Aktuality - články autora Aleš VítStrana 54 / 55, články 531 - 540 / 544
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 >
- 13.6.2010
Houby / Poznávejme houby 
Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový - 12.6.2010 Houby / Fotoreceptárium Sírovec žlutooranžový
- 2.6.2010 Houby / Poznávejme houby Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka
- 1.6.2010 Houby / Fotoreceptárium Závojenka podtrnka
- 31.5.2010 Houby Václavka smrková vypěstovaná v umělé kultuře
- 27.5.2010 Myko akce Mykologická vycházka s MK Hořovice
- 24.5.2010 Houby / Poznávejme houby Morchella esculenta – smrž obecný
- 23.5.2010 Houby / Fotoreceptárium Smrž obecný
- 13.5.2010 Houby / Poznávejme houby Verpa bohemica – kačenka česká
- 12.5.2010 Houby / Fotoreceptárium Kačenka česká
Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový
Houby / Poznávejme houby
Aleš Vít, 13.6.2010
Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový
Sírovec žlutooranžový má v kuchyni specifické použití
Laetiporus sulphureus – sírovec žlutooranžový
Patří mezi houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes), nelupenaté (Aphyllophorales).
Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 11. 5. 2005 poblíž Karlštejna.
Signálně žlutooranžové zabarvení, zprvu bakulovitého a později konzolovitého, bokem na kmenech listnatých stromů přirostlého klobouku tohoto parazitického druhu houby, je v terénu komukoli už zdáli patrné. Mladý sírovec je měkký, aromatický, šťavnatý, a právě jen tehdy bývá v kuchyni ve specifických úpravách zajímavě použitelný.
Obvyklá dobou výskytu: V. - XI.
Jedlý
Sírovec žlutooranžový
Houby / Fotoreceptárium
Aleš Vít, 12.6.2010
Sírovec ve smetanovém karí
Sírovec ve smetanovém karí
Suroviny: Právě vyrostlý sírovec, cibule, česnek, olivový olej, zeleninový bujón, smetana na vaření, hladká mouka, karí, sůl.
Postup: Najemno pokrájenou cibuli osmahněte s prolisovaným česnekem na oleji, přidejte na plátečky pokrájený sírovec, opékejte, přilijte bujón, přivěďte k varu a pozvolným tahem redukujte do zčervenání. Zalijte ve smetaně zalechtanou hladkou moukou a karí (to v množství podle osobní zkušenosti), míchejte, podle potřeby ještě osolte a pozvolna provařte do zahoustnutí.
Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka
Houby / Poznávejme houby
Aleš Vít, 2.6.2010
Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka
Závojenka podtrnka má pestré kuchyňské využití
Entoloma clypeatum – závojenka podtrnka
Patří mezi houby stopkovýtrusé (Homobasidiomycetes), lupenaté (Agaricales).
Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 20. 5. 2010 v zanedbaném ovocném sadu v pražské Hostivaři.
Barva hygrofánního klobouku u podtrnek se v závislosti na počasí mění od sytě šedohnědé za vlhka, až po (vysycháním) krémově našedlou. Pod posléze od výtrusného prachu růžovými lupeny svítí pod kloboukem bílý, vláknitý a často pokřivený třeň.
Za vlhkého jara je to hojná houba, jednotlivě i ve skupinkách rostoucí ponejvíce v sadech, zahradách a parcích, často v okolí ovocných stromů a keřů.
Obvyklá dobou výskytu: IV. - V.
Jedlá
Závojenka podtrnka
Houby / Fotoreceptárium
Aleš Vít, 1.6.2010
Gruntovní podtrnková polévka
Gruntovní podtrnková polévka
Suroviny: Houby, uzený špek, cibule, česnek, mrkev, celer, sladká a pálivá mletá paprika, drcený kmín, mletý černý pepř, čerstvá či sušená drhnutá majoránka, sůl, tmavá jíška.
Postup: Pokrájené, kuchyňsky opracované podtrnky poduste ve vlastní šťávě a odstavte. Na špeku osmahněte cibuli a česnek, přimíchejte papriku, přidejte nastrouhanou mrkev a celer a vše opečte do zlatohněda. Přidejte odstavené houby (houbami nešetřete), podlijte, osolte, okořeňte a uveďte znovu do varu. Zahustěte tmavší sádlovou, případně granulovanou jíškou, míchejte a provařte na mírném plameni do zhoustnutí.
Václavka smrková vypěstovaná v umělé kultuře
Houby
Aleš Vít, 31.5.2010
Armillaria ostoyae - václavka smrková
Václavku smrkovou (Armillaria ostoyae) se po několikaletém úsilí podařilo vypěstovat členu ČMS, panu Františku Brabencovi ze Smržovky. Ze vzorků plodnic, donesených přímo z místa výskytu této houby, jejich postupnou laboratorní kultivací, výběrem vhodné sadby k naočkování mezikulturou a následně i přípravou správného substrátu se podařilo přenést řízený růst této saprotrofně parazitické jedlé houby do prostředí pěstírny hub. Podle F. B., mj., předcházelo tomuto pěstitelskému úspěchu období důkladného sledování a podrobného studia životních podmínek růstu václavky smrkové v jejím přirozeném prostředí.
Foto: Petr Hampl, MK ČMS Velké Hamry
Mykologická vycházka s MK Hořovice
Myko akce
Aleš Vít, 27.5.2010
Lom Školka - Malá Amerika
MK Hořovice zve na tradiční červnovou vycházku s hořovickými houbaři.
Koná se 12.6.2010 po trase Srbsko - Malá Amerika - Karlštejn
Bližší informace o vycházce najdete v pozvánce.
Morchella esculenta – smrž obecný
Houby / Poznávejme houby
Aleš Vít, 24.5.2010
Morchella esculenta – smrž obecný
Smrž obecný je vyhledávaným kulinářským klenotem
Morchella esculenta – smrž obecný
Patří mezi houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes).
Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 9. 5. 2010 v jednom ze sadů na pražském Klíčově.
Nepravidelně kulovitý a hluboce jamkatý klobouk tohoto smrže mívá okrovou, hnědavou až medovou barvu. K bělavému, občas kyjovitému a místy vmáčklému třeni přirůstá svou dolní částí. Na řezu je dutý a za syrova křehký. Jeho vzrostlejší plodnice připomínají podobou robustnější smrž tlustonohý.
Je to nepříliš hojná houba, rostoucí v prosvětlených hájích, sadech, zahradách a parcích.
Obvyklá doba výskytu: IV. - V.
Jedlý
Smrž obecný
Houby / Fotoreceptárium
Aleš Vít, 23.5.2010
Smrže s makaróny
Smrže s makaróny
Suroviny: Houby, olivy v oleji, rajčata, sůl, těstoviny.
Postup: Smrže pokrájené příčně na kolečka opékejte na oleji, přidejte k nim spařená a oloupaná koktejlová rajská jablíčka, v oleji naložené a vypeckované olivy, osolte a opatrně krátce promíchejte na ostrém plameni. Podávejte na horkých makarónech.
Verpa bohemica – kačenka česká
Houby / Poznávejme houby
Aleš Vít, 13.5.2010
Ptychoverpa bohemica – kačenka česká
Kačenka česká je v kuchyni ceněnou houbou
Verpa bohemica – kačenka česká
Patří mezi houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes).
Houbu na snímku jsem nalezl a fotil 8. 4. 2010 u Všeradic.
Podélně žebernatý klobouk kačenek bývá zbarven od žlutohnědé po hnědou. Vynáší ho ze země vyrůstající, pod zvoncovitým kloboukem zprvu ukrytý bělavý třeň, který je k jeho vnitřní části přirostlý pouze svou horní částí. Kačenka bez následků snáší i mírné ranní přímrazky. Větrno a slunečno jejímu růstu naopak neprospívá.
Je to houba místy hojná, zejména v některých letech, s výskytem mj. pod jasany, osikami, v keřových porostech z čeledi růžokvětých i kolem jednotlivě po lese vtroušených stromů planých třešní a višní.
Jde o symbol jarní mykoflóry s obvyklou dobou výskytu: III.-V.
Jedlá
Kačenka česká
Houby / Fotoreceptárium
Aleš Vít, 12.5.2010
Kačenky na slanině zapečené se sýrem
Kačenky na slanině zapečené se sýrem
Suroviny: Houby, vyuzený špek (slanina), sůl, drcený kmín, kvalitní tvrdý sýr, jemně pokrájená zelená petrželka na přízdobu.
Postup: Celé, či překrojené houby, na slanině a zprvu přiklopené poduste a pak vysmahněte až do tuku. Houby na pánvi oddělte na jednotlivá sousta, osolte a okmínujte, posypejte je strouhaným sýrem a znovu přiklopené zapečte (už jen krátce) do jeho roztavení.
Strana 54 / 55, články 531 - 540 / 544
< 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 >
