořák, 29.5.2012

oslavenci a nestoři české mykologie - vlevo František Kotlaba, vpravo Zdeněk Pouzar - foto: Jiří Burel

oslavenci a nestoři české mykologie
vlevo František Kotlaba, vpravo Zdeněk Pouzar
foto: Jiří Burel

Při příležitosti významných životních jubileí českých mykologů Františka Kotlaby (85 let) a Zdeňka Pouzara (80 let) uspořádaly společně katedra botaniky Přf UK, mykologické odd. Národního muzea a Česká vědecká společnost pro mykologii 19. května 2012 na katedře botaniky Přf UK konferenci Novinky v taxonomii, ekologii a chorologii velkých hub.

Krajinova posluchárna byla velmi slušně zaplněna, kromě mnoha známých českých mykologů se zúčastnili i někteří kolegové ze Slovenska. Konference byla rozdělena do 4 přednáškových bloků, přednášky se převážně týkaly taxonomie a ekologie hub, F. Kotlaba zavzpomínal na známé osobnosti naší mykologie.

V přestávce na oběd se účastníci sešli v seminariu na přípitek oběma oslavencům. Ještě jednou jim přejeme mnoho zdraví a elánu do dalšího života a mykologické práce.

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

článek  Českým krasem za Hagenem

sekce  Myko akce

autor článku  Radim Dvořák, 21.5.2012

Karlštejnsko

Karlštejnsko

Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras srdečně zve všechny zájemce na akci uspořádanou v rámci oslav Evropského dne chráněných území (dříve Evropský den parků) v sobotu 26.5.2012.

Start u pošty v Karlštejně v rozmezí 8.30 h až 11.00 h.

  • Trasa pokračuje na hrad, kde lze shlédnout výstavu ke 40. výročí vyhlášení CHKO Český kras,
  • do areálu společnosti Lomy Mořina s.r.o. kde se uskuteční průchod štolou k Malé Americe s průvodcem a s tajemným Hagenem (baterka a pevná obuv nutné, vstupné 50 Kč).
  • Další trasa vede již po povrchu kolem lomu Malá Amerika,
  • přes Skanzen Solvayovy lomy,
  • do Svatého Jana pod Skalou přes kříž a vyhlídku na skále,
  • do Ekocentra Kavyl, kde bude konec naučné stezky.

Cestou po speciální naučné stezce dlouhé 14 km budou účastníci na kontrolách plnit různé úkoly, zejména poznávání přírody Českého krasu. V cíli na ně budou čekat živá zvířata, propagační materiály a diplom.

Na akci dále spolupracují: Lomy Mořina s.r.o., Česká mykologická společnost, Ekocentrum Kavyl, Společnost Barbora o.s., ZO ČSOP Alkazar, ZO ČSOP Nyctalus, ČESON, Správa státního hradu Karlštejn, Občanské sdružení HAGEN Mořina.

Ke stažení:

odkaz na článek  Odkaz na článek pro citaci

seznam článků  Přehled článků na této straně

 

Strana 6 / 9, články 51 - 60 / 86

 <   1   2   3   4   5   6   7   8   9   > 

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Mikroskopy, USB kamery
a servis

INTRACO MIKRO

Více na www.intracomicro.cz.

Příspěvky a předplatné 2018

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2018

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .