ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Russula graveolens

Russula graveolens Romell 1885

holubinka slanečková

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Russulales
Russulaceae
Russula

Synonyma

Russula purpurata (Crawshay) Romagn. 1983
Russula purpurea Gillet 1882

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 40–100 mm, masitý, v mládí polokulovitý, brzy vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, oranžově červený, vínově červený, hnědočervený, ve středu někdy téměř černý nebo naopak žlutookrově vybledající, případně naolivovělý. Okraj je nejprve hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi do 1/3 poloměru klobouku.

Lupeny jsou v mládí spíše husté, v dospělosti prořídlé, 4–10 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené, zaobleně připojené, někdy až volné, jen vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti až světle okrové, na ostří při okraji klobouku někdy načervenalé, při poranění a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 x 10–25 mm, pod kloboukem obvykle nepatrně rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, podélně vrásčitý, obvykle bílý, vzácněji na bázi zčásti narůžovělý nebo načervenalý, poraněním a stářím žloutnoucí až hnědnoucí.

Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, při poranění poměrně výrazně žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně mladších plodnic za čerstva je někdy nevýrazná, při zasychání a ve stáří výrazně slanečková. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: FeSO4 10% – zelená.

Výtrusný prach je smetanový až světle okrový (2d–3a).

Výtrusy jsou eliptické, 7,5–10 x 5,5–8 µm, se středně vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými spojenými krátkými či delšími spojkami.

Russula graveolens      

Výskyt

Roste celkem hojně v listnatých a smíšených lesích, především pod duby, ale také pod buky, habry nebo břízami. Upřednostňuje křemičité, písčité a mírně kyselé půdy. Červenec až září.

Možná záměna

Slanečková vůně, žloutnutí dužniny při poranění a zelená reakce dužniny s FeSO4 určují holubinku z podsekce Xerampelinae. Na holubinku slanečkovou (Russula graveolens) ukazuje růst v listnatém lese (především pod duby) a klobouk s převažujícími červenými barevnými odstíny.

Holubinka buková (Russula faginea) vytváří obvykle mohutnější plodnice, roste pod buky a má tmavší výtrusný prach.

Holubinka tchoří (Russula cicatricata) má klobouk hnědookrový až olivově zelený.

Za sucha nápadně matnou až sametovou a obvykle nafialovělou pokožku klobouku má holubinka sametová (Russula amoenoides).

V jehličnatých lesích nacházíme slanečkově vonící holubinku révovou (Russula xerampelina) s červeným kloboukem a obvykle i třeněm, případně žlutoolivově nebo žlutozeleně zbarvenou holubinku kyjonohou (Russula clavipes).

V jehličnatých lesích, ale podle Socha a kol. (2011) také pod buky, roste nehojná až vzácná holubinka ojíněná (Russula pruinosa) s kloboukem obvykle šedofialovým.

Z podobných holubinek listnatých lesů, které nepatří k podsekci Xerampelinae, můžeme zmínit velmi hojnou holubinku černonachovou (Russula atropurpurea) s bělavým výtrusným prachem a v lupenech obvykle mírně palčivou chutí dužniny. Holubinka medovonná (Russula melliolens) při zasychání výrazně voní po medu.

Kuchyňské využití

Jedlá a chutná holubinka, slanečková vůně tepelnou úpravou vymizí.

Russula graveolens Russula graveolens Russula graveolens Russula graveolens
Russula graveolens Russula graveolens Russula graveolens  

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

V podsekci Xerampelinae je popsána řada druhů, o nichž se vedou spory. Například holubinka ojíněná (Russula pruinosa) nebo holubinka tchoří (Russula cicatricata) jsou někdy uváděny jen jako formy holubinky slanečkové (Russula graveolens).

Literatura

Ladislav Hagara (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Geoffrey Kibby (2012): The Genus Russula in Great Britain
Radomír Socha, Václav Hálek, Jiří Baier, Jiří Hák (2011): Holubinky. Academia, Praha
Radomír Socha, Jiří Baier, Václav Hálek (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha
Vladimír Antonín (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier (2005): Houby. Aventinum, Praha

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2012-0127 (11.10.2012, Středočeský kraj)
  0066-2012-0128 (11.10.2012, Středočeský kraj)

 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Mikroskopy, USB kamery
a servis

INTRACO MIKRO

Více na www.intracomicro.cz.

Příspěvky a předplatné 2018

Členský příspěvek:

  • Studenti a senioři: 75,- Kč
  • Ostatní: 150,- Kč

Mykologický sborník:

  • Členové ČMS: 150,- Kč
  • Ostatní odběratelé: 200,- Kč

Podrobné informace najdete zde.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 1/2018

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje .

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .