Přehled článků
Seznam všech článků této sekce
Strana 15 / 33, články 141 - 150 / 323
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 >
- 4.3.2015
Předjaří...
- 11.2.2015
Houbařské pozdravy ze Sněžných hor.
- 29.11.2014
Z došlé pošty...
- 29.11.2014
Podzimní šperk...
- 26.11.2014
Houbařská sezóna ještě nekončí…
- 18.11.2014
Vzácný nález u Plzně
- 16.11.2014
Michal Mikšík - Aktuální růst hub
- 10.11.2014
Z podzimního lesa…
- 16.10.2014
Z došlé pošty...
- 4.9.2014
Hřib Dupainův prvně v ČR.
Předjaří...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 4.3.2015
obr. 1 vatovec obrovský – Langermannia gigantea, jedlý, torzo loňské plodnice
obr. 2 palečka zimní – Tulostoma brumale

obr. 3 penízovka sametonohá – Flammulina velutipes, jedlá, tržní druh
foto: Petr Mikuš
obr. 4 pažitka pobřežní - Allium schoenoprasum, ssp. riparium, nížinný poddruh

obr. 5 ohnivec zimní – Microstoma protractum
foto: Petr Mikuš

obr. 6 ohnivec rakouský - Sarcoscypha austriaca
foto: Milan Němčický

obr. 7 ohnivec černý – Plectania melastoma
foto: Petr Mikuš

obr. 8 ohnivec jurský – Sarcoscypha jurana
foto: Petr Mikuš
obr. 9 plicník lékařský - Pulmonaria officinalis
obr. 10 jaterník podléška – Hepatica nobilis
obr. 11 ucho Jidášovo – Auricularia auricula-judae, jedlé
foto: Milan Němčický
obr. 12 chřapáč (kališník) obecný – Helvella acetabulum, jedlý
Už nějakou dobu se po ránu hlásí pronikavým zpěvem kosi.
Od první březnové neděle je tu očekávané letošní předjaří. A právě ono předznamenává budíček pro veškerou přírodu.
Pro houbaře je to příležitost po svém vykonat inventuru končící zimy.
Cestou po známých lesních místech jsou vidět zapomenutá torza hub (obr. 1), která by ještě minulý podzim, v podobě právě vyrostlých a čerstvých plodnic, udělala radost nejednomu houbaři.
Stále ještě jsou k nalezení některé zimní houby (obr. 2, 3).
Natěšený houbař ovšem už vidí za každým stromem svůj úvodní opravdový úlovek startující houbařské sezóny v podobě nějakého toho kapitálního smrže.
Všechno ale má svůj čas. Zatím je třeba vzít za vděk pohledem na reálný stav přírody a lesa.
Mezi rané byliny lužního lesa patří, díky skvělému aroma i chuti, zdraví prospěšná lesní pažitka (obr. 4).
Obecně jen zřídka je k vidění pohromadě hned několik druhů ohnivců.
Výjimečně se tak stalo díky fotografickému úsilí na sobě nezávislých nálezců, kterým se je v uplynulém týdnu podařilo zachytit v místech jejich růstu na různých místech republiky. Dělí se s vámi o potěšení (obr. 5, 6, 7, 8).
Z bylin jsou prozatím sporadicky a jen v nejteplejších oblastech k zahlédnutí plicníky a podléšky (obr. 9, 10).
Na vlhčích místech se po přestálé zimě čile oživuje ucho Jidášovo (obr. 11).
Výjimečně se objeví některá z jarních jedlých hub (obr. 12).
Současnou situaci charakterizuje v pořadí další přestálé zimní období s nedostatkem sněhu.
Těšme se na déšť...
Houbařské pozdravy ze Sněžných hor.
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 11.2.2015

obr. 1, ještě mladý Phlebopus marginatus alias Phaeogyroporus portentosus

obr. 2, týž druh, symbolicky, jen o pár dnů později...

obr. 3, pozvánka k houbaření do Sněžných hor...
Tenhle příspěvek, ostatně jako i mnoho jiných, je vlastně rovněž dílem náhody. Před několika dny se dvojice milovníků hub a houbaření, Marie a Béďa, obrátila na naši e-poradnu o potvrzení jejich (mj. správné) domněnky, že jim na pozemku vyrůstají špičky obecné. Na tom by nebylo nic divného. Dotazy, zasílané nám k určení hub během houbařské sezóny, jsou vcelku běžnou záležitostí. Zmíněná věc je však zajímavá tím, že oba přátelé žijí v Austrálii. Přesněji v Novém Jižním Walesu, v Jindabyne ve Sněžných horách. A jak známo, v Austrálii právě nyní panuje léto.
…“vrele diky za bleskurychlou a ubezpecujici odpoved. Hned po precteni informaci o spickach jsme rychle na masle oprazili hrstku spicek. Je to uz par hodin a odpovidame s hlavou bez halucinaci, dekujeme za profesionalni prizen. Momentalne jsme v tom nejvetsim lete, ma byt podle statistik sucho a horko, nicmene poslednich par tydnu pravidelne sprchne az prsi, pres den teploty kolem 25C, v noci chladno, a to snad vysvetluje, ze se tak brzo ukazaly houby, a v takovem mnozstvi. Takze srdecne pozdravy z hor, a kdyz to nebude vadit, tak se zase pochlubime“…
K mému milému překvapení za pár dnů po odpovědi následovalo další australské houbařské téma. Rád se s vámi dělím alespoň o několik postřehů ze vzájemné korespondence.
…(4. února) „neda nam to a musime se podelit o dnesni ulovek. Mistni klouzek „trpaslik“, na kapote Willis, plny zdravi, bez cerviku no proste parada, klobouk 20 cm, vyska 17 cm, (viz. obr. 1)…
Z odpovedi:
…“pár informaci k vašemu, pro nás v Česku, skvělému nálezu:
On to vlastně není klasický klouzek, blízko má i ke hřibům.
Je znám pod názvy Phlebopus marginatus a Phaeogyroporus portentosus. Roste práve u vás, v Austrálii. Dorůstá někdy až obřích rozměrů. A váhy údajně až kolem 20 kg. Zadejte si jeho název na google.com, tam je o něm více. Každopádně gratuluji. Těším se na další foto australských hub a oba vas zdravim. Pokud v okoli narazíte na dalšiho takového krasavce, nechte ho pro zajímavost vyrůst co nejvíce. Bude důležité, aby aktuálně byl dostatek vlhkosti, to pak poroste rychle, jinak bude stagnovat a zestárne nastojato“…
A další zpráva na sebe nadala dlouho čekat.
…(8. února) „mnoho pozdravu v Cesku prezimujicim houbarum, ale hlavne diky za rady a odborna ponauceni. No a minuly tyden to zase zacalo rust, "jako po desti ". Samozrejme prikladame dukaz toho, co jsme nasli, nejvetsi plodnice ma klobouk 30 cm, vysku 20 cm a vazi 2,75 kg (viz obr. 2). Při cisteni a krajeni noha houby lehce zmodrala, ne tmave, jen svetle modre, myslim si, ze to je normalni, nicmene se ptam, zda je to v poradku? Fotky jsou k dispozici vsem zajemcum houbarum, mozna se tim v Australii zvysi turisticky ruch. Budte vitani!
(obr. 3) …Popřejme našim krajanům v Austrálii, Marii a Béďovi, mnoho dalších zajímavých nálezů, o které se s námi podělí. Společně se už těšme na jarní houbařskou sezónu, která u nás odstartuje za několik týdnů prvními chutnými druhy jarních hub.
Z došlé pošty...
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 29.11.2014
... v příloze zasílám snímky podle mě nádherných exemplářů hlívy. Poslal mi je kamarád pro bližší určení. Lokalita nálezu jsou Strážovské vrchy na Slovensku a houby vyrostly na dubu.
Houby fotil Lukáš Gavlovský, který s případným využitím snímků souhlasí.
Srdečně zdravím a přeji úspěch všem, kteří se ještě do lesa vydají i s košíkem.
Hanka Kopecká
Redakční poznámka: hlíva ústřičná mívá proměnlivou barvu pokožky klobouku. Tu s modrým tónem např. uvádí na str. 133 atlas Houby (Hagara, Antonín, Baier), Aventinum 2000 jako hlívu holubí.
Podzimní šperk...
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 29.11.2014
Do poradny hub, stejně jako do redakce našich stránek docházejí v průběhu roku příspěvky, ve kterých se na nás obracíte o radu, nebo se jen dělíte o svou radost z poznávání a fotografování zajímavých druhů hub.
Je tomu tak i ve sdělení přítele Petra Mikuše, který mj. píše:
...a protože se občas objeví i nádhernosti, jako jsou tyto voskovky granátové, nalezené před pár dny, s již tenkým ledovým povlakem, posílám je pro potěšení. Pár se jich vyskytlo na spásaných a sekaných loukách a měl jsem z nich opravdu radost...
Houbařská sezóna ještě nekončí…
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 26.11.2014

Čirůvka dvoubarvá – Lepista personata alias L. saeva, jedlá, tržní druh

Čirůvky se zeleninou ve sladkokyselém kořeněném nálevu
Houby nyní rostou na světlých místech a na dusíkem dobře zásobených loukách.
O hojný nález svěžích čirůvek dvoubarvých z 23. 11. 2014 se s vámi dělí Petr Dobrý z Pardubic. Není jen milovníkem přírody a houbaření. Houby nakládá do vlastního nálevu.
Počasí prozatím pozdně podzimnímu houbaření přeje. Je to příležitost i pro vás, kteří vyznáváte tuhle zajímavou, chutnou a u nás oblíbenou úpravu hub.
Vzácný nález u Plzně
Houby / Růst hub
Mykologický klub Plzeň, 18.11.2014


Zdeněk Hájek z Mk Plzeň, při kontrole svých oblíbených míst u řeky Střely v okrese Plzeň-sever, našel na pařezu smrku vzácného bělochoroše hedvábitého - Strangulidium (Oligoporus) sericeomolis. Určili jej Z. Pouzar a M. Brožíková z Mykologického oddělení Přírodovědeckého muzea v Praze a doklad je uložen v herbáři PRM.
Na druhém obrázku je malá ukázka toho jak to vypadá když houby rostou v listopadu na opačném břehu, v tomto případě Nezdického potoka u Bezdružic.
Za Mk Plzeň sepsal Petr Černý.
Michal Mikšík - Aktuální růst hub
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 16.11.2014

čirůvka dvoubarvá - Lepista personata, jedlý tržní druh

šťavnatka pomrazka - Hygrophorus hypothejus, jedlý druh

čirůvka osiková - Tricholoma frondosae, jedlý druh

klouzek žíhaný - Suillus collinitus, jedlý druh

kukmák příživný - Volvariella surrecta
kriticky ohrožený druh Červeného seznamu (CR)
Díky současnému teplému počasí lze i na vhodných stanovištích v okolí Prahy najít nikoli jen výborné jedlé, ale i některé vzácnější druhy hub. Ideální jsou stanoviště pod smrky, modříny, borovicemi a na otevřených travnatých plochách, zejména tam kde je více mechu a vlhčí půda. Vhodnými místy jsou tak lesoparky se smíšenými lesy vyšším podílem jehličnatých dřevin.
Pod borovicemi nyní hojně roste čirůvka zemní (Tricholoma terreum), poznatelná podle šedavého vláknitého, nízce kuželovitého klobouku a bělavého válcovitého třeně. V kuchyni se hodí dobře jak samostatně, tak ve směsi s jinými houbami. Další snadno určitelná je rovněž jedlá, aktuálně rostoucí čirůvka dvoubarvá (Lepista personata). Vyhledává na dusík bohatší lokality, zejména trávníky a pastviny.
Spíše na vlhčích a mechatých místech roste chutná šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus), se šedohnědým, mírně nálevkovitým kloboukem a zářivě žlutými, sbíhavými lupeny a dužninou.
V početných skupinkách je vidění šťavnatka modřínová (Hygrophorus lucorum), která je celá žlutá a roste výhradně pod modříny. Nevadí jí mírné mrazíky a za teplé zimy je tak vděčným druhem při pozdních houbařských výpravách.
V osikových porostech je k nalezení krásně, zářivě žlutohnědá čirůvka osiková (Tricholoma frondosae), která má sytě žluté lupeny, bílou dužninu a jemně šupinkatý klobouk. Na rozdíl od podobné čirůvky zelánky (Tricholoma equestre), která je v poslední době považována za podezřelou, je to dobrá jedlá houba, kterou lze všestranně využít na různé způsoby úpravy.
Přestože hřibovitých hub valem ubývá, stále ještě rostou čerstvé plodnice některých z nich. Celkem vzácně ještě roste pod borovicí černou v místech s vápenitým podložím klouzek žíhaný (Suillus collinitus), který se od ostatních klouzků liší zejména růžově zbarveným myceliem na samotném konci třeně. Začíná růst nejdříve v září a za příhodného počasí vytrvá až do konce listopadu.
Symbolem podzimních hub je strmělka mlženka (Clitocybe nebularis), která na svých rozkládajících se plodnicích zřídkavě hostí zajímavý druh houby, kukmák příživný (Volvariella surrecta). Tuto houbu poznáme podle plodnic, vyrůstajících z výrazné, bělavé pochvy.
Z podzimního lesa…
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 10.11.2014

pohoda podzimního lesa…

kozák šedozelený alias pestrý – Leccinum variicolor, jedlý druh

houžovec hlemýžďovitý – Lentinellus cochleatus, aromatický jedlý druh

liška nálevkovitá – Craterellus tubaeformis, jedlý druh

hřib sametový – Xerocomellus pruinatus, jedlý tržní druh

podzimní směs hub...

nepoživatelné peckovice kaliny obecné – Viburnum opulus
střípky barevné mozaiky každoročního podzimu

...chutné lišky nálevkovité pro houbařovu kuchyni
Příjemně strávené odpoledne druhé listopadové soboty v lese pod Příchovicemi v Jizerských horách podtrhlo slunečné a teplé počasí.
Houby tu stále ještě rostou. Téměř již chybí letní hřibovité druhy i další letní houby jako většina muchomůrek a holubinek.
Spíše náhodně se ještě dá najít zdravý opozdilec z rodiny kozáků či křemenáčů.
Z jedlých druhů se tu nyní najde bedla vysoká i červenající, strmělka mlženka a penízovka kuželovitá.
Čirůvka fialová, jako by se letos zdráhala ukázat.
Takřka všudypřítomným průvodcem zdejších podhorských lesů je nejedlá holubinka hlínožlutá.
Z nebezpečných druhů sice roztroušeně, zato však plošně, roste čechratka podvinutá.
Pro nyní spíše již jen ojedinělé houbaře může být zajímavou kratochvílí zapátrat podle intenzívní anýzové vůně, a pak u pařízku, obrostlém mechem objevit, výskytem vcelku nehojný houžovec hlemýžďovitý.
V malých i větších skupinkách tu nyní výskytem dominuje liška nálevkovitá. Jsou jich tu celá hejna, téměř k nevysbírání. A navíc zcela zdravých a svěžích plodniček. Ten, kdo tyhle lišky zná, ocení rychlost, s jakou přibývají do košíku, stejně jako jejich snadné čistění a kuchyňské opracování, včetně jejich všestranného kulinářského použití.
Na své si tu stále ještě přijde i ten, kdo dává přednost hřibovitým houbám. Někdy až dovedně ukryté v listovém opadu tu rostou otužilé hřiby sametové, které je možné sbírat až do příchodu prvních významnějších mrazíků.
Kromě radosti z utěšeně zaplněného košíku připraví návštěvníkům lesa nejednu pěknou podívanou i pestrobarevná okolní příroda vrcholícího podzimu.
Po návratu domů se dostaví radost i pro ty, kteří se rádi věnují houbařskému kulinaření.
Z došlé pošty...
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 16.10.2014
O radost z nálezu plného koše hřibů hnědých ze včerejšího ranního houbaření se s námi i vámi podělil pan Petr Dobrý z Pardubic.
Hřib Dupainův prvně v ČR.
Houby / Růst hub
Z příspěvků zaslaných do redakce myko.cz, 4.9.2014
Poněkud složitá, nakonec ale s nádherným koncem, byla anabáze ohledně premiérového nálezu hřibu Dupainova (Boletus dupainii) u nás. Navíc se přitom potvrdila výhoda elektronické komunikace.
V pondělí ráno, 11. srpna 2014, jsem obdržel mail s přílohou, v níž byla fotografie v běžných atlasech nepříliš publikované, krásné hřibovité houby. Hřibu, jehož nález do té doby nebyl v ČR popsán. Věděl jsem, že k určení takovéto rarity potřebuji asistenci. Bylo ke zvážení, zda zprávu o tomto nálezu jen tak vypustit, a pak "si trhnout šráky".
Obrátil jsem se na Jiřího Polčáka a Ladislava Špetu, jednak o vyjádření k nálezu a dále, o případné zdokumentování nálezu přímo na místě.
Po obdržené informaci, že by se skutečně mohlo jednat o B. dupainii, nastala další horečná komunikace, a to s nálezcem. Ten se nemohl dostavit a navíc, J. Polčák měl na tu dobu domluvenu cestu na Slovensko. Vše tedy zůstalo na mně a kolegovi Špetovi.
Nálezce J. F. (pozn. red.: prozatím neuvádíme plné jméno nálezce, byť by si to nanejvýš zasloužil), nás hned následující den zavedl do oblasti Bílých Karpat, na okraj dubového lesa s porostem mladých lip, a tam skutečně rostlo pět nádherných plodnic zmíněného hřibu Dupainova. Byly to vzrušující okamžiky. Vše vyvrcholilo pořízením fotodokumentace a odebráním položky pro brněnské muzeum. Po celou dobu drobně mžilo, ten hřib má klobouček lesklý i za sucha, proto vypadá na fotografiích takový jaký je ve skutečnosti.
Správnost určení druhu potvrdil J. Polčák, který si vzal na svá bedra další potřebnou, technickou a odbornou stránku dokumentace zmíněného nálezu.
Text: Vašek Koplík
Foto: Ladislav Špeta
MK Ratíškovice
a Jiří Polčák
MK Přerov
Strana 15 / 33, články 141 - 150 / 323
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 >