Aktuality - články autora Aleš VítStrana 32 / 44, články 311 - 320 / 433
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 >
- 22.8.2011
Myko akce / Zprávy z akcí 
Událo se v Rychnově nad Kněžnou - 12.8.2011 Poradna / Z vašich dotazů Z houbařských dotazů...
- 5.8.2011 Houby Mj. i k cenám volně rostoucích tržních hub…
- 2.8.2011 Poradna / Z vašich dotazů Z houbařských dotazů...
- 29.7.2011 Houby / Růst hub ROSTOU!
- 26.7.2011 Houby / Růst hub Lesy se probouzejí…
- 25.7.2011 Poradna / Z vašich dotazů Z houbařských dotazů...
- 16.7.2011 Houby Na houby s kompaktem
- 11.7.2011 Poradna / Z vašich dotazů Z houbařských dotazů...
- 6.7.2011 Myko akce / Zprávy z akcí Choceňské setkání
Událo se v Rychnově nad Kněžnou
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 22.8.2011
Slavnostní otevření akce
foto: Aleš Vít
Výstavka aktuálně rostoucích hub
foto: Aleš Vít
Křest Houbařského kalendáře 2012
foto: Jana Pravcová
Připomínka patnáctiletého výročí zdejší mykologické a houbařské činnosti.
A navíc tradiční křest v pořadí už jedenáctého a nepochybně všem houbařům známého „Houbařského kalendáře 2012“ z dílny dvojice Josef Nosál a Václav Matějka z MK Rychnov nad Kněžnou.
To bylo ve zkratce úvodem hlavní náplně sobotního odpoledne (a jeho pokračováním) o právě uplynulém víkendu v příjemném posezení v areálu hospody „ U vody“, naproti tamnímu pivovaru.
Kromě uvítacího krajíce, ledva upečeného a vonícího chleba, se škvarkovým sádlem a vším, co k takové dobrotě patří, tu byla pro všechny připravena s velkorysou hostitelskou pečlivostí spousta dalších dobrot.
Ale nepředbíhejme...
Hned na vstupu byla k obhlédnutí výstavka s paletou aktuálně rostoucích druhů hub, odbornou mykologickou diskuzí a houbařskou poradnou pro zájemce.
Potom, kdy se příchozí občerstvili a řádně se zabydlili, odstartovala dle programu oficiální část akce.
Josef Nosál z jubilujícího mykologického klubu uvítal zástupce mykologických odboček ČMS, i všechny další přítomné příznivce hub a houbaření a popřál příjemné pobytí.
Nato Václav Matějka zhodnotil patnáctileté období mykologické a houbařské činnosti Mykologického klubu v Rychnově nad Kněžnou.
Pak přišel na řadu už zmíněný „KŘEST“ Houbařského kalendáře 2012, mj. s účastí jednatele České mykologické společnosti a za bedlivé asistence nestora českých houbařů, člena místního mykologickéjo klubu, přítele Františka (Krakonoše) Voženílka…
Následovalo podávání dozlatova opečených vepřových steaků a ořezu z grilovaného jehněte.
Vše doplnily nápadité sladkosti v podobě posvícenských koláčů a dalších laskomin.
Nezbytným doplňkem tu byla muzika za doprovodu tance a vybraných nápojů.
Přátelé z pořádajícího MK ČMS v Rychnově nad Kněžnou se ku spokojenosti zástupců četných dalších odboček, sólo členů a příznivců ČMS i mnohých houbařských přátel zhostili své akce jako tradičně skvělí pořadatelé.
Do letošní startující podzimní, hlavní houbařské sezóny i do dalších let činnosti mykologického klubu v Rychnově nad Kněžnou všichni přejeme jen to nejlepší…
Z houbařských dotazů...
Poradna / Z vašich dotazů
Aleš Vít, 12.8.2011
Šiškovec převlečený za lanýže
foto: Jiří Starý
Šiškovec černý (šiškovitý) - Strobilomyces strobilaceus
foto: Jiří Starý
Někdy se při práci v houbařské poradně přihodí i úsměvné věci. Jako například při včerejším nahlédnutí do jednoho z četných elektronických dotazů těchto dní.
Aniž jsem se pořádně pročetl dotazem, který do pražské Ústřední houbařské poradny ČMS poslal pan Starý, otevřel jsem nedočkavě první přiložený snímek.
Podobně jako možná teď i vy jsem letmým pohledem domněle zaregistroval nejspíše vzácný a chráněný lanýž letní - Tuber aestivum.
Se zájmem jsem se rychle vrátil k textu dotazu. Po jeho přečtení jsem otevřel další z přiložených snímků a vše bylo jasné.
Při mé počáteční nepozornosti se z „lanýže“ vyklubalo docela pěkné zátiší se šiškovcem černým (šiškovitým) – Strobilomyces strobilaceus, v roli flamendra.
Zmíněný šiškovec je hřibovitá houba a je současně jediným evropským druhem rodu Strobilomyces.
Pro zvídavost každého houbaře, který ho najde ponejprv, je nutně zajímavým objevem.
Je prakticky nezaměnitelný s jinými druhy, na řezu a při poranění jeho dužnina nejprve červená a později přechází do černa.
Některé roky se v Ústřední houbařské poradně téměř neobjeví, letos ale roste v hojnější míře.
Šiškovec je jedlý, ale je mnoho jiných druhů hub, na kterých si pochutnáte lépe.
Používá se jen jako čerstvě vyrostlý, a to jen jeho klobouk, neboť třeň je už od mlada dřevnatý.
Využitelný je ve směsi s jinými houbami či v některých zvláštních úpravách, jak je tomu konečně i v případě některých dalších druhů hub. Hodí se také k přípravě houbového prachu.
Šiškovec na snímcích byl nalezen poblíž obce Nosálov,okr. Mělník.
Autorovi dotazu děkuji za snímky a s ostatními se dělím o tento prázdninově odlehčený příspěvek.
Mj. i k cenám volně rostoucích tržních hub…
Houby
Aleš Vít, 5.8.2011
Cepes - neboli bílé hřiby, tržnice ve francouzském Evianu
Stročky trubkovité a lišky nálevkovité z téhož tržiště
Košík aktuálně rostoucích českých tržních-kodexových hub
Divoce rostoucí (čerstvé) jedlé houby, čili druhy z volné přírody se už od pradávna s oblibou prodávaly na trzích.
Pro kupující obyvatelstvo (zejména městské), které se ke sbírání hub ať už z jakýchkoli důvodů běžně nedostalo, byly houby tradičním a vítaným zpestřením jídelníčku.
Prodejcům naopak tato činnost přinášela vítaný příjem, aniž by na jeho dosažení byli nuceni vynaložit nepřiměřené náklady.
Sortiment hub povolených k prodeji se v průběhu času měnil a zprvu v něm převažovala jistá volnost, založená na značné míře důvěry ze strany kupujících v dobré znalosti nabízených hub prodávajícími.
To se, bohužel, někdy neobešlo bez tragických následků. Mj. také proto byly podmínky prodeje hub postupně upravovány. Konečně, tak je tomu i dnes.
Tržní prodej jedlých, volně rostoucích druhů hub je, na rozdíl od nás, zcela obvyklý namátkou v sousedním Německu, v Rakousku, ve Švýcarsku, ve Francii, v Itálii a jistě i v dalších zemích.
Možnost legálního prodeje hub, na k tomu určených místech, u nás vyžaduje splnění i některých dalších nezbytných náležitostí ze strany prodávajícího. Bylo by jistě zajímavé se s nimi alespoň rámcově seznámit, napíšu o tom zvlášť.
Zajímavou náležitostí prodeje tržních druhů hub je jejich cena. Houby buď rostou, nebo ne. A tímto fenoménem se logicky a už od nepaměti řídí jejich prodejní i výkupní cena, daná nabídkou a poptávkou.
Ani v době budování minulého režimu s centrálně řízenou státní cenotvorbou tomu nebylo jinak.
Ceny hub na tržištích západně od našich hranic nejsou nikterak nízké. Houby se tam kupují jen po několika plodnicích a jejich pozice v pokrmech má převážně povahu pochutiny. Tedy žádná smaženice v podobě variace na koš hub, kopu vajec a hroudu másla, jak je běžným zvykem u nás.
V těchto dnech v ČR panuje sezóna plného růstu hub, jejich cena by tedy předpokládaně měla odrážet situaci v nabídce a poptávce ve prospěch převyšující nabídky.
Pro zajímavost se podívejme na aktuální ceny hřibu obecného a lišky obecné.
Pro získání této informace jsem navštívil pražský velkoobchod MAKRO, kde bývají volně rostoucí i pěstované druhy hub sezónně i celoročně, dle konkrétních druhů, běžně k dostání. Nabízené houby jsou tuzemského původu.
Ceny jsou přepočteny na konečnou výši s DPH.
Cena u hřibu smrkového je Kč 550,- za 1 kg
(prodej v loubeném košíku po 1 kg)
Cena u lišky obecné je Kč 350,- za 1 kg
(prodej v loubeném košíku po 400 g)
Uvedený velkoobchod je možno považovat za prodejní místo, blížící se prostředí volného prodeje hub. To uvádím proto, neboť prodej hub na klasických tržištích, na rozdíl od už zmíněných zemí západně od nás, je u nás dnes spíše jen výjimkou a nemám jiné, odpovídající srovnání.
Je zajímavé si porovnat uvedenou cenu hub s předpokládanou cenou týchž hub, pokud by byly nyní ve volném prodeji na tržištích, kde (na rozdíl od MAKRO), je možné o jejich ceně smlouvat.
Jinou otázkou je, kolik pozitivního pro věc udělá každý český houbař, který si kromě pohybu na zdravém vzduchu přinese z lesa domů navíc i košíček hub.
Nabízí se i otázka motivace některých houbařů vykonat pro svou potřebu zkoušku ze základní znalosti hub (samozřejmě těch tržních-kodexových) a přilepšit si každoročně nějakou tou korunou navíc do osobního rozpočtu.
Z houbařských dotazů...
Poradna / Z vašich dotazů
Aleš Vít, 2.8.2011
Bělolanýž obecný - Choiromyces venosus
foto: Jan Vidourek
Snímek téhož druhu
foto: Jiří Kuřil
Přihodí se, že dotazů na určení stejného druhu houby přijde do poradny nezávisle na sobě někdy i několik najednou. Vysvětlením je růstová vlna daného druhu na více místech ve stejný čas. Ne jinak tomu bylo o právě uplynulém víkendu v případě jedné, nikoli vždy běžně se objevující houby.
Z dotazů:
On Fri, 29 Jul 2011 11:20:50
…posíláme Vám fotografie, zajímalo by nás, o jakou houbu se jedná. Houbu jsem nalezl 29. 7. 2011 v jehličnatém lese a 10% ji vylézalo ze země.
Děkuji, Jan Vidourek
On Fri, 29 Jul 2011 11:34:49
…v okolí obce Rozseč nad Kunštátem ve smrkovém lese (stáří cca 50 let), jsem našel v zemi téměř zakryté tyto houby, viz. foto v příloze. Prosím o laskavé posouzení a určení, oč se jedná, dříve jsem podobnou houbu ještě neviděl.
S pozdravem, Jiří Kuřil
Z odpovědi:
…jedná se o bělolanýž obecný - Choiromyces venosus Roste těsně pod povrchem půdy a v dospělosti často vyčnívá na povrch. Vyskytuje se v hlinitopíčitých půdách ve všech lesích. Letos se tato houby vyskytuje obzvláště často. Druh je jedlý, aromatický.
J. Landa
Poznámky k jedlosti bělolanýže.
Houbaři tento druh nazývají bílý lanýž, někdy též český lanýž.
Kuchyňskou kvalitou, vyhledávanou u pravých lanýžů, především v podobě silného a neopakovatelného aroma, jedinečné a výrazné chuti, však bělolanýž za svými vzory poněkud zaostává.
I tak, ovšem, je vítaným úlovkem každého znalého houbaře kulináře.
Jeho použití je stejné či v mnohém podobné jako u pravých lanýžů.
Je třeba jej zpracovat začerstva, bezprostředně, během přípravy pokrmu, a podobně jako pravé lanýže jej tepelně upravovat jen krátce.
Nakrájený, nastrouhaný, a byť jen relativně krátkou dobu uskladněný, ztrácí mnoho na svých cenných vlastnostech. Stejně tak pokrmy z něho připravené a ponechané na pozdější dobu.
A. Vít
ROSTOU!
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 29.7.2011
Hřib obecný - Boletus edulis
foto autor
Směs právě rostoucích hub...
foto autor
Včerejší odpolední Český rozhlas 1, Radiožurnál byl mimo jiné i ve znamení otázek kolem aktuálního růstu hub.
V jednom ze vstupů hovořil kolega Libor Tmej z Mykologického klubu v Chocni.
Jeho slova dobře vystihují současný stav českých lesů na mnoha místech republiky.
Houby právě čerstvě vyrůstají, mladé a zdravé plodnice jsou zatím jen zanedbatelně napadené hmyzem.
Kromě houbaři velmi ceněných hřibů smrkových a dubových masivně vyrůstají klouzky sličné (modřínové) a začínají hřiby hnědé.
Nemluvě o záplavě mlaďounkých hřibů žlutomasých alias „babek“, poněkud náročnějších na potřebu jejich neprodleného zpracování po návratu z hub. Na druhý den je už pozdě, neboť i uložené v chladničce spolehlivě zplesniví a jsou kuchyňsky k nepotřebě.
Ke škodě na vlastním zdraví není moudré tuhle informaci podceňovat!
Z ostatních hub rostou lišky, mnohé jedlé holubinky, muchomůrky růžovky alias oblíbení „masáci“ a četné další jedlé druhy pro pokročilejší houbaře kulináře.
Pokud si najdete čas a nepromeškáte příležitost navštívit svá oblíbená houbařská místa, může i u vás košík po návratu vypadat podobně, jako tohle včerejší odpolední houbařské potěšení z pražských lesoparků.
Lesy se probouzejí…
Houby / Růst hub
Aleš Vít, 26.7.2011
Smrkový hříbek - budíček všech houbařů...
Březový křemenáček - barevné potěšení...
Klouzek sličný (modřínový) - kuchyňsky zajímavá houba...
Muchomůrka zelená - alias paní SMRT!!!
Pestrá směs jedlých hub - skvost v houbařově kuchyni ...
Od čtvrtka do neděle uplynulého týdne jsem měl možnost navštívit a shlédnout několik navzájem vzdálených lokalit, abych se přesvědčil o současném stavu růstu hub.
Shodneme se jistě na tom, že napršelo vcelku bohatě a trvající příznivé teploty staví houbaře do pozice rozechvělého očekávání.
Zjištění ze čtvrtka říká, že v lesích na Rokycansku se už konečně, v rámci první vlny, derou na povrch hřiby smrkové.
Situace je v tomto ohledu snad ještě lepší na jih od Plzně.
Jsem-li u smrkových hřibů, pak v sobotu se na displeji mého mobilu objevilo stručné, ale jasné sdělení: „Letí důležitá a příjemná zpráva. ROSTOU!!!“ Řeč byla samozřejmě právě o bílých smrkových hřibech, tentokráte z okolí jihočeských Bělčic.
Z oblasti jihozápadně od Prahy zmíním z hřibovitých druhů v hojnějším počtu ještě nálezy křemenáčů březových, suchohřibů žlutomasých, plstnatých a klouzků sličných.
Na opačné straně od Prahy, u Nymburka, ve čtvrtek sice pršelo, ale je patrné, že houbám to tam prospívá.
Hojný růst hřibů dubových tam doprovází křemenáče osikové, lišky bledé, slušné druhové spektrum jedlých holubinek a muchomůrky růžovky. Vyrůstají první sluky svraskalé.
Pozor, objevují se tady už i první smrtelně jedovaté muchomůrky zelené!!!
Je to sice stále dokola omílaná písnička, ale tuhle houbu by měl každý dobře znát (alespoň pohledem do atlasu), a to ještě dřív, než se vůbec vydá sbírat houby pro kuchyni.
Kromě dalších notoricky známých poznávacích znaků bývá tahle „potvora“ i barevně proměnlivá, a jak patrno ze snímku, před jejími smrtícími účinky vás neuchrání její okousání od „slimáků“.
Mimo uvedených druhů se na vybraných místech pozřídku objevují i některé vzácnější hřibovité druhy, které jsou snadno zaměnitelné se svými jedlými dvojníky, a proto jsou nebezpečné.
Jak konečně ví každý houbař, sbírat by měl pro kuchyni opravdu jen houby, které dokáže bezpečně určit, čili ty další by měl ponechat na svém místě.
To platí bez výjimky pro všechny z nás!!!
