Russula vinosa Lindblad 1901
holubinka tečkovaná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Klobouk je široký 50–100 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, brzy sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, fialový, narůžovělý, vínově červený až červenohnědý ve středu někdy tmavší až téměř černý, jindy naopak okrově nebo olivově vybledávající. Okraj klobouku je zprvu mírně podehnutý, dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, v mládí při okraji téměř vždy ojíněná, v dospělosti ve středu klobouku obvykle bradavčitě tečkovaná, lze ji sloupnout asi od 1/3 do 1/2 poloměru.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, spíše tlusté, 5–10 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, nejprve bílé, v dospělosti až okrové, s ostřím při okraji klobouku někdy narůžovělým, ve stáří a při poranění šednoucí.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 40–80 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitý, ojíněný, v dospělosti podélně vrásčitý, bílý, výjimečně zčásti narůžovělý, poraněním a stářím šednoucí, na bázi někdy rezavě hnědý.
Dužnina je nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, při poranění nejprve mírně růžovějící nebo rezavějící, později šednoucí. Vůně je nevýrazná, chuť mírná, v lupenech mladých plodnic někdy slabě palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžová, šedorůžová; fenol – vínově hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je okrový (3a–3b).
Výtrusy jsou široce oválné, 8–12 x 6,5–9 µm, se středně vysokou ornamentikou a většinou izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.
 |
 |
Výskyt
Roste od června do října, místy hojně v podhorských a horských jehličnatých lesích (především pod smrky), často v mechu nebo i na rašeliništích.
Možná záměna
Fialově, vínově nebo červenohnědě zbarvených holubinek je celá řada, holubinku tečkovanou (Russula vinosa) však dobře rozpoznáme podle šednoucí dužniny a v mládí nápadně ojíněné pokožky klobouku.
Z holubinek, které v jehličnatých lesích rostou často společně s holubinkou tečkovanou (Russula vinosa), uveďme alespoň holubinku jahodovou (Russula paludosa) a holubinku celokrajnou (Russula integra), které mají nešednoucí dužninu nebo jejich dužnina šedne jen zcela nepatrně. Holubinka vrhavka (Russula emetica) či holubinka brunátná (Russula badia) jsou silně palčivé.
Šednoucí dužninu má holubinka odbarvená (Russula decolorans), ta však má klobouk oranžový až cihlově červený bez fialových odstínů.
Kuchyňské využití
Jedlá a v mládí chutná houba.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Amethystinae, subsekce Integroidinae.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Borovička J. (2007): Poznáváme holubinky XI. Holubinka tečkovaná - Russula vinosa Lindblad. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2024-0196 (19.09.2024, Jihočeský kraj)
0066-2024-0149 (26.07.2024, Ústecký kraj)
0066-2023-0243 (18.08.2023, Plzeňský kraj)
0066-2021-0262 (28.09.2021, Středočeský kraj)
0066-2020-0086 (25.07.2020, Vysočina)
0066-2015-0034 (11.09.2015, Vysočina)
0066-2014-0088 (23.08.2014, Vysočina)
0066-2012-0064 (11.08.2012, Vysočina)
0066-2011-0064 (01.07.2011, Vysočina)
