Russula anatina Romagn. 1967
holubinka kachní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 40–80 (100) mm, v mládí polokulovitý, později ploše rozložený a uprostřed prohloubený, šedohnědý, šedomodrý nebo šedoolivový, někdy okrově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy laločnatě zprohýbaný. Pokožku lze sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku, v dospělosti je při okraji často políčkovitě rozpraskaná, podobně, i když méně výrazně jako u holubinky nazelenalé (Russula virescens).
Lupeny jsou spíše husté, obvykle s méně četnými lupénky, nejprve bělavé, později smetanové.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–20 mm, bílý, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný.
Dužnina je bílá, při poranění mírně žloutnoucí nebo okrovějící. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy mírně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2c–2d), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/242/153).
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–8 x 4,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou s izolovanými nebo jen vzácně pospojovanými bradavkami.
Výskyt
Roste od července do října, nehojně v listnatých lesích především pod duby, podle Socha a kol. (2011) méně často i pod habry nebo buky. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Důležitým znakem je při okraji políčkovitě rozpraskaná pokožka klobouku, nemusí však být vždy. Popsána je holubinka kachní lilákově hnědá – Russula anatina var. subvesca Sarnari s hladkým kloboukem barevně připomínající holubinku mandlovou (Russula vesca), která má však bílý výtrusný prach.
Holubinka podmračná (Russula parazurea), výjimečně s rozpraskaným okrajem klobouku, má téměř síťnaté výtrusy.
Holubinka tmavomodrá (Russula atroglauca) roste pod břízami a osikami, má obvykle tmavě modrý nebo modrošedý klobouk.
Někdy podobně vybarvená holubinka namodralá (Russula cyanoxantha) vytváří obvykle mohutnější plodnice, má bílý výtrusný prach a nápadně pružné (špekové) lupeny.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Heterophyllae, subsekce Griseinae.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