Pro osvětu i jistotu zachování zdraví každý může využít houbařských poraden v nejbližším jeho okolí, odboček i dalších kontaktních spolupracovníků ČMS.
Některé důležité odkazy v tomhle ohledu naleznete na zdejších stránkách.
Zatímco na Rokycansku i na Nymbursku jsem o houbaře prakticky nezavadil, pak v okolí Držkova a Velkých Hamrů na Tanvaldsku, čili na úpatí Jizerských hor se porosty o víkendu už ve větší míře hemžily nedočkavými houbaři.
Způsobily to zdejší vydatné deště předcházejících dnů a pařící se lesy.
Tady v současném růstu převažují muchomůrky růžovky, pošvatky plavé, holubinky celokrajné a mandlové, ryzce černohlávky, mechovky obecné a už i první lišky nálevkovité.
Z hřibovitých druhů jsou to suchohřiby hnědé, hřiby smrkové, a z "modráků", jak se jim tu říká, pak i kováře a koloděje.
Uvedené poznatky z druhé poloviny uplynulého týdne tedy plní oprávněné pocity houbařské veřejnosti, že už je čas se vydat na svá obvyklá místa v naději na úspěch.
Druhová skladba hub začíná být v lesích už o poznání bohatší.
Nemusí to být zatím na všech místech po republice houbařsky stejné, ale i malý košík hub vždy, a se zárukou, přináší velkou radost.
Využijte tedy svou příležitost a takovou radost si udělejte třeba už o nastávajícím víkendu!
Z houbařských dotazů...
Poradna / Z vašich dotazů
Aleš Vít, 25.7.2011
Volvariella bombycina - kukmák bělovlnný
autorské foto: Jaromír Slanina
Tatáž houba i autor snímku
Do naší elektronické poradny v tomto období přicházejí mnohé zajímavé houbařské postřehy, tentokráte například v podobě pěkných snímků z Lobendavy.
Z dotazu:
Dnes, když jsem se vracel z hub, objevil jsem v prasklině javoru pro mě neznámé houby.
Nafotil jsem je a přeposílám do Vaší myko poradny a prosím, zda-li by bylo možné tento druh určit.
Děkuji Vám za ochotu.
Jaromír Slanina
Lobendava
Z odpovědi:
…děkujeme za dobře vyvedené snímky druhu kukmák bělovlnný (Volvariella bombycina) a přejeme mnoho dalších podobných zajímavých nálezů.
Uvedený druh vyniká jednak tím, že jeho plodnice je zprvu vejčitá a na bázi třeně během růstu zanechává špinavě nažloutlou až hnědavou vakovitou pochvu.
Další zajímavostí je žlutavými hustými vlákny ochmýřený povrch jeho klobouku.
Vcelku typické je i prostředí jeho nálezu, o němž se zmiňujete.
Jde o dobře poznatelnou a vzezřením až majestátní houbu, vyrůstající zpravidla pospolu ve více plodnicích, která je ale považována za nejedlou...
AV
Na houby s kompaktem
Houby
Aleš Vít, 16.7.2011
1. Popelničky stlačené - foto s použitím zrcadlovky NIKON D200
2. Foto téhož s použitím kompaktu Panasonic LUMIX DMC-LX5
3. Digi kompakt a detailní scéna
4. Digi kompakt a doprovodná houbařská tématika
Soudě dle množících se snímků hub z různých koutů republiky, docházejících nám elektronickou poštou spolu s dotazy nejrůznějšího zaměření, utěšeně roste počet houbařů, kteří si do lesa, kromě košíku a dalších nezbytností, berou i fotoaparát. V drtivé většině je to zřejmě „digi-kompakt“. Digitální éra tedy vstoupila v tomto ohledu naplno i mezi houbaře.
Každý myko fotograf vám nejspíš potvrdí, jakou zátěž navíc na toulkách přírodou obnáší kompletní foto výbava, spojená s pořizováním snímků klasickou či digitální zrcadlovkou s výměnnými objektivy.
Díky rychlému zdokonalování foto techniky lze dnes houby již vcelku obstojně fotografovat i digitálními kompakty. Jistě zdaleka ne všemi kompakty a ne vždy se stejným výsledkem. Vhodné jsou, bez rozdílu značky, myšleno co do jejich vybavení, zejména přístroje střední a vyšší třídy.
Moje prvotní „kompaktní“ zkušenosti (souběžně s používáním zrcadlovky, což trvá dodnes) byly spojeny se značkou Canon PowerShot S40. Byla to taková robustní cihlička o mocnosti celých 4 MP, ale s překvapivě širokým programovým vybavením, které tehdy nadlouho předběhlo svou dobu. Foťák vyšel tehdy, v r. 2002, bratru na nějakých 25 000 (firemních) peněz, což rozhodně nebyla láce. Jakmile jsem zjistil, že s ním lze obstojně (ale to jen sem tam) pořídit i snímek houby, privátně jsem si pořídil už o něco modernější, ale dodnes až kultovně elegantní, celokovový a roztomile maličký Canon IXUS 50. Od něj jsem pokračoval vpřed přes několik jeho pokročilejších jmenovců. S každým dalším už se houby na snímcích dařily lépe.
Za zmínku stojí upozornění, že současně s možným výběrem mnoha kvalitních digi-kompaktů, se v obskurních nabídkách mj. průběžně objevují i na oko výkonnější, o poznání levnější, ale vesměs nekvalitní bakelitová chrastítka, kterým se ovšem bedlivě vyhýbejte.
Kromě doplňkového focení hub mně „kompaktíky“ báječně slouží i jako pohotové reportážní zápisníky událostí běžného života. Mám zároveň i příležitost porovnávat rozdílnosti digitální podoby výstupů při fotografování hub zrcadlovkou a kompaktem.
U většiny dnešních kompaktů slušnější třídy je k dispozici standardně vysoké programové a uživatelsky příznivé vybavení. Pro fotografování hub by měly být samozřejmostí, mj. režimy A a P, manuální ostření, makro od několika málo cm, a pak to nejdůležitější, co od nepaměti dělá „foťák foťákem“, tedy co nejlepší objektiv.
Mimo již zmíněné zrcadlovky, používám k focení hub dnes stále častěji i kompakt. V současnosti vlastním Panasonic LUMIX DMC-LX5 (před ním LX3). Je až na svůj název naprosto shodný s aparátem LEICA D-LUX5, který si ovšem držitel této značky nechá patřičně zaplatit. Aktuálně kolem 17.500,- Kč, zatím co LX5 stojí pod 10.000- Kč.
Kromě mnoha dalších uživatelských vlastností, zaměřených pro nejširší možné použití, o nichž hovoří manuál, je tenhle přístroj zajímavý vcelku robustním, opticky precizně sestaveným, brilantně kreslícím a vysoce světelným objektivem LEICA DC VARIO-SUMMICRON. Rozsah jeho ohniskové vzdálenosti (kino) je 24-90, o skvělé světelnosti f/2.0 – f/3.3.
To mi běžně umožňuje ostře snímat z ruky mj. i v nepříznivých světelných podmínkách, kdy mnohé jiné kompakty už selhávají. Mám na mysli především snímky hub, kdy fotím vleže, pouze s opřenými lokty a s aparátem mezi dlaněmi. Osvědčilo se mi snímat s přednastaveným režimem P, případně A, s nastavením bodového zaostření. Neobávám se použít řízené přiblesknutí při snímání v protisvětle.
Výsledky jsou samozřejmě úměrné času, věnovanému na osahání všech možností přístroje. Je jich, jako dnes v podobných případech a u všeho, opravdu habaděj. Přiznávám, že většina z nich mne doposud nechává v klidu.
Sluší se na několika ukázkách prezentovat výsledky sděleného.
Pro srovnání rozdílů při snímání téhož (první dva snímky) jsem záměrně volil fotograficky obtížnější DEMO scénu „bílé houby na tmavém pozadí“:
1. zrcadlovkou NIKON D200 se špičkovým výměnným objektivem AF MICRO NIKOR 60 mm 1:2.8 D
2. zmíněným kompaktem Panasonic LUMIX DMC-LX5
Mám za to, že celkový rozdíl výsledného podání je v obou případech zanedbatelný.
