Russula grisea Fr. 1838
holubinka doupňáková
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula furcata var. pictipes Cooke 1884
Russula grisea var. pictipes (Cooke) Romagn. ex Bon 1982
Russula palumbina Quél. 1883
Russula palumbina f. pictipes (Cooke) Sarnari 1993
Russula palumbina var. pictipes (Cooke) Bon 1983
Popis
Klobouk je široký 50–120 mm, masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený až nálevkovitý, barevně velmi proměnlivý - od zelené, modré, fialové přes růžovou až k okrovým, hnědým a šedým odstínům, často rezavě skvrnitý. Okraj dlouho hladký, v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká nebo jemně radiálně vrásčitá, za vlhka lepkavá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou nejprve husté, později prořídlé, 5–10 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, málo větvené, nejprve bílé, v dospělosti smetanové, na ostří rezavějící.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–100 x 10–25 mm, pod kloboukem obvykle mírně rozšířený, dlouho pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, někdy narůžovělý nebo nafialovělý, stářím rezavějící.
Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku nafialovělá, při poranění a stářím nepatrně hnědnoucí. Vůně nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová; fenol – hnědá; guajak – středně rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je smetanový (2b–2c).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5–6,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami.
 |
Výskyt
Roste od května do října, hojně v listnatých lesích pod duby, buky, osikami, habry, lípami, podle Antonín (2006) vzácně i pod jehličnany.
Možná záměna
Díky své proměnlivosti se může podobat celé řadě holubinek se zelenou až modrofialovou pokožkou klobouku.
Velmi podobná bývá holubinka fialovozelená (Russula ionochlora) se středem klobouku zbarveným obvykle zeleně nebo zelenoolivově, menšími štíhlejšími plodnicemi a s o něco světlejším výtrusným prachem.
Holubinka podmračná (Russula parazurea) je barevně laděna více do šeda, má jinou ornamentiku výtrusů.
Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha) má velmi pružné (špekové) nelámavé lupeny a bílý výtrusný prach. Bílý výtrusný prach má také holubinka bukovka (Russula heterophylla).
Zaměnit ji můžeme i za holubinku kachní (Russula anatina), holubinku dužnatou (Russula medullata) nebo holubinku bělovýtrusou (Russula variegatula).
Velmi vzácná teplomilná holubinka dubová (Russula ilicis) má třeň bez fialových nebo růžových odstínů a o něco tmavší výtrusný prach (2d).
Všechny zmíněné zaměnitelné druhy jsou jedlé a kuchyňsky hodnotné. Jen naprosto nezkušený houbař dokáže zeleně zbarvenou holubinku zaměnit na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou (Amanita phalloides). Kdo bezpečně nerozezná muchomůrku od holubinky, ať se sběru holubinek vyhýbá obloukem.
Kuchyňské využití
Dobrá jedlá holubinka, všestranně kuchyňsky upotřebitelná.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Holubinka doupňáková patří podle Sarnari (1998) do sekce Heterophyllae, subsekce Griseinae.
Melzer (1945) rozlišuje holubinku doupňákovou (Russula palumbrina) a holubinku sivou (Russula grisea). Podle dnešního pohledu se jedná o jediný druh, Russula palumbrina je synonymem pro Russula grisea.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Borovička J. (2008): Poznáváme holubinky XIII. Holubinka doupňáková - Russula grisea (Batsch.) Fr. |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2019-0224 (16.11.2019, Praha)
0066-2016-0014 (04.06.2016, Středočeský kraj)
0066-2016-0011 (28.05.2016, Středočeský kraj)
0066-2016-0012 (28.05.2016, Středočeský kraj)
0066-2015-0022 (23.06.2015, Středočeský kraj)
0066-2015-0016 (31.05.2015, Středočeský kraj)
0066-2013-0063 (21.07.2013, Středočeský kraj)
