Russula cavipes Britzelm. 1893
holubinka dutonohá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk 30‑70 (90) mm, v mládí polokulovitý, v dospělosti rozprostřený a mírně vmáčklý, často ve středu s hrbolkem, v dospělosti na okraji hrbolkatě rýhovaný. Barevně velmi proměnlivý, nejvíce růžový, fialový, olivový, ale někdy také šedý nebo nažloutlý. Pokožku lze sloupnout do 1/2 až 2/3 poloměru klobouku. Lupeny vespod často žilkovaně propojené, bělavé až smetanové. Třeň 30‑60 x 10‑15 mm, mírně kyjovitý, bílý, brzy houbově vycpaný až dutý. Dužnina bílá, s mírnou ovocnou vůní a palčivou (někdy však téměř mírnou) chutí. Výtrusný prach smetanový. Výtrusy 7‑9,5 x 6‑8 µm, s dlouhými a hustými bradavkami, částečně propojenými. Roste nehojně v jehličnatých lesích (smrk) na podmáčených místech. Srpen až listopad.
Možná záměna
Holubinka jízlivá (Russula sardonia) roste pod borovicemi, má o něco větší plodnice a žloutnoucí lupeny.
Holubinka Quéletova (Russula queletii) má zpravidla výrazně fialový třeň.
 |
Autorství obrázků: Jan Borovička
Poznámky k systematice
Na stránkách nahuby.sk uvádějí zavádějící český název holubinka kyjonohá. Tento název ale patří k Russula clavipes.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