3. dobrý kompakt hravě svede i vykreslení poznávacích znaků hub na detailní scéně
4. s kompaktem je radost se věnovat i doprovodným snímkům, např. na téma houby v kuchyni
Na závěr bych měl dodat, že fotografování hub zrcadlovkou s výměnnými objektivy a vším, co k této krásné činnosti náleží - a snímání téhož, letmo, digitálním kompaktem, jsou v mnohém stále ještě dva rozdílné světy.
Ale i tak, pokud dostanete chuť, která časem může přerůst v zálibu, dejte se inspirovat a přidejte si k cestě za houbami do košíku pro radost i pro jistotu svůj kompakt.
Přišla doba dovolených a prázdnin, pro mnohé spojený s pobytem v přírodě. Nezapomeňte nám, proto, napsat a podělit se o vaše vlastní zkušenosti (třeba i ty úplně první) s fotografováním hub digitálním kompaktem.
Na mnoho vašich skvělých snímků hub, jakož i zpráv o čase, který trávíte při houbaření, se těší autor příspěvku, jednotlivé zdejší rubriky i všichni návštěvníci našich spolkových stránek.
Z houbařských dotazů...
Poradna / Z vašich dotazů
Aleš Vít, 11.7.2011
Ganoderma sp. - lesklokorka, autorské foto ze 7.7.2011
Tatáž houba, foto z 10.7.2011
Na elektronické adresy sekretariátu, poradny a redakce stránek ČMS přicházejí dotazy nejrůznější povahy. O některá aktuální a zajímavá témata o houbách se s vámi průběžně rádi podělíme…
Z dotazu:
…sestře na zahradě v Prachovských skalách vyrostly nám neznámé houby.
U prvého nálezu jsem měl dojem, že si někdo z ní udělal legraci, jelikož třeň je naprosto tvrdý a vypadá jako z lesklé umělé hmoty. Klobouk je také tvrdý asi jako guma.
Po 10 dnech však pod stejným stromkem vyrostla další houba, která však měla klobouk kulatý a byl barvy jako křemenáč. Třeň opět tmavě hnědý (foto ze 7. 7.).
V neděli 10. 7. jsem provedl další foto již částečně rozvinutého klobouku, který však uprostřed změnil barvu. Třeň zůstal tmavě hnědý.
Houbu jsme ponechali dále růst.
Je jisté, že se nejedná o jedlou houbu, ale ani v jednom atlasu hub jsem žádnou ani podobnou houbu nenašel. Mám k Vám proto prosbu o její určení.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Miloš Vodseďálek
Kosmonosy
Z odpovědi:
... děkuji za Váš dotaz.
Houba, kterou jste vyfotil, se letos objevuje o poznání častěji než v minulých letech.
Jde o zástupce rodu lesklokorka, (Ganoderma).
Jen ze snímku není patrné, zda jde o l. lesklou (G.lucidum), či snad o l. jehličnanovou (G.carnosum).
Každopádně, zadáním názvu do vyhledavače obdržíte více informací i snímků těchto druhů.
Ač nejde o druhy ke kuchyňskému upotřebení, v obou zmíněných případech se jedná o léčivé houby ...
AV
Choceňské setkání
Myko akce / Zprávy z akcí
Aleš Vít, 6.7.2011
Účastníci setkání
Pracovní diskuze v terénu
Pořadatelé v roli pozorných hostitelů
Ořez dozlatova opečeného podsvinčete
Ukázka aktuálně rostoucích hub
Včera a dnes probíhá tato každoroční oblíbená akce.
Scházejí se na ni profesionální mykologové, stejně jako milovníci hub a houbaření, zástupci mykologických odboček, sólo členové a příznivci ČMS i milovníci přírody z mnoha míst napříč republikou.
Je to především vhodná příležitost k diskuzím na nerůznější aktuální témata a současně prostředí pro potvrzování stávajících i navazování nových přátelství.
O co méně byly letos okolní lesy bohaté na hojnost výskytu hub, o to báječnější nálada panovala mezi účastníky.
Organizátoři z MK Choceň jsou, konečně jako vždy, pozornými hostiteli.
Ovšem i zájemci o zdokonalování svých znalostí o houbách si přišli na své.
Nakonec se tu sešlo kolem stovky druhů aktuálně rostoucích hub.
Přátelům z Mykologického klubu v Chocni právem patří velké poděkování všech účastníků tohoto významného mykologicko houbařského, společenského setkání.
Strana 32 / 44, články 311 - 320 / 433
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 >
