Russula xerampelina (Schaeff.) Fr. 1838
holubinka révová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula alutacea var. erythropus Fr. 1874
Russula atrosanguinea Velen. 1920
Russula barlae Quél. 1883
Russula erythropus Fr. ex Pelt. 1908
Popis
Klobouk je široký 50–120 mm, masitý, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle červený, vínově červený, karmínový, ve středu často tmavší, téměř černý, jindy naopak hnědookrově nebo hnědoolivově vybledající. Okraj klobouku je zprvu mírně podehnutý, dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka za sucha spíše matná, za vlhka lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou v dospělosti spíše řídké, 5–12 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, u třeně někdy větvené, nejprve smetanové, později světle okrové, často na ostří při okraji klobouku narůžovělé, po poranění a ve stáří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 15–30 mm, pod kloboukem obvykle rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, obvykle celý nebo aspoň na bázi narůžovělý nebo vínově červený, poraněním a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění a stářím žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně je za čerstva někdy nevýrazná, při zasychání výrazně slanečková. Chuť je mírná, Socha a kol. (2011) uvádí u mladých plodnic vzácně chuť mírně štiplavou.
Makrochemické reakce: FeSO4 – zelená; fenol – hnědá; guajak – středně rychle modrá.
Výtrusný prach je okrový (3b–3c).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–11 x 6–8,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
 |
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, poměrně hojně v jehličnatých lesích, především pod smrky a borovicemi, upřednostňuje kyselé půdy od pahorkatin výše.
Možná záměna
V typické podobě – pod jehličnany rostoucí holubinka s červeným kloboukem, červeným třeněm a slanečkovou vůní – je pro zkušenější houbaře prakticky nezaměnitelná. V listnatých lesích roste podobná holubinka slanečková (Russula graveolens), ta má však třeň často celý bílý a nepatrně světlejší výtrusný prach.
Barvou klobouku i velikostí plodnic se holubince révové (Russula xerampelina) podobá na stejných stanovištích rostoucí holubinka brunátná (Russula badia), která však patří mezi nejpalčivější druhy holubinek. Za sucha voní pryskyřičně.
Velikostí plodnic i barvou klobouku odpovídá také holubinka černonachová (Russula atropurpurea), hojně rostoucí v listnatých i jehličnatých lesích, s bílým až bělavým výtrusným prachem a mírně palčivou dužninou.
Kuchyňské využití
Jedlá a chutná holubinka, slanečková vůně tepelnou úpravou vymizí.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Holubinka révová patří podle Sarnari (2005) do sekce Polychromae, subsekce Xerampelinae.
V podsekci Xerampelinae je popsána řada druhů, o nichž se vedou spory. Například Galli (1996) uvádí variety holubinky révové (Russula xerampelina) s kloboukem zbarveným okrově hnědě nebo olivově hnědě, které mohou být ztotožněny například s holubinkou kyjonohou (Russula clavipes).
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2020-0243 (31.10.2020, Středočeský kraj)
0066-2017-0085 (18.08.2017, Ústecký kraj)
0066-2016-0083 (13.08.2016, Středočeský kraj)
0066-2014-0201 (01.11.2014, Praha)
0066-2014-0196 (28.10.2014, Středočeský kraj)
0066-2014-0111 (04.09.2014, Plzeňský kraj)
